zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Blanka si vybírá další krutou daň - obavy z mizení zeleně se potvrdily

21.05.2010
Příroda
Urbánní ekologie
Blanka si vybírá další krutou daň - obavy z mizení zeleně se potvrdily

PRAHA - Tvrzení magistrátu, že tunel Blanka zvýší množství zeleně (1), se ukazuje jako nepravdivé. Podle dostupných dokumentů (2) má být po ukončení stavby největšího tunelu vysázeno pouze 454 stromů, 8220 keřů a dalších 100 m2 keřových ploch, což je zhruba polovina původního množství zeleně. Občanská sdružení již před dvěma lety při zahájení výstavby tunelu spočítala, že zmizí téměř tisíc stromů a čtyřicet tisíc metrů čtverečních keřů. Potvrzuje se tak obava sdružení, že tunel Blanka povede k výraznému úbytku zeleně zejména v Praze 6.

Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika jde obecně o celopražský trend: "Čísla, která jsou k dispozici, ukazují, že v Praze se dlouhodobě kácí více stromů, než kolik se jich vysadí. Průměrně je nahrazen pouze každý druhý pokácený strom. Přesně to je i případ stavby tunelu Blanka, u něhož se magistrát dušoval, že nepoškodí životní prostředí," řekl Martin Skalský.

Kácení postihlo stromy na Prašném mostě, zeleň u vojenských hřbitovů pod Pohořelcem, zelený pás ve Svatovítské ulici a stromy ve Střešovicích. Sdružení Arnika, Ateliér pro životní prostředí a EKO Břevnov označila již v roce 2008 správní řízení o kácení dřevin v souvislosti s výstavbou Městského okruhu jako nezákonné. Stavba totiž neprošla povinným hodnocením vlivů na životním prostředí, tzv. procesem EIA. (3)

Kompenzaci ztrát způsobených kácením dřevin lze podle současné právní úpravy řešit stanovením "přiměřené" náhradní výsadby (4). Zákon tak nechává na uvážení rozhodujících úředníků, v jaké podobě a množství o kompenzačních opatřeních rozhodnou. "Náhradní výsadby jsou v případě Blanky částečně zadány i na střechách podzemních garáží. Navíc nelze skutečné náhradní výsadby posuzovat jen jako porovnání počtů vykácených a vysazených stromů. Nová sazenice dosáhne funkcí vzrostlého stromu až za mnoho let," upozornil Martin Skalský z Arniky.
Navíc při posuzování stavby dochází ke střetu zájmů, protože ji prosazuje hlavní město Praha a zásadní povolení následně vydává jeho úřad - magistrát hl. m. Prahy. "Málokterý úředník je ochoten riskovat svou kariéru a bránit záměrům svého zaměstnavatele," uvedl Martin Skalský.
Zřetelný úbytek zeleně není jediným negativním důsledkem stavby Městského okruhu na životní prostředí obyvatel dotčených částí Prahy. Ačkoliv stavba je prezentována jako čistě podzemní, která nemá postihnout životní prostředí, v jejím důsledku došlo k významnému poškození parku Stromovka a hrozilo i poškození Letenských sadů. "I zmíněné stavby tak bohužel potvrzují trend, že zelen v Praze přibývá jen "na papíře", zatímco ve skutečností tomu tak není (7). Stromy ve městě přitom výrazně zmírňují vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví, proto by v Praze rozhodně měly přibývat, nikoli mizet," dodala mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Letní tábor Polana, Vrbovce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí