Pokud bychom se chtěli vydat do doby, kdy vznikla Kraví hora, museli bychom se připravit na cestu do opravdu velmi vzdálené minulosti. Do doby, kdy neexistovaly žádné městské části, žádné státní hranice a kdy se dokonce po zemi neproháněli ani žádní živočichové. Horniny, které z převážné části tvoří současnou Kraví horu, jsou totiž staré zhruba 600 milionů roků. V útrobách Kraví hory a některých dalších kopců na území Brna se tedy skrývají jedny z nejstarších hornin na území celé České republiky
Brněnská Kraví hora v geologické minulosti
Začněme ale po pořádku. Kraví hora vznikla v tak vzdálené minulosti, že bychom tehdy nerozeznali ani tvary současných kontinentů. Kontinenty jsou totiž součástí velkých litosférických desek, které putují po plastickém plášti naší planety jako jakési gigantické kry. Pohyb je to sice velmi pomalý, nanejvýš několik centimetrů za rok, když ale uvažujeme s perspektivou desítek či stovek milionů roků, mění se rozložení kontinentů velmi nápadně. Pevninské bloky prakticky bez ustání putují po celém zemském povrchu, ale také zanikají nebo se rodí zcela nové.
Jak tedy vypadalo rozložení kontinentů před více než půl miliardou roků, kdy vznikal "základ" Kraví hory? Nejrozsáhlejším kontinentem konce starohor byla tzv. Gondwana, která se rozkládala na jižní polokouli naší planety a zahrnovala v sobě zárodky současné Afriky, Jižní Ameriky, Indie, Austrálie, Antarktidy a jižní Evropy. Většina území současného Brna se před asi 600 miliony roky nacházela u severního okraje zmíněné Gondwany a vytvářela jakýsi mikrokontinent, pro který známý brněnský geolog Karel Zapletal zavedl roku 1931 název "brunie". V současné geologické literatuře se však o této geologické jednotce hovoří spíše jako o brunovistuliku. Ano, Brno i s Kraví horou se před více než půl miliardou roků nacházelo pod rovníkem, někde na jižní polokouli.
Více na: http://kravihora.hvezdarna.cz/index.php?sekce=geologicka_minulost
ZDROJ: http://kravihora.hvezdarna.cz, http://mesic.hvezdarna.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
