Pátek, 29. března 2024

V Ďáblově chřtánu

Niagarské vodopády jsou nejznámější, Viktoriiny zase vytvářejí největší řetězec padající vody na světě. Zaslouženou pověst těch nejkrásnějších však mají vodopády Iguazú.

V Ďáblově chřtánu

Dělí se o ně Brazílie a Argentina, ale i do sousední Paraguaye je to jen kousíček.

Mírné poryvy větru přinášejí od hřmících proudů vody neustálou spršku, ale chránit před ní fotoaparát nemá smysl. Jakmile se už ocitnete na vyhlídkovém chodníku uprostřed vodopádů Iguazú, vyplatí se naopak mířit objektivem na všechny strany.

Na duhu rozprostírající se pod vámi ve vodní tříšti, nahoru na valící se tuny zpěněné čiré i nahnědlé vody, i na okolní břehy se stromy porostlými broméliemi a dalšími podivuhodnými rostlinami. Nejbouřlivější partie vodopádů se sice nazývá Ďáblův chřtán, ale spíš tu získáte dojem rajské přírody - i navzdory všudypřítomným turistům.

Do útrob hráze

Do brazilského města Foz do Iguaçú (název v portugalštině) se míří právě za proslulými vodopády. Při návštěvě tohoto více než čtvrtmilionového sídla v jihozápadní Brazílii, z něhož je to téměř doslova co by kamenem dohodil do sousední Argentiny i Paraguaye, se ovšem vyplatí příliš nespěchat. A jako "předkrm" zvolit třeba návštěvu jiné místní vodní atrakce - obrovské hydroelektrárny Itaipú, otevřené od roku 1984.

Leží na řece Paraná na opačném konci města než vodopády. A zatímco ty kandidují na jeden ze sedmi přírodních divů světa, Itaipú už experti řadí k sedmičce největších technických zázraků. Než přišli Číňané se svým projektem obří hydroelektrárny Tři soutěsky, bylo Itaipú i největším vodním dílem světa. Dodnes je údajně největším producentem elektřiny z vodní energie. Stačí uspokojit 95 procent spotřeby elektřiny Paraguaye a pětinu spotřeby celé Brazílie, páté největší země světa. Přehradu postavily obě sousedící země společně.

Volně se u hydroelektrárny pohybovat nemůžete, ale turistický autobus vás zaveze i na hráz kolem obřího jezera. Technicky zaměření návštěvníci si mohou předem smluvit také exkurzi do útrob hráze, v níž je ukryto deset obřích turbín.

Pozorně se podívejte rovněž na obrovský přepad vody, jenž z hráze tryská. Na první pohled se to nezdá, ale korytem protéká několikanásobně větší množství vody, než později uvidíte padat ve zdánlivě mnohem mohutnějších přírodních vodopádech Iguazú.

Sošky s papoušky

Vrcholem návštěvy Foz do Igaçú jsou ale vodopády zcela zaslouženě. Standardní vstupné činí 37 brazilských reálů (zhruba 18 amerických dolarů). Obvykle vás od vstupu odveze auto nebo autobus asi deset minut do Národního parku Igauzú, kde podstoupíte několikakilometrovou pěší procházku podél řeky až k největším vodopádům. Ale padající vodu budete mít na očích celou cestu.

iguazu

Hlavní předností, která odlišuje unikátní Iguazú od ostatních světových vodopádů, je jejich rozmanitost. Už cestovatelé Hanzelka se Zikmundem ve filmu starém zhruba půl století tvrdí, že tu je 275 různých vodních přepadů. Od té doby tuto cifru opisují všechny bedekry, není však důvod jim nevěřit.

Z brazilské strany přes řeku vidíte třeba úzké vodopády ztracené v zeleni na svazích a v samotném centru se pak i hřmící vody dělí do mnoha proudů. Právě ta rozmanitost a také zasazení vodopádů do stálezelené svěží přírody vytváří jedinečnost Iguazú.

Ačkoliv prohlídka není fyzicky nijak náročná a zvládnou ji bez problémů děti i senioři, budete zmáčeni jak potem, tak i vodní tříští. Na to ovšem turistický byznys myslí, a tak na konci trasy již číhají restaurace a nezbytné obchody se suvenýry. Pro ty zdejší jsou typická "sousoší", jejichž sokly tvoří přírodní krystalické drúzy fialových minerálů ametystů a na nich sedí z jiného kamene vyřezaní papoušci. Celek kupodivu nevyhlíží tak kýčovitě, jak vyznívá ze slovního popisu. Ceny jsou ovšem v tisících dolarů a výše.

vodopad

Vodopády si lze samozřejmě prohlédnout i z "opačné", to znamená argentinské strany. Můžete si zaplatit rovněž vyjížďku loďkou až téměř pod padající proudy vod. Nebo naopak pohled shůry z helikoptéry. Ceny letů začínají na sto dolarech.

Motýli v klecích

Fascinující není v Národním parku Iguazú pouze neživá příroda. "Tuhle tady přejeli jaguára," říká místní průvodce Jair Neumann. Při dalším hovoru podle očekávání ovšem přizná, že sám tu jaguára za čtyřicet let života neviděl. Ale živočišnou říši vám už na obchůzce vodopádů připomenou poloochočení "kuati", jinak nosálové červení, trochu snad připodobnitelní k mývalům. A kolem takřka neustále poletují motýli, často ne­uvěřitelných tvarů a barev - oranžoví, žlutí, blankytně modří.

Jednu velikou voliéru s motýly, jíž návštěvníci volně procházejí, má i nedaleký soukromý Ptačí park. Je však celkem zbytečné zírat na motýly v klecích, když ti ještě hezčí poletují volně po cestičkách. Zato se vyplatí prohlídka ptačích obyvatel parku, a to nejen zoologům. Rozlehlé voliéry hostí třeba velké pestré papoušky ary nebo různé druhy tukanů, ptáků s obrovskými zobany. Když se blížíte k jednomu z nich s kamerou, nezřídka jeho druh s jakýmsi lstivým výrazem v oku zaútočí na vaše nekryté nohy v sandálech.

Večer ve městě Foz pak můžete strávit třeba ve vyhlášené restauraci Rafain, kde skloubíte - řečeno otevřeně a s omluvou - "žranici" s příjemným kulturním zážitkem. Obří místnost se stoly až pro tisícovku lidí se nejprve zaplní hosty, tak ze dvou třetin turisty, kteří mají k dispozici tácy s dobrotami od rybích předkrmů po dorty.tukan

Kuchaři neustále odbíhají ke grilu a nabízejí různé steaky na pěti stolech. Když se nasytí žaludek, přichází víc než dvouhodinová show prezentující tance různých latinskoamerických zemí. Diváci fandí hlavně tanečníkům svých barev, a protože místní jsou kromě Brazilců vlastně i Paraguayci a Argentinci, je chvílemi stejně živo v hledišti jako na pódiu.

Show se opakuje den co den. Sledovat ji jen v televizi by nejspíš zavánělo ještě větším kýčem než už zmínění z kamene vyřezávaní papoušci. Ale autentický zážitek má co do sebe a k atmosféře Iguazú patří.

Elektrárna v balíčku

Iguazú rozhodně stojí za návštěvu, pokud už budete v některém velkém jihoamerickém městě. Z brazilského Sao Paula to trvá necelé dvě hodiny letadlem, ale podobné rychlé spojení na moderní letiště do Foz do Iguaçú je například i z argentinské metropole Buenos Aires nebo z Montevidea.

Hotelů je v městě Foz bezpočet, i ty celkem komfortní chtějí za noc kolem 160 realů (80 USD). Vyplatí se strávit tu alespoň dva dny a najmout si třeba průvodce. Balíček základních průvodcovských služeb, do nichž je započtena návštěva hydroelektrárny, vodopádů, ptačího parku a večerní show se sambou a tangem, včetně přepravy všude taxíkem, vyjde za necelé dva dny kolem pěti set realů.

A ceny nahoru nejspíš nepůjdou, už vzhledem k tomu, že poslední sezonu, končící v březnu, navštívilo Iguazú kvůli globální ekonomické recesi přece jen trochu méně turistů. Právě nižší ceny a méně turistů v nastávající době mimo sezonu mohou být tím správným důvodem, proč se na cestu k nejkrásnějším vodopádům světa vydat právě teď.

Jak se tam dostat
letecky
Do brazilského Foz do Iguaçú míří letecké linky ze Sao Paula, Buenos Aires nebo Montevidea.

Kde se ubytovat
Recanto Park Hotel
Recanto Park Hotel ve Foz do Igauçú si počítá kolem 90 USD za noc. Ve městě je velký výběr levnějších i dražších ubytování. Nejlevnější ubytování je v nedaleké Paraguayi.

Kam na jídlo
Rafain
Nejlepší steaky nabízejí restaurace na argentinské straně vodopádů. V brazilském Foz do Iguaçú je ovšem pověstná restaurace Rafain, kde k večeři servírují i latinskoamerické tance.

Tip na výlet
Pláže atlantiku
Slabou hodinku letu od Foz do Igaçú leží město Curitiba. Sídlo dvanácti univerzit a východisko k nedalekému městečku Florianópolis, kde u moře čeká na návštěvníky na čtyřicet pláží. Doporučujeme pláže Barra da Lagoa, Santinho nebo Campeche.

Užitečné internetové stránky
www.cataratasdoiguacu.com.br stránky o vodopádech
www.itaipu.gov.br Informace o hydroelektrárně Itaipú
www.iguazuargentina.com vodopády z argentinské strany
www.rafainchurrascaria.com.br show s večeří ve Foz.

Zajímavost
Na ryby
Itaipú je i rájem rybářů. Obří jezero, vytvořené hrází hydroelektrárny, hostí na 170 druhů sladkovodních ryb. Největším turistickým letoviskem je Santa Helena.

AUTOR: Martin Mařík

Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů