Zateplujte! Ještě mají patnáct miliard korun

Tímto tempem bude podle Ministerstva životního prostředí spotřebováno 16,8 mld. Kč, které jsou zatím k dispozici dříve než koncem roku 2012. Ještě před jeho demisí jsme se zeptali ministra životního prostředí JUDr. Jana Dusíka, M.Sc., jak hodnotí výsledky programu.

Jaký potenciál má program Zelená úsporám pro města a obce?

Potenciál energetických úspor v domech ve vlastnictví obcí je opravdu výrazný. O dotaci z tohoto programu radnice žádat mohou, jejich projekty jsou však většinou nákladnější než projekty zateplení rodinného domku. V programu je vymezena maximální výše podpory pro jeden subjekt po dobu jeho trvání 100 milionů korun. Obce však mohou na zateplení obecních budov čerpat podporu z Operačního programu Životní prostředí, konkrétně na zateplování veřejných budov, jako jsou nemocnice, domovy důchodců nebo školy. Jejich zájem o tyto dotace je dlouhodobě nejvyšší, neobáváme se tak, že by tato část operačního programu zůstala nevyčerpaná.

Na rozdíl od programu Zelená úsporám?

Vždyť už jsme dnes na víc než miliardě korun z hlediska podaných žádostí! Ukázalo se, že uvolnění podmínek loni v srpnu překonalo váhání lidí, zda do toho jít. K miliardě jsme dospěli za čtvrt roku, dnes evidujeme denně více než 130 podaných žádostí. Myslím si proto, že je reálné vyčerpat prostředky, které jsou k dispozici. Účinným impulsem bylo zařazení panelových domů do programu Zelená úsporám.

Je ale nutné říct, že v současné době je většina projektů na zateplení panelových domů ještě ve stadiu příprav. Jsou to náročné projekty za desítky milionů korun a potřebují delší čas na přípravu. Program zatím jednoznačně táhnou majitelé rodinných domů, kteří zateplují komplexně či částečně, případně si pořizují solární panely, kotle na biomasu nebo jiné ekologické vytápění.

Co uděláte, kdyby peníze zbývaly?

Vyčerpat je musíme do konce roku 2012. A pokud by se ukázalo, že to není reálné, můžeme uvažovat i o dotování zateplovacích programů ve veřejných budovách. Neočekávám, že bychom program rozšířili do dalších oblastí. Zatím jde křivka v přijímání žádostí strmě nahoru. Jsem optimista. Lidé vidí, že to funguje, pozitivní příklady jsou důležité, takže se do toho také dají.

Jak jste se dohodli s Ministerstvem pro místní rozvoj na spolupráci, aby program Zelená úsporám nebyl v konfliktu s programem Panel a investoři mohli využít oba?

Vztah mezi těmito programy je vyladěn po dohodě mezi zmíněnými ministerstvy. Důležité skutečně je, že zájemci mohou využít oba. Program Panel je zaměřen na komplexní rekonstrukce panelových domů, energetická úspora je jen jednou částí. I program Zelená úsporám má kromě efektů na životní prostředí (snižování emisí skleníkových plynů, zlepšení ovzduší v regionech) další výhody: snížení energetické náročnosti budov, ekonomické úspory i pracovní příležitosti. Jeho nastavení má vazbu na nový zákon o ovzduší, který připravujeme, a věřím, že bude motivací pro lidi, aby vyměnili staré kotle na uhlí za ekologičtější zařízení, a mj. zabrání tomu, aby se v obcích pálily odpady včetně PET lahví.

Má na program Zelená úsporám vliv ekonomická krize, tj. že lidé nemají peníze na spolufinancování?

Byl to jeden z důvodů, proč jsme loni podmínky programu upravili tak, aby na dotaci dosáhlo víc zájemců. Lidé jsou opatrnější v investování, proto jsme jim kromě lepších podmínek nabídli také podporu na zpracování projektové dokumentace. Vždyť otázka, že je třeba zaplatit předem za projekt a pak teprve podávat žádost, je pro mnoho žadatelů dost zásadní. Podpora na zpracování projektové dokumentace zafungovala poměrně velmi dobře, vstupní náklady se snížily. Když jsme ji zaváděli, počítali jsme s tím, že na ni buď vyčerpáme 50 milionů korun, nebo ji ukončíme 31. března 2010. Otázkou bylo, co nastane dřív. Oněch 50 milionů ale bylo vyčerpaných už koncem ledna. Protože se žádostmi přichází mnoho lidí, tak necháme tuto podporu běžet do konce března a pak situaci vyhodnotíme. Jednáme se zahraničními kupci kreditů o standardní nastavení této formy podpory do smluv, aby v ní bylo možno pokračovat.

Mění se vztah lidí k zateplování a úsporám energie?

Jsem přesvědčen, že stále víc lidí si uvědomuje, jak je to důležité. Rovněž si více všímají, jaké náklady na energii mají a ochotněji se starají, aby je snížili. Jsme přesvědčeni, že už je vhodná doba na to, aby byl zaveden nízkoenergetický standard ve výstavbě nových bytových domů. Poměrně brzy by to měla být povinnost u všech veřejných budov, za pár let i u soukromých. Budeme o tom jednat s ministerstvy průmyslu a obchodu i pro místní rozvoj. Čím dřív k tomuto standardu přejdeme, tím méně problémů se spotřebou energie v budoucnu nastane.

Přesto například spotřeba elektřiny u domácností neklesá, spíš stále roste. I v době krize a navzdory všem opatřením na poli energetických úspor...

Viděl bych to tak, že lidé si neustále zvyšují komfort, rozšiřují počty domácích elektrospotřebičů. Stále častěji si zavádějí například klimatizaci, a energetická náročnost je tu poměrně velká. Dopad ekonomické krize je v tomto ohledu u domácností asi odložen v čase. Tím, že se přejde na nízkoenergetické a pasivní standardy bydlení, by se měla měrná spotřeba tepla na jednu domácnost snižovat. Obměnou elektrospotřebičů za méně energeticky náročné také. Významným příspěvkem bude i snižování energetických výdajů u osvětlení, až lidé vyčerpají zásoby svých starých žárovek. V tomto posledním případě jsou to úspory po drobných, po kilowattech, ale v celku to významné bude také.

Chystáte v programu Zelená úsporám další, byť dílčí změny?

Zmínil jsem již podporu projektové dokumentace, která nemůže pokračovat v takovém rozsahu jako dnes. V úvahu připadá diferenciace podle velikosti projektu a toho, zda jde o komplexní, nebo dílčí zateplení. Další otázkou je podpora pasivních domů, zatím je jich velmi málo, protože jsou dražší, proti nízkoenergetickým, až o 30 %. Zvýšili jsme dotaci, ale asi jsou vícenáklady stále překážkou. Uvidíme, jak se osvědčí zařazení panelových domů do programu. Určitě nechceme v programu dělat žádné revoluce, vyvolávat neklid, že bychom každého čtvrt roku něco měnili.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ