Proč tepelné čerpadlo a solární kolektory

Často se nás ptají čtenáři, co je lepší: kotel na biomasu nebo na plyn, nebo tepelné čerpadlo. Odpověď není jednoznačná, svou roli hrají provozní podmínky, výběr technologie a pochopitelně i výše investice. Požádali jsme ing. Jaroslava Vlka z firmy ROLIZO, která se dlouhodobě věnuje montážím tepelných čerpadel a kombinacemi se solárními kolektory o rozvahu, která sleduje vstupní náklady, provozní podmínky a návratnost.

V našich klimatických podmínkách je nutno zatopit půl až třičtvrtě roku. Všechny známe způsoby vytápění vyžadují přísun paliva ať už pevného, plynného, kapalného , nebo elektřiny ve výši 100% potřeby. Jedině tepelné čerpadlo umí získat energii zvenčí. Při vložení cca 33 % elektrické energie ze sítě získáme minimálně dvě třetiny energie z jiného prostředí. Nikde jinde nezískáte dvě třetiny energie zdarma. Topný faktor narůstá se zdokonalováním tepelných čerpadel a u systému vzduch - voda se pohybuje okol 3. U tepelných čerpadel voda - voda, ať již je zdrojem zahradní labyrint, nebo vrt, případně studna, se topný faktor pohybuje nad 3,5. Jednoduchost obsluhy TČ je další předností. Tepelné čerpadlo je řízeno z referenční místnosti a dnešní soustavy pracují automaticky, jejich doba chodu je vyvolána potřebou tepla do domu. Spínání nezbytného bivalentního zdroje v době, kdy TČ, především vzduchové, nestíhá, je rovněž řízeno nezávisle a člověk se rozhoduje pouze, zda zvýšit či snížit teplotu. Řídící procesor tepelného čerpadla také automaticky spouští oběhové čerpadlo solárních kolektorů a tím přednostně využívá sluneční energie. TČ především vzduch - voda musí být doplněno krbem, nebo jiným zdrojem tepla pro velmi chladná období, jejichž doba však nepřesahuje 10 % z topné sezony.

Investičně se pořizovací náklady na soustavu s 15 kW čerpadlem pohybují okolo 200 000 Kč vč. DPH. Náklad je srovnatelný s kotlem na biopaliva. Odpadá však náklad na skladovací prostor a náklad za celoživotní manipulaci s palivem, popelem a údržbou komína. Důležitým faktorem ovlivňujícím rozhodování o instalaci TČ je výstupní teplota topné vody. Čím nižší teplota topné vody, tím vyšší topný faktor. Ideální je podlahové topení. Pokud se vytápí do radiátorů, musí být teplosměnná plocha úměrně zvětšena. Horní teplota vody by neměla přesáhnout 500C.

Soustavu obvykle doplníme o solární kolektory, čímž maximálně využíváme přírodních obnovitelných zdrojů a samozřejmě dotací, které v dané kombinaci TČ a kolektory dosahují v současné době 130 000 Kč. Příkon pro oběhové čerpadlo solárních kolektorů je zanedbatelný a tak je možno říci že získaná energie ze slunce je zdarma. Cena za kolektorovou soustavu 6M2 kolektorů a příslušenství se pohybuje okolo 90 000 Kč vč. DPH a tak dostáváme čísla pro výpočet návratnosti investice. Následující tabulka je zpracována do položek, aby zákazník viděl, co tvoří celou soustavu. Samozřejmě je možno dodat pouze TČ, kde návratnost vychází lépe než u kolektorů. V návrhu kolektorů vycházím z potřeby 4 členné rodiny. Samotné kolektory jsou schopny dodat více energie, neumíme ji však především v létě využít. Výkonová plocha je optimalizována pro danou soustavu.

Návratnost v porovnání s Elektrickým přímotopem je 4,2 roky. Není zde započtena inflace a meziroční nárůst ceny energií. Při instalaci tepelného čerpadla voda - voda je topný faktor příznivější. Pořizovací cena je u zahradního labyrintu obdobná jako u vzduchového čerpadla, studna je o něco dražší ( studna musí mít vydatnost cca 2,m3/hod), nejdražší je systém získávání energie z vrtů. Položkově popsaná soustava tepelného čerpadla vzduch - voda a plochých solárních kolektorů je nejčastěji dodávaným produktem pro běžný RD. Uvedený příklad je pro RD s tepelnou ztrátou 15kW. Životnost tepelných čerpadel je 15-20 let a kolektorů 30 let. Je tedy možno říci, že soustava TČ a kolektory si na sebe vydělá.

Autor: Jaroslav Vlk, ROLIZO , jaroslav.vlk@rolizo.cz

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz