Čtvrtek, 28. března 2024

Byznys budoucnosti

Navzdory krizi svět ve velkém utrácí v jednom oboru. Firmy sázejí na >>cleantech<<, tedy čisté a šetrné technologie. Česko zůstává pozadu.

Byznys budoucnosti

Příjemná překvapení k podnikání patří. Přesto však asi málokdo byl překvapen tak příjemně, jako Martin Suchánek. Společnost Biopreparáty, kterou v 90. letech zakládal, nedostala do vínku o mnoho víc než nadějný nápad na využití drobného plísňového parazita na ochranu rostlin. Když se pak po dlouhých letech obchod rozběhl, vložila mu Evropská unie do rukou nečekaný trumf.

Přijala nařízení na postupné omezování tradičních chemických pesticidů během dalších let. Ty toxičtější mají být navíc nahrazovány méně nebezpečnými přípravky.

To všechno výrobky založené na řasovce pythium splňují. Účinně zabíjí poměrně širokou škálu škůdců napadajících řadu hospodářských plodin. Vyskytuje se v přírodě, takže nehrozí ani ekologický konflikt. A jak už to u parazitů bývá, hostitelé, tedy škůdci, si proti ní jen těžko vyvinou odolnost.

Navíc není, zdá se, nijak škodlivá ani pro člověka, a to už má za sebou téměř dvacet let zkoušek. Dokonce se používá jako kosmetický přípravek pro léčbu například plísní na nohou.

A konečně, s jinými pesticidy je konkurenceschopná i ekonomicky.

Od elektráren po houbu

>>Chytrá houba<<, jak firma Biopreparáty svůj produkt představuje, je jedním z výrobků, které využívají sílícího příklonu k >>čistým technologiím<<, označovaným souhrnně anglickým výrazem cleantech.

Bouřlivý rozvoj oboru na samém počátku 21. století souvisel jednak s otázkou klimatických změn a také rizikem nedostatku klíčových hospodářských surovin.

Pojem zahrnuje širokou škálu produktů a služeb od technologií úspory energie, přes odpadovou technologii až třeba právě po šetrné zemědělské přípravky. Největší revoluci by ovšem mohly představovat nové >>čisté<< zdroje energie, které by mohly znamenat radikální změnu základů průmyslové civilizace. V posledních letech se také zvyšuje objem investic do jiných typů dopravy.

Řada technologií z kategorie >>cleantech<< je starší než název, který se vžil v posledním desetiletí, například vodních elektrárny.

Jejich společným jmenovatelem by ale měl být ohled na životní prostředí a šetrné nakládání se zdroji. I proto výrobní provoz firmy Biopreparáty stojí v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. >>Čistý<< nemá být jen produkt, ale také výroba.

Pro ekonomiku toto odvětví jako první objevil rizikový kapitál. Zatímco v roce 2001 dosahovaly soukromé investice do čistých technologií přibližně půl miliardy dolarů, v roce 2008 už to bylo 8,5 miliardy, tvrdí aktuální studie firem Cleantech Group a Deloitte.

Finanční krize objem rizikového kapitálu výrazně snížila, přesto v roce 2009 vložili draví soukromí investoři do >>čistých<< technologií 27 procent světového rizikového kapitálu, tedy šest miliard dolarů. Více než do biotechnologií, medicínského výzkumu či vývoje softwaru.

Uvědomělí giganti

Velkými investory jsou navíc společnosti se zkušenostmi z technologických oborů, například podnikatelé a firmy ze Silicon Valley. Do >>čistých<< firem dává peníze Intel i Google.

Přidaly se i podstatně konzervativnější velké mezinárodní koncerny, pro které byla ještě na začátku tisíciletí investice do čistých technologií příliš riskantní. Například Bosch dnes investuje celých 40 procent výdajů na výzkum do alternativních zdrojů energie.

Nebo GE, který se >>zakoupil<< do oboru větrné energetiky až po roce 2000. A od roku 2002 obrat této divize stoupl z jedné miliardy dolarů na šest miliard v loňském roce.

Zásadní roli v investicích do čistých technologií ale zatím hrají státy. Nejde jenom o legislativu, která může pomoci jako v případě >>chytré houby<<, ale také o přímou podporu či investice do výzkumu a vývoje.

Týká se to především energetiky. V posledních pěti letech stouply investice do tohoto odvětví ve všech státech G20 nejméně o 50 procent a celkem dosahují výše asi 130 miliard dolarů ročně. Čísla uvedla studie neziskové organizace Pew Charitable Trust založená na údajích agentury Bloomberg, jež sleduje rozvoj těchto technologií.

Navíc se v podpůrných balíčcích z celého světa skrývá 184 miliard dolarů určených na podporu tohoto odvětví. V souvislosti s tím se dá očekávat další nárůst podílu obnovitelných zdrojů na světové produkci elektřiny, který v roce 2009 činil přibližně sedm procent z celosvětové výroby.

Největším investorem se v roce 2009 poprvé stala Čína s více než 34 miliardami dolarů investovanými do obnovitelných energií. Druhé USA jsou pozadu o zhruba šestnáct miliard dolarů, píše se ve studii Pew Charitable Trust a agentury Bloomberg.

Díra ve středu Evropy

Česká republika však, navzdory optimistickému příkladu na začátku, v této oblasti poněkud zaspala.

>>Myslím, že takové údaje nikdo nesleduje,<< odpovídá mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn na otázku, jak to vypadá s investicemi do čistých technologií v tuzemsku.

Podobného stanoviska se Ekonomu dostalo také od odpovědných ministerstev, tedy průmyslu a obchodu a životního prostředí. >>Průmyslové ukazatele se u nás sledují oborově,<< říká Zbyněk Peška z MPO. Nápad zaměřit se průřezově na čisté technologie je ale prý >>dobrou inspirací do budoucna<<.

>>Česku chybí, a to nejen co se týče čistých technologií, rozumná hospodářská strategie,<< říká Karel Šperlink z České společnosti pro nové materiály a technologie.

Češi podle něho vynikají především v zavedenějších odvětvích, jako je například hydroenergetika či zpracování odpadních vod, anebo v jaderných technologiích.

Kdeže ti investoři jsou?

Jednou z příčin tohoto stavu může být nedostatek kapitálu, který by byl ochoten do podobných podniků vstupovat. >>Začínali jsme v roce 1993 v podobné situaci jako v roce 1999 v Německu firma Q-Cell,<< říká Jaromír Řehák, jednatel firmy Solartec, jež vyrábí solární články a dodává fotovoltaické systémy.

>>Z Q-cell je dnes největší výrobce v oboru, a my jsme stále menší českou firmou,<< konstatuje. Rychlejšímu rozvoji prý bránil konzervativní přístup investorů.

Ani Martin Suchánek z Biopreparátů nenašel za více než deset let investora, který by byl do firmy ochoten investovat. >>Vývoj byl ale tak dlouhý, že kdybychom byli financování rizikovým kapitálem, dnes už asi neexistujeme,<< domnívá se podnikatel.

Suchánek dotoval vývoj ze zisků jiných společností, ve kterých byl společníkem. >>Roky jsme měli na příjmové straně desítky tisíc, na výdajové miliony,<< říká bývalý architekt. Své investice odhaduje na 40 milionů korun.

Investoři se začali ozývat až v poslední době, kdy má firma velmi reálnou šanci na velké zisky. >>Teď už ale žádné anděly nepotřebujeme, už mohou létat jinde,<< dodává Suchánek.

Zelená se prodává

Nedostatek peněz souvisí nepochybně i s jistým nezájmem o tato témata v Česku. >>Po příjezdu z Ameriky jsem byl překvapený malým využitím ekologických motivů v marketingu a reklamě,<< přiznává Dan Švejnar, syn známého českého ekonoma. S kolegy z firmy Luminous Power Group pracuje na přípravě projektů fotovoltaických elektráren v USA a nyní i v ČR.

Ekologické motivy se v zahraničí uchytily tak, že pro jejich nadužívání vznikl termín >>greenwashing<<, zelené vymývání mozků. V Čechách tohoto druhu marketingu využívají především firmy orientované na export.

Svůj zelený image vytrvale posiluje mladoboleslavská Škoda, která nabízí vozy řady Greenline. Údajně už jí to přináší výsledky i na domácí půdě. >>Marketingové studie ukazují, že stoupá počet zákazníků, kteří nejen deklarují, že by chtěli ekologicky šetrný vůz, ale tvrdí, že jsou si ochotni připlatit,<< řekl na konferenci Zelená podnikatelská strategie ředitel vnějších vztahů firmy Radek Špicar.

Důraz na ekologii má i jiné přínosy. >>Lidé berou chování společnosti na vědomí například při výběru zaměstnavatele,<< tvrdí Špicar.

Tento aspekt souvisí i s dalším těžko vyčíslitelným plusem ekologicky šetrného podnikání. >>Mám pocit, že nejen něco dokážeme, ale také můžeme změnit k lepšímu, a to i ve světovém měřítku,<< shrnuje Martin Suchánek.

Bolavá česká věda

V >>čistých<< technologiích, oboru velmi náročném na výzkum a vývoj, se navíc znovu ukazuje špatně fungující spolupráce průmyslu a vědy (viz Ekonom 47/2009). Na vlastní kůži to poznal Tomáš Hanzlíček z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, který se do oblasti >>cleantech<< dostal v době, kdy se tento termín ještě příliš nepoužíval.

Před více než pěti lety s kolegy vytvořili stavební hmotu nazvanou benit, ve které v hojné míře využili odpadního elektrárenského popílku.

A narazili na problémy. >>Akademie věd není zvyklá poskytovat dlouhodobé garance subjektům, které od ní koupí technologie,<< vysvětluje Tomáš Hanzlíček. >>Průmysl si samozřejmě ale nemůže dovolit koupit výrobek bez záruky,<< dodává.

Navíc tady chybí jasný právní rámec pro přenos výsledků základního výzkumu do praxe a také lidé, kteří by s tímto procesem měli zkušenosti. Osud nadějných projektů je pak příliš často zpečetěn v zárodku. >>Mně se o tom těžko mluví, ale mám pocit, že se u nás zastavil svět,<< říká vědec.

Budoucnost benitu ale přece jen není tak beznadějná. Podařilo se najít partnera v podobě České rozvojové agentury.

Zelené důchodové připojištění

Často je proto lepší spolupracovat se zahraničními partnery, ví z vlastní zkušenosti Milan Vaněček z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Soubor patentů založený i na práci jeho týmu má podaný švýcarská firma Oerlicon Solar. Ten by měl vést ke zvýšení účinnosti křemíkových tenkovrstvých fotovoltaických článku na dvanáct až patnáct procent oproti dnešním maximálně deseti.

Majitelem patentu je podle legislativy Fyzikální ústav. Milan Vaněček přesto nepochybuje, že vedení ústavu by jeho podíl ocenilo. >>Pokud s patentem uspějeme, mohlo by to pro mě znamenat velmi příjemné důchodové připojištění,<< usmívá se.

Bohužel se ale zatím zdá, že mnoho Čechů si z >>čisté<< změny přilepšovat nebude.

AUTOR: Matouš Lázňovský
s přispěním Petra Němce

Co je >>cleantech<<

  • Shrnuje produkty nebo služby, které mají v ideálním případě zlepšovat výkonnost, produktivitu, efektivitu a zároveň snižovat náklady a nároky na vstupy, jako jsou energie či suroviny.
  • Nejdůležitější součástí jsou technologie výroby čisté energie, které však zatím z valné části výše uvedené požadavky nenaplňují.
  • Významnými obory jsou také byznys související s odpady a doprava.
  • Většina technologií vyžaduje další rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje.
  • Dlouho byl předmětem zájmu rizikového kapitálu, v posledních letech se na něj zaměřují i velké společnosti.

Do kterých oborů investovat

Výroba energie
- Větrné turbíny
- Solární panely
- Vodní/přílivové elektrárny
- Biopaliva
- Geotermální zdroje

Skladování energie
- Palivové články
- Baterie
- Hybridní systémy

Energetická infrastruktura
- Řízení
- Přenos

Energetická účinnost
- Osvětlení
- Úsporné budovy

Doprava
- Vozidla na alternativní pohon
- Logistika
- Paliva
- Infrastruktura

Vodní hospodářství
- Úprava vody
- Úspory

Ekologie
- Odstraňování ekologických škod
- Emise
- Monitoring
- Obchod

Materiály
- Nanomateriály
- Biologické
- Chemické

Výroba/průmysl
- Nové obaly
- >>Chytrá<< výroba

Zemědělství
- Nové pesticidy
- Krajinné inženýrství
- Akvakultura

Odpady
- Recyklace
- Zpracování odpadu

Zdroj: Cleantech Group

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů