Ryby stále více ohrožuje hluk vyvolaný člověkem

Ryby jsou stále více ohroženy stoupající úrovní znečištění hlukem vyvolaným lidmi. Tvrdí to vědci, kteří měli za úkol přezkoumat dopad hluku vyvolaného soupravami pro podmořské vrty, loděmi a sonary na rybí populaci po celém světě.

I když se říká, že ryby žijí ve světě ticha, většina z nich dobře slyší a zvuk hraje v jejich životě podle vědců aktivní roli.

"Lidé vždy předpokládali, že rybí svět je světem ticha," říká biolog dr. Hans Slabbekoorn z nizozemské Leidenské Univerzity. V časopise Trends in Ecology and Evolution ale Slabbekoorn a jeho kolegové z Nizozemí, Německa a USA tvrdí, že podvodní svět je možné charakterizovat různě, rozhodně se však nedá označit za tichý.

Zatím všechny ryby, které zkoumali, jsou schopny slyšet zvuky, a to buď prostřednictvím vnitřního ucha nebo boční čáry (linea lateralis). Různé ryby se pouze liší v citlivosti jejich sluchu. Například treska má podle autorů "průměrné" schopnosti sluchu, zatímco sladkovodní zlatá rybka dobře slyší na vyšších frekvencích.

Obecně slyší ryby nejlépe v rozsahu frekvencí 30 až 1000 Hz, některé druhy dokážou detekovat zvuky do 3 až 5000 Hz. Existují i druhy citlivé na ultrazvuk, zatímco jiné, jako úhoř říční či sladkovodní ryby, které se třou v moři, jsou citlivé na infrazvuk.

Rostoucí hluk může výrazně ovlivnit chování ryb

To znamená, že člověkem generovaný hluk pod vodou má podle vědců potenciál ovlivnit ryby stejně jako hluk z dopravy ovlivňuje suchozemské živočichy. "Úroveň a rozšíření hluku pod mořskou hladinou v globálním měřítku roste, ale přesto se této hrozbě dostává dosud velmi málo pozornosti," říká dr. Slabbekoorn.

Zvyšování hladiny hluku přitom může výrazně ovlivnit rozšíření ryb, jejich schopnost reprodukce, vzájemné komunikace a schopnost vyhnout se predátorům. Některé studie například uvádějí, že atlantský sleď, treska a tuňák obecný prchají před hlukem. To by mohlo znamenat, že rozšíření ryb bude stále více ovlivněno tím, že se ryby budou snažit vyhnout místům zasaženým hlukem, který vytváří člověk.

Hluk by mohl také významně ovlivnit komunikaci mezi rybami: zatím je známo více než 800 druhů ryb, které mohou vydávat zvuky, zpravidla signály s šířkou pásma menší než 500 Hz. Ryby zvuky vydávají, když bojují o území, soupeří o potravu, při tření a při útocích dravců.

Začátkem tohoto roku dr. Slabbekoorn zveřejnil v odborném časopise Behavioral Ecology zprávu, která naznačuje, že ryby, kterým se říká cichlidy a které se vyskytují ve Viktoriině jezeře ve východní Africe, produkují specifické zvuky, které u nich hrají zásadní roli při páření a sexuálním výběru.

Takže stejně jako hluk ovlivňuje rozšíření ryb, může přerušit i jejich rozmnožování, vyvolat u nich stres a omezit jejich schopnost najít partnera, nebo jim bránit v pobytu na preferovaném místě páření. Hluk může také zabránit rybám, aby se slyšely navzájem a účinně komunikovaly, ovlivní jejich schopnost zaznamenat hlučnou kořist, nebo slyšet blížící se dravce.

"Rybolov je pravděpodobně mnohem více devastující," říká dr Slabbekoorn. "Ale žádnou z těchto hrozeb nemůžeme brát samu o sobě: jakýkoli negativní důsledek vyvolaný hlukem způsobeným člověkem se může přidat k dopadům rybolovu a spolu mohou vést k vážné situaci pro některé druhy ryb."