Krátce - různé

Za posledních 20 až 25 let zaznamenala světová ekologická produkce ryb růst o 950 procent. Jak vyplynulo z nedávno konaného workshopu CFC/FAO INFOFISH, odhaduje se, že v roce 2015 by měla produkce ekologického chovu ryb odhadována 500 000 tun.
Plochy, věnované ekologickému chovu ryb, se také výrazně rozšířily. Na konci roku 2008 zabíraly ve světě celkem 35 milionů hektarů. Poptávka po biorybách a dalších mořských i sladkovodních produktech rychle roste po celém světě.
Co se týká chovaných druhů, mezi tři nejdůležitější patří losos, garnát a kapr, kteří se na celkové světové produkci podílí 31, 17, respektive 14 procenty. V poslední době ovšem také sílí poptávka po rybě Pangasius, zejména v Německu a Švýcarsku.
Ačkoli se hodnota světového obchodu s produkty ekologického chovu ryb neustále zvyšuje, zejména na západě, a ačkoli certifikát BIO dává chovatelům možnost účtovat prémiové ceny, velkým problémem zůstávají pravidla a požadavky na certifikaci. S přechodem na ekologický chov ryb, který obvykle vyžaduje čtyřstupňový postup, jsou spojené vysoké náklady. Navíc, certifikační orgány a agentury nabízí značně odlišné normy, závislé na konkrétním druhu chovaných živočichů a státním či regionálním odlišnostem.
Předpisy pro ekologický chov vodních živočichů se v posledních letech upravovaly také v Evropské unii. Ještě letos by mělo vyjít nařízení, kterým se bude tento velice perspektivní obor nadále řídit.

Greenpeace dotlačil Unilever k závazku do roku 2015 nepoužívat k výrobě olej, který nepochází z obnovitelných zdrojů. Dva roky poté, co členové Greenpeace v orangutaních maskách protestovali u jeho továren proti tomu, že Unilever svou výrobou napomáhá ničit indonéský prales, Unilever v Británii spustil tiskovou kampaň s cílem sdělit spotřebitelům, že při výrobě používá už téměř pouze olej z obnovitelných zdrojů. Na spotřebitele teď apeluje s cílem odlišit se od konkurence: ,,to co, si koupíte v obchodě, může měnit svět'' a ,,pokud si vyberete výrobek, který obsahuje pouze suroviny získané s ohledem na životní prostředí, můžete nám pomoci změnit toto průmyslové odvětví."

Britská vláda chce více kontrolovat používání "zeleného", ekologického image v reklamě. Kdo pracuje s tvrzeními jako "šetrné k přírodě", "eko" a další, bude muset být důkladně prověřen a nebude smět užívat vágní termíny. Jedná se o změnu tzv. Green Claims Code, první od roku 2003. Společnosti, které slibují do budoucna např. omezení emisí, budou pravidelně kontrolovány. Cílem je oddělit skutečné úsilí o udržitelný rozvoj od greenwashingu.

Českobudějovická vodárenská věž se poprvé ve své historii otevře návštěvníkům. Stane se tak při Mezinárodním dni památek v sobotu 17. dubna. Věž stojí v areálu VAK na Mánesově ulici, lidé si ji mohou prohlédnout od 10 do 17 hodin vždy v půlhodinových intervalech. Časové vstupenky vydává městské infocentrum. Prohlídka věže bude spojená s výkladem o historii věže a zásobování města pitnou vodou. K vidění bude také řada historických dokumentů. Současná podoba 44 metrů vysoké vodárenské věže pochází z roku 1882.

Pro zájemce o českou i cizokrajnou flóru, arboreta a botanické zahrady přichází táborská Botanická zahrada s knižní novinkou. Po více než roční přípravě ji vydává nakladatelství Academia. Nová kniha nese název Botanické zahrady a arboreta České republiky a je možné jí nyní zakoupit přímo v táborské Botanické zahradě.

Podzemní kontejnery na tříděný odpad jsou necelý měsíc umístěny v Dlouhé ulici v historickém centru Litoměřic. První zkušenosti s provozem kontejnerů jsou velmi dobré.
"Lidé je zaplnili až po okraj. Nádoby na papír a plast mají přitom pět metrů krychlových, nádoba na papír je o dva kubíky menší," uvedla mluvčí města Eva Břeňová.
Kvalita vytříděného odpadu je podle mluvčí dobrá, odpad tak může být snadněji recyklován. Podzemní úložiště odpadu v historickém centru nehyzdí okolí a neline se z něj obzvláště v letních měsících zápach. Vzhledem k velikosti nemusí být kontejnery tak často vyváženy. Nevýhodou je cena kolem půl milionu korun.