Podmořský boj o pobřeží

Zánik plošiny Deepwater Horizon je mnohem horší než všechny katastrofy vymyšlené v rámci cvičení, řekla o minulém víkendu novinářům Nancy Kinnerová, ředitelka střediska pro výzkum pobřeží Newhampshirské univerzity. V té době už k břehům Louisiany dorazila ropná skvrna, která může zničit na roky tamní mokřady a také rybářský a turistický průmysl.

Začátek příběhu ale leží zamotaný 1500 metrů pod hladinou Mexického zálivu, asi 65 kilometrů od znečištěného pobřeží.

Utopený rekordman

Deepwater Horizon představovala ve svém oboru špičkovou technologii. Společnost BP si ji pronajímala už od jejího uvedení do provozu v loděnicích Hyundai v roce 2001. Podle nové smlouvy platné od září 2010 si za ni majitel, firma Transocean, účtovala 496 800 dolarů denně.

Plošina byla z pohledu laika nečekaně neposedná. Jejím úkolem bylo pouze připravovat vrty, které pak obsluhovala jiná zařízení. Deepwater Horizon nebyla stvořena pro >>černou<< těžařskou práci.

Byla však jedním z hlavních tahounů hlubokomořských vrtů v oblasti. V pronájmu BP pracovala bez nehody a geologická služba USA, která na provoz podobných zařízení dozírá, ji ocenila za bezpečnost.

Na svém kontě má také vytvoření nejhlubšího funkčního ropného vrtu v hloubce 10 680 metrů (z toho 1259 metrů vody) na nalezišti Tiber, kde pracovala do podzimu minulého roku. Pak se přesunula na jiné naleziště patřící z větší části BP v mississippském příkopu.

Měla tu připravit vrt na nalezišti Macondo. Jeho odhadovaný objem zatím nebyl zveřejněn, podle neoficiálních informací BP ale byla jeho kapacita v desítkách milionů barelů. Jedná se tedy o ložisko spíše menšího významu.

Nečekaný úder

K samotnému průběhu nehody se společnost BP zatím vyjadřuje jenom lakonicky. Svědectví jednoho z účastníků naznačuje, že k nehodě došlo ve chvíli, kdy byl vrt o hloubce 5486 metrů hotový.

Plošina měla být o dva dny později odvlečena na jiné stanoviště. Z vrtné soupravy se údajně odstraňovala směs, která se používá k natlakování vrtu, a byla nahrazována vodou. Pak měla být vytažena na povrch.

V tu chvíli došlo k nehodě. Viníkem nebyla ropa, ale zemní plyn, který ropu na nalezištích doprovází. Z neznámého důvodu, možná špatně udělaného betonového zpevnění vrtu, se plyn dostal do vrtné soupravy. Tlak na hlavici vrtu asi dvěstěkrát převyšoval tlak atmosférický.

Plyn - nebo spíše směs plynu, ropy a horniny - velmi rychle (za méně než minutu) pronikl na palubu plošiny. >>Z vrtu tryskalo bahno se spoustou ropy,<< vzpomínala pro agenturu AP Oleandera Bentonová, kuchařka na plošině. Výtrysk ihned zabil jedenáct lidí, kteří vrt přímo obsluhovali. Pak stačila malá jiskra a plyn explodoval.

O příčině nehody lze jen spekulovat. Tlak plynu možná přesahoval možnosti soustavy, byť hloubka vrtu nebyla extrémní, důvodem ale stejně tak může být nedbalost nebo chyba.

Zkroucený vrt

Plošina se po požáru potopila. Při pádu do hlubin se ohnulo potrubí vedoucí od ní k vrtu. Nyní stoupá ode dna v místě vrtu asi 500 metrů vzhůru a pak znovu klesá k vraku plošiny, který leží několik set metrů dále. Na třech místech prasklo a tudy z něj uniká ropa.

Nezavřel se totiž pojistný ventil, který má zapečetit vrt při nehodě nebo během odstávek. Poslední prověrka systému přitom proběhla jen několik hodin před nehodou a byla úspěšná.

Obvykle se ventil zavírá pomocí hydraulického systému z plošiny. Také by se měl automaticky zavřít, když dojde k přerušení spojení s mateřskou plošinou. Někde ho lze zavřít také prostřednictvím akustického signálu z hladiny, ale Deepwater Horizon tímto systémem vybavena nebyla.

BP proto během dalších dní vyslala miniponorky, které měly zavřít pojistku ventilu přímo na dně, ovšem neúspěšně. Je možné, že směs plynu, ropy a horniny jako vysokotlaká pistole obrousila část ventilu, takže ten sice pracoval, ale už se plně nedovřel. V tom případě by ventil omezoval únik alespoň částečně.

To je docela pravděpodobné, domnívají se i experti BP, podle kterých by jinak objem unikající ropy mohl být až o řád vyšší, než je současných 5000 barelů (800 000 litrů) denně. Sami však přiznávají, že toto číslo je jenom velmi hrubý odhad.

Také je možné, že při nehodě došlo k poškození ventilu. Miniponorky v současnosti opravují hydraulické systémy. Údajně dosáhly jistého úspěchu, ale vrt se stejně nezavřel.

A co dál?

Když selhal pojistný ventil, naděje na rychlé zastavení vrtu dramaticky poklesly. Nejrychlejší by v tuto chvíli podle BP mohlo být nastavení nového pojistného ventilu nad ten původní. Technicky je to ovšem proveditelné pouze v případě, že tlak ve vrtu nebude příliš vysoký.

Náhradní pojistný ventil, zařízení za stovky milionů dolarů, už je patrně na místě havárie na palubě lodi Discoverer Enterprise společnosti Transocean. Pokud bude tlak dostatečně nízký, miniponorky by se měly pokusit odříznout potrubí vedoucí od původního ventilu, na něj >>narazit<< nový ventil a s jeho pomocí vrt uzavřít.

BP ovšem varuje, že pokud by tento postup selhal, mohlo by dojít ke zrychlení úniku suroviny. Ohnuté potrubí totiž omezuje únik ropy podobně, jako ohyb na zahradní hadici zmenšuje proud vody z její hubice.

Firma se také má během tohoto týdne pokusit o připevnění jednoduššího ventilu na jedno ze tří míst, kde ropa uniká z potrubí. Znečišťování by to mohlo zpomalit.

Brčkem do slámky

Další pokus omezit katastrofu vypadá přímo šíleně. Minulé úterý dorazila na místo plošina Driller III, do dvou týdnů by ji měla doplnit sesterská plošina Driller II.

První z nich zahájila v neděli asi půl kilometru od místa nehody pokus o šikmý vrt, který se protne s otevřeným vrtem pět kilometrů pod dnem. Ten má ale průměr pouze 20 centimetrů.

Minulý rok podobným způsobem thajská společnost PTT zastavila únik z plošiny Montara, asi 200 kilometrů od severního pobřeží Austrálie. Úspěšný zásah se podařil až na pátý pokus. Proud ropy, který byl asi třikrát menší než v Mexickém zálivu, se zastavil po deseti týdnech.

Rizika operace si je vědomé patrně i BP, které proto raději nasadí dvě plošiny. Zatím se odhaduje, že práce by mohly trvat 60 až 90 dnů. Kdyby ale únik skutečně trval tři měsíce, byl by při dosavadním objemu úniku dvakrát horší než katastrofa tankeru Exxon Valdez, kdy se do moře dostalo asi čtvrt milionu barelů.

Skutečnost, že BP se rozhodla připojit k vrtu téměř u jeho samého konce, také něco naznačuje. Odborníci společnosti mají patrně pochybnosti o >>zdraví<< vrtu a jeho betonových injektáží.

Vrtání do menší hloubky by sice trvalo podstatně kratší dobu, má ale jiné nevýhody. >>Čím hlouběji se dostanete, tím nižší tlak musíte překonat při zastavení úniku,<< vysvětlil specialista na těžbu ropy Andy Radford časopisu Technology Review.

Rakev pro ropu

Práce už se rozeběhly i na dalším pokusu, založeném na třech ohromných >>zvonech<<. Výrobu prvního z nich dokončily loděnice v Louisianě už o víkendu. Má rozměr čtyřikrát osm metrů, vysoký je dvanáct metrů a do konce týdne by mohl být na místě nehody.

Pokud vše půjde podle plánu, bude spuštěn na dno, na místo hlavního úniku. A protože >>zvon<< bude spojen potrubím s lodí na povrchu, mělo by být možné zpod něj odčerpávat unikající látku na povrch. Tam by se ropa přečerpávala do tankerů.

Tento postup už byl vyzkoušen v mělkých vodách u amerického pobřeží, u hlubokomořského vrtu však dosud nikdy použit nebyl.

AUTOR: Matouš Lázňovský

Anthony Hayward (53)

• Šéf gigantu BP už zažil lepší chvíle. Jeho společnost je právně odpovědná za škody způsobené únikem, přestože plošinu Deepwater Horizon měla jen pronajatu.
• Do vedoucí pozice v BP Hayward nastoupil k 1. květnu 2007. Ve firmě ale působil už od roku 1982.
• Je vystudovaným geologem a během své kariéry u BP působil mimo jiné jako geolog na ropné plošině. Postupně se propracoval až do nejvyššího managementu.
• Jeho roční plat činí 998 000 liber. Je ženatý, má dvě děti. Fandí fotbalovému klubu West Ham United. Má rád triatlon a plachtění.
• Listu Guardian v únoru řekl, že společnost se pod jeho vedením soustředí hlavně na to, aby její operace probíhaly >>bezpečně, spolehlivě a efektivně<<.

Viníkem nehody nebyla ropa, ale zemní plyn, který ji na nalezištích doprovází. Z neznámého důvodu se dostal do ropné soustavy.

5486 metrů
Tak hluboko pode dnem moře končí vrt, z nějž uniká ropa.