Hospodaření s vodou vnímám jako velice důležité téma

"Jsem přesvědčena, že finanční prostředky v Operačním programu Životní prostředí byly přidělovány řádně, s důrazem na maximální transparentnost," říká ministryně životního prostředí Rut Bízková.

Jak hodnotíte poslední jednání řídícího výboru OPŽP? Co bylo jeho obsahem?

Předně je třeba říci, že po mém nástupu do funkce ministryně byl novým předsedou řídícího výboru jmenován Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D., náměstek ministryně - ředitel sekce ekonomiky a politiky životního prostředí.

Výsledkem jednání je doporučení téměř 650 projektů v celkové výši dotace 10,3 miliard korun, a to ze čtyř prioritních oblastí, přičemž nejvíce projektů se týkalo oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny a oblasti zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní.

Operační program Životní prostředí se - co do objemu celkových dotací schválených na konkrétní projekty - dostal na úroveň více než poloviny všech dostupných prostředků alokovaných v jeho rámci, a zařazuje se tím mezi nejúspěšnější operační programy u nás.

Jednání jako takové se neslo v konstruktivní atmosféře. To také přispělo k úspěšnému konci v podobě schválení neobvykle vysokého dotačního objemu na ekologické projekty v rámci jednoho zasedání výboru. Řídící výbor se netradičně - na pozvání primátora Kladna - konal v nově otevřeném centru ekologické výchovy známém jako Čabárna, jehož výstavba byla podpořena rovněž z prostředků OPŽP.

HN: Financování vodohospodářských projektů je žhavé téma v mnoha městech a obcích. Jaké jsou nejbližší plány MŽP v této oblasti?

Je potřeba uvést, že poslední výzvou v prioritní ose 1, která byla zaměřena především na čištění odpadních vod a výstavbu kanalizací, byly prostředky alokované pro tuto oblast téměř vyčerpány. Proto neočekávám realizaci případných mimořádných dalších výzev s větším objemem finančních prostředků.

V letošním roce proběhnou výzvy podle schváleného plánu tak, jak byl publikován na webových stránkách www.opzp.cz. Na začátku roku jsme uvažovali o výraznějších realokacích finančních prostředků v OPŽP a další úpravy se i nadále předpokládají, nicméně v současné době není jasné, zda další prostředky budou přesunuty konkrétně do prioritní osy 1. Absorpční kapacita této prioritní osy je skutečně vysoká a v rámci OPŽP jsou i další oblasti, které si zaslouží zvýšenou pozornost.

Mám na mysli především řešení dlouhodobě špatné situace v kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji. V poslední době jsme svědky nárůstu zájmu a ochoty veřejných institucí i soukromých subjektů tento problém řešit a ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s vedením kraje a místními samosprávami bude řešení této problematiky maximálně podporovat.

Chceme k tomu využít prostředky prioritní osy 2 OPŽP, a to i pomocí opatření, která zatím v operačním programu nejsou. Ministerstvo pracuje na jejich nastavení. I z tohoto důvodu dnes nemůžeme říci, že do konce letošního roku dojde k významnější realokaci prostředků do prioritní osy 1.

Na druhou stranu je důležitou zprávou pro všechny potenciální žadatele v prioritní ose 1, že pokud mají připraveny opravdu kvalitní projekty, stále do budoucna existuje možnost podpory jejich realizace prostřednictvím OPŽP.

Hovořím ovšem o podpoře projektů čistíren odpadních vod pod 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) a kanalizací, jejichž náklady na jednoho ekvivalentního obyvatele nepřesáhnou 100 tisíc korun. Pokud žadatelé připravují projekty dražší, neměli by spoléhat pouze na podporu OPŽP jako jediného zdroje finančních prostředků.

Je třeba říci, že Evropská unie stanovila povinnost podporovat realizaci projektů čistíren odpadních vod nad 2000 ekvivalentních obyvatel. V této kategorii již většina obcí o podporu projevila zájem a získala ji. Je tedy na místě zdůraznit, že Česká republika jako celek nebude mít problém s čištěním odpadních vod. Postupujeme, jak nám ukládá evropská směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod a naše závazky budou do roku 2010 splněny.

Všechny projekty nebudou hotové, ale budou schváleny nebo bude probíhat jejich realizace. Zde skutečně velký problém nevidím. Jinou oblastí je skupina obcí pod 2000 EO, kde je třeba zvolit přiměřené čištění, což ovšem nutně neznamená postavit novou kanalizaci a čistírnu. Ráda bych upozornila na levnější možnosti řešení - např. výstavbu kořenových čistíren.

Při různých příležitostech připomínám v evropském kontextu mimořádnou situaci v České republice. Většina území ČR je řazena do kategorie venkovského prostředí, protože máme mimořádný počet obcí s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na km2. Celkem jich je asi 6250, z toho většina pod 2000 obyvatel.

Z toho plyne, že naše infrastruktura a vybavení obcí tak, aby se v nich v 21. století dobře žilo, je poměrně drahé. Operační program Životní prostředí může přispět k řešení problémů malých obcí jen částečně.

HN: Projektem, který je sledován širokou veřejností, je projekt modernizace pražské Ústřední čistírny odpadních vod. Pro realizaci tohoto projektu se počítá s částkou až 7 miliard korun. V jaké fázi se celý proces nachází v tuto chvíli?

Dobudování a úpravy čistírny odpadních vod (ČOV) v Praze tak, aby byly splněny parametry směrnice Rady EU o čištění městských odpadních vod, je největším problémem, který v současné době ministerstvo životního prostředí řeší.

Jestliže u ostatních projektů můžeme Evropské komisi předložit zprávu o tom, že plnění příslušné evropské směrnice je v rámci operačního programu zajištěno, u pražské čistírny odpadních vod je to poněkud složitější. Musíme si uvědomit dopad její činnosti na životní prostředí nejen v hlavním městě a v jeho okolí. Pokud uvážíme, že jenom množství biologického znečištění v hlavním městě Praze představuje v rámci krajského srovnání nejvyšší hodnotu, pak je význam projektu intenzifikace pražské ČOV nezpochybnitelný.

Celá záležitost je rovněž sledována vládou, protože neplnění evropských parametrů Prahou je citlivým tématem. V současné době se celý projekt projednává, nicméně jde o velice obtížnou a komplexní kauzu, jejíž řešení nebude snadné.

Chci na tomto místě zdůraznit, že spolupráce mezi hlavním městem, reprezentovaným radním pro životní prostředí panem Marečkem, a ministerstvem životního prostředí jako řídícím orgánem je dobrá. Obě strany pracují ve vzájemné shodě na tom, aby celý projekt byl co nejdříve připraven k odeslání do Bruselu. Chceme dosáhnout jeho maximální kvality, aby do budoucna nevznikaly další možné prostoje a nevzrůstala nejistota, zda evropské prostředky budou efektivně využity.

HN: Avizovala jste úpravy v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek u projektů financovaných z OPŽP. Můžete tyto změny přiblížit?

Rozhodli jsme se, že změníme pravidla zadávání veřejných zakázek pro stavební práce. Nastavili jsme nově hodnotící kritéria pro stavební zakázky, kde v případě hodnocení podle ekonomické výhodnosti musí být u stavebních zakázek váha ceny minimálně 80 procent. V případě zakázek na dodávky nebo služby zůstává v platnosti požadavek na minimální váhu ceny 60 procent.

Vyloučili jsme možnost použití jakýchkoliv sankcí jako dílčích hodnotících kritérií a v případech, kde je dílčí hodnotící kritérium vyčíslitelné, musí zadavatel stanovit minimální a maximální hodnoty. V případě využití užšího výběrového řízení musí být vyzváno minimálně 10 zájemců k podání nabídky.

Tímto opatřením opět sledujeme maximální transparentnost procesů, které v rámci operačního programu probíhají.

HN: Jaké trendy vidíte u vodohospodářských projektů? Má tato prioritní osa potenciál i v dalších programových obdobích?

Abychom se přiblížili ideálnímu stavu čisté vody v našich řekách, vnímám téma čištění odpadních vod jako velmi důležité. Vedle další výstavby a modernizace čistíren odpadních vod bychom měli také uvažovat o protierozních opatřeních, kdy je třeba zabránit či zmírnit vymývání znečišťujících látek z půdy, což má přímý vliv na kvalitu zemědělské půdy a následné využívání zemědělského půdního fondu.

Taková opatření mají samozřejmě také vliv na kvalitu vody v říční síti a v řekách po celé délce jejich toku. V tomto smyslu budeme usilovat o získání finančních prostředků z unijních zdrojů i v dalších programových obdobích. Je tudíž zřejmé, že oblast vodohospodářství a snižování znečištění ve vodách bude mít prioritu i v budoucnu.

Z pozice ministryně životního prostředí bych chtěla zdůraznit, že zvýšená pozornost bude věnována především integrovaným projektům v této oblasti, protože je velmi žádoucí řešit problematiku hospodaření s vodou komplexně. Musíme proto citlivě posuzovat vhodnost a ucelenost přijatých opatření u podporovaných projektů, abychom přispěli k nápravě fungování systému jako celku, a nikoliv pouze k nápravě jeho dílčích součástí.

Budeme podporovat ty projekty, které usilují o řešení hospodaření s vodou ve větších územních celcích a také na územích, jež jsou z hlediska ochrany přírody cenná. To znamená zejména v chráněných krajinných oblastech a jejich nejbližším okolí. Důležitou podoblastí jsou pak zásobárny podzemních vod a území, pod nimiž se nacházejí, spolu s příslušnou regulací hospodaření s těmito zdroji.

HN: Operační program Životní prostředí je zhruba ve své polovině. Jak vnímáte jeho dosavadní bilanci?

Máme za sebou téměř polovinu programového období operačního programu a zároveň byla do této doby >>zazávazkována<< polovina finančních prostředků. Od samého začátku fungují Monitorovací výbor a Řídící výbor jako dohledové orgány programu.

Nadcházející volby do Poslanecké sněmovny budou mít vliv na změny složení obou výborů, protože jejich členové z řad poslanců jsou do nich delegováni z titulu své volené a časově omezené funkce. Chtěla bych tímto říci, že spolupráce s těmito členy byla doposud velmi dobrá a celý okruh lidí, kteří jsou přímo zainteresováni na činnosti obou výborů, odvedl velice kvalitní a efektivní práci.

Pokud mohu hovořit za ministerstvo životního prostředí jako řídící orgán, pak jsme těmto lidem velmi vděčni za odvedené penzum práce. Přestože v průběhu fungování obou výborů docházelo k větším či menším názorovým střetům, vždy se jednalo o konstruktivní a kvalifikovanou kritiku, která posouvala celý proces kupředu. Mnohokrát děkujeme za spolupráci.

Já osobně jsem přesvědčena, že finanční prostředky v operačním programu byly přidělovány řádně a nikdy nedošlo k ovlivňování hodnocení projektů. Rozhodnutí byla činěna v souladu s požadavky unijních institucí a s maximálním důrazem na jejich transparentnost, aby byla do budoucna obhajitelná u evropských dozorových orgánů.

Zároveň jsem přesvědčena, že finanční prostředky byly využity a budou i nadále využity efektivně a přinesou přímý prospěch životnímu prostředí, protože se jedná o prostředky investičního charakteru.

Navíc tím, že byly poskytnuty především municipalitám a veřejné správě, stanou se součástí jakési ekologické >>výchovy<< těchto subjektů. Všem zúčastněným jasně demonstrují, jak velký objem finančních prostředků - kterými státní rozpočet nedisponuje - je nutno kontinuálně věnovat na ochranu a zlepšování životního prostředí v České republice.

Víte, že...

Čištění odpadních vod vede ke snižování množství vypouštěných nečistot, a je tedy zásadním nástrojem pro zlepšování jakosti povrchových vod. Od roku 1990 došlo v ČR k více než dvojnásobnému prodloužení kanalizační sítě, a tím ke zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 72 na 81,1 % v roce 2008. Meziročně (2007/2008) došlo k prodloužení kanalizační sítě o 1015 km na 38 704 km, počet obyvatel připojených na kanalizační síť se tak zvýšil o 1,4 % na 8,5 mil. obyvatel.

Prodlužování kanalizační sítě vykazuje intenzivnější trend proti nárůstu podílu připojených obyvatel, jelikož kanalizace i čistírny odpadních vod ve větších městech již byly většinou vybudovány. Postupně je potřeba pokrýt menší obce, kde je koncentrace obyvatel nižší.

Celkový počet ČOV v ČR se proti roku 2007 zvýšil o 26 na 2091 ČOV, bez domovních. Budeme-li uvažovat ČOV s kapacitou nad 2000 EO*), bylo v roce 2008 dokončeno 5 nových komunálních ČOV a jedna neutralizační stanice. Rekonstruováno nebo rozšířeno v kategorii nad 2000 EO bylo 24 komunálních ČOV, 4 průmyslové ČOV a jedna neutralizační stanice.

Výstavba nových kanalizací a ČOV se projevila v pokračování růstu podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV na 75,7 % v roce 2008, přičemž vývoj odpovídá cíli stanovenému Státní politikou životního prostředí ČR.

EO*) - ekvivalentní obyvatel, jednotka zdroje znečištění - velikost zdroje znečištění je přepočítávána na počet obyvatel, který by znečištění produkoval.

(Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky 2008, vydala CENIA 2010)

ZDROJ: FONDY EU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ