zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Klimatičtí inženýři

23.04.2010
Klimatické změny
Klimatičtí inženýři
Odborníci na geoinženýrství se pokoušejí vytvořit pravidla pro hrátky s klimatem.

Ať si říká kdo chce, co chce, v atmosféře v posledních desetiletích přibývá oxidu uhličitého. Není důvod tím strašit, faktem přesto je, že dlouhodobý a výrazný vzestup koncentrací CO2 by podle všeho znamenal změnu zemského klimatu. A není jasné, zda změnu žádoucí.

Pokud by se někdy lidstvo chtělo takovému vývoji bránit, jako lákavá možnost se nabízí přímé ovlivnění jiné části zemského klimatického systému. A to je doména oblasti zvané geoinženýrství.

Zatím ale jde o nesourodý obor různých technik. >>Jako by v jednom koši nebyly jenom jablka a hrušky, ale jablka, hrušky, Porsche, velryby a planetky,<< popsal nesourodost geoinženýrství David Keith z univerzity v Calgary pro časopis Nature.

Inspirace u genů

Geoinženýrství také existuje hlavně na papíře. Už proto, že vědci si ztěží mohou jen >>experimentovat<< na zemském klimatu. V tak složitém systému by mohli výsledky pokusu přehlédnout či ten by mohl vyvolat nežádoucí vedlejší efekty. O řešení zapeklité situace se pokusila konference, která se koncem března konala v kalifornském Pacific Grove.

Místo bylo vybráno záměrně. V roce 1975 se ve stejném konferenčním středisku Asilomar sešli odborníci z tehdy mladého oboru biotechnologií. Výsledkem jejich setkání bylo přijetí řady doporučení pro výzkum v oboru. Například opatření, jež měla snížit možnosti úniku GM organismů z laboratoří či zákaz genetických pokusů s vysoce nakažlivými organismy.

V podstatě šlo o vítězství principu předběžné opatrnosti ještě u vědců. Biotechnologie se tak dost možná vyhnuly regulaci ze strany států.

Akce vedla i ke zvýšení zájmu o obor ze strany veřejnosti i investorů. Zemí východního bloku, které v oboru vůčihledně zaostávaly, se setkání takřka nedotklo.

Zopakovat úspěch z doby před 35 lety se nyní pokusila skupina Climate Response Fund. Podle ní je dnes geoinženýrství přibližně ve stejné situaci jako tehdy biotechnologie.

Historie se neopakovala

Do Asimolaru se sjelo celkem 175 vědců z patnácti zemí světa. Česko scházelo, geoinženýrství se v tuzemsku nikdo soustavně nevěnuje.

Historie se neopakovala. Výsledek by se dal shrnout slovy Roberta Socolowa, klimatologa z Princetonu, jimiž předposlední den ve svém hodnocení setkání všechny přítomné varoval: >>Dávejte si pozor.<<

Ve vystoupení pak pokračoval výčtem rizik, která během předchozích vystoupení popsali sami účastníci konference: od změn v rozložení srážek po narušení ozónové vrstvy v případě využití sloučenin síry (viz grafika Jak ochladit planetu).

V závěrečném prohlášení se pak vědci pouze shodli, že je nutné dále hledat odpovědná řešení otázek kolem geoinženýrství. Žádná konkrétní opatření nenavrhli. Není proto stále jasné, jak by měly vypadat a probíhat geoinženýrské experimenty.

Neúspěšné hnojení

Bylo by to zapotřebí. Ukázal to například loňský pokus s hnojením moří v jižním Atlantiku. Němečtí vědci tehdy chtěli do oceánu vysypat tuny železnatých sloučenin, aby vyvolali překotný růst planktonu.

Šlo o první pokus tohoto druhu na otevřeném moři a ve větším měřítku, základní princip byl ale stejný jako u předchozích experimentů v menším měřítku. V moři je spousta drobných organismů a málo železa. Pokud se tam železo přidá, mořský život bleskem rozkvete.

Všechen nově vzniklý drobný život využívá k tvorbě schránek vzdušný CO2. Když pak spotřebuje přisypané železo, pomře a klesne ke dnu. S sebou do hrobu vezme i původně atmosférický uhlík, a tím se sníží množství CO2 v ovzduší.

Když se ale o záměru německých vědců vyzkoušet >>hnojení<< na otevřeném moři dozvěděli někteří jejich kolegové a enviromentální organizace, vypukl poprask. Výzkumná loď musela zůstat několik dní v přístavu, zatímco německé úřady na nátlak ze zahraničí zkoumaly, zda nejde o porušení mezinárodních úmluv o znečišťování moří.

Experiment se nakonec konal, ale výsledky nebyly příliš příznivé. Drobné mořské organismy se nerozmnožily tolik, jak vědci doufali. Navíc jich velká část nestačila v klidu pomřít, protože se stala kořistí nejrůznějších dravců. Jeden nápad tedy výrazně ztratil na přitažlivosti.

A jak naznačuje spíše rozpačitý výsledek jednání v Asilomaru, nejméně pár takových >>povyků pro nic<< obor geoinženýrství v budoucnu ještě čeká.

AUTOR: Matouš Lázňovský

tále není jasné, jak by měly vypadat a probíhat geoinženýrské experimenty.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí