zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vymírající drilové mají šanci na návrat do přírody

02.05.2010
Vymírající drilové mají šanci na návrat do přírody

Abuja - Výrazný úzký nos v černé tváři a vyceněné zuby - žádný primát prý nemá tak děsivý úsměv jako dril černolící. Není mu to ale nic platné. Stejné nebezpečí jako africkým deštným pralesům hrozí i jim. Drilové vymírají - na malém území deštných pralesů jich žije už míň než deset tisíc.

Na úpatí pohoří Afi v Nigérii pracují v národním parku zachránci ohrožených drilů, kteří se snaží zabránit jejich definitivnímu vyhynutí a umožnit jim život v přirozeném prostředí.

"Drilům se v našem parku vede velmi dobře. I když to nebyla původní myšlenka projektu, připravujeme se na to, že je vypustíme do volné přírody. Měli by posílit populaci drilů žijících v pohoří Afi. Než nastane období dešťů, začneme s odstraňováním plotu a pustíme je do pralesa," popisuje manažer projektu Afi Mountain Drill Ranch Adeniyi Egbetade.

Dril černolící Dril černolící

Drilové vyrostli z osiřelých mláďat zachráněných z pralesa. Spolu s nimi ale už žijí i jejich mláďata narozená v zajetí. Záchranáři víc než osmdesát jedinců rozdělili do šesti sociálních skupin.

"Začali jsme před dvaceti lety a původně to byl jen útulek pro osiřelá mláďata drilů. Jsou to nejohroženější afričtí primáti. Naším záměrem bylo uchránit je a postupně vytvořit rozmnožování schopnou populaci. Ta tehdy neexistovala a zahraniční zoologické zahrady drily nechovaly. Sbírali jsme mláďata ilegálně zabitých matek. Jsem hrdá, že jsme se ve světovém měřítku stali nejúspěšnějším chovným programem pro ohrožené primáty," říká zakladatelka ranče Liza Gadsbyová.

Dril černolící Dril černolící Dril Dril

Během nigerijského záchranného projektu se narodilo 250 mláďat drilů. Největší nebezpečí pro ně i jejich rodiče představují pytláci. Vedení ranče úzce spolupracuje s Národním parkem Cross River. Jeho strážci hlídají chovné skupiny drilů čtyřiadvacet hodin denně. "Nikdy nevíte, kolik pytláků se tady pohybuje. Může jich být deset i dvacet. Máme na ně své metody. Hodně se modlíme, když jdeme na hlídku do pralesa. Povolání rangera je jedno z nejnebezpečnějších na světě. Není to žádná legrace," vysvětluje ošetřovatelka šimpanzů.

Program na záchranu afrických drilů tmavolících chce v příštích dvou letech rozšířit svou působnost. Na dalších dvaceti hektarech deštného pralesa mají vzniknout nové stanice. Vzácní primáti mají díky nim naději, že nevyhynou.

Video ke zhlédnutí

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí