Mezinárodní výzkum o vodě přinesl první výsledky

PRAHA - Transparentnost rozhodování o územním plánu, důraz na životní prostředí, dlouhodobé vize a větší pozornost zadržování a koloběhu vody v krajině - to jsou některé z problémů, na něž je zapotřebí se zaměřit. Doporučuje to mezinárodní tým studentů nizozemské University of Wageningen, který dnes představil předběžné výsledky své studie o hospodaření s vodou v Praze s vazbou na územní plán. Největším problém je podle výzkumníků neexistující komunikace mezi úřady navzájem a občany a téměř nulové zapojení veřejnosti do rozhodování. Studenti doporučují, aby se Praha zaměřila na decentralizované systémy hospodaření s vodou, důsledně chránila své zelené plochy, nedovolila další bujení satelitní výstavby a vyčlenila území nutná k protipovodňové ochraně a zadržování dešťové vody.

"Při přípravě územního plánu je problematika vody spíše na okraji zájmu. Proto jsme chtěli získat nezávislou expertízu, která by otevřela diskusi na toto téma," vysvětlil Martin Skalský ze sdružení Arnika. "Česká republika bývá nazývána střechou Evropy. Na našem území pramení řeky, ale žádná řeka k nám nepřitéká. Vzhledem k riziku povodní a potřebě zajištění dostatku vody musíme věnovat koloběhu vody v krajině vysokou pozornost," dodal Skalský. Konkrétně v Praze podle něj hrozí řada problémů v souvislosti s plánovou výstavbou nových satelitních čtvrtí na zemědělské půdě i zastavováním zeleně v centru.

Dotazníkové šetření mezinárodního týmu studentů ukázal, že lidé jsou převážně spokojeni se současným využitím území jednotlivých čtvrtí, přitom ale neumí odpovědět na otázku, zda vedení města věnuje dostatečnou pozornost problematice s hospodařením s vodou a zda je způsob tohoto hospodaření vyhovující. Respondenti sice přiznávají, že se neúčastní rozhodovacího procesu, na druhou stranu projevili velký zájem o větší využívání dešťové vody.

"Jako urbanista jsem potěšen zjištěním, že Praha přebírá iniciativu pro řešení problémů v hospodaření s vodou. Nicméně město by se mělo k této záležitosti stavět zodpovědněji a připravit konkrétních řešení právě na úrovni městského rozvoje," říká student Yao Yang z Číny, člen pracovní skupiny zaměřené na územní plánování. Výzkum podle studentů ukázal propast mezi povědomím veřejnosti a odborníků o službách ekosystémů a také rozdíl mezi skutečnými hodnotami ekosystémů a jejich aktuálním využitím.

Analýza "klíčových hráčů" ukázala, že je zapotřebí zdokonalit vzájemnou komunikaci. Nezbytná je úzká spolupráce mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství. "Orgány státní správy a samosprávy si čím dál více uvědomují potřebu udržitelného vodního hospodaření. Nyní je však na místě ujasnit si, kdo je zodpovědný za který článek vodního řetězce," říká student z Nizozemí Geert Mulders.

Studenti se věnovali také analýze rozhodovacích procesů. Došli k závěru, že životní prostředí není v centru pozornosti politiky ani veřejných debat. "Zákonný rámec pro hospodaření s vodou ve městě je dobře vytvořený, nedostatečná je však kontrola dodržování pravidel hry, zejména kvůli nedostatku lidských a finančních zdrojů," uvedla další ze studentů, Violeta Paginu z Moldavska.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že lidé věnují pozornost prostředí, které obklopuje jejich bydliště a přírodní území využívají zejména pro sport a rekreaci. "Aby řeky, rybníky a vodní nádrže mohly poskytovat kvalitní ekosystémové služby obyvatelům, je důležitá jejich ochrana," podotkla Isabela T. Mkude z Tanzanie.

Praha by podle studentů měla začít využívat srážkovou vodu. "Dešťová voda je zdarma a její recyklace šetří ostatní zdroje vody," říká Edis Glogic z Černé Hory. Studenti proto navrhují alternativní způsob nakládání s odpadní vodou, pro nějž již v Nizozemí existuje pilotní projekt ve městě Sneek. Takzvaný systém DESAR (Decentralised Sanitation and Reuse - Decentralizovaná kanalizace a znovuvyužití) umožňuje využít odpadní vody jako zdroj energie a užitkové vody namísto odvodu veškeré odpadní vody do centrální čistírny.

"Pro naše studenty se jedná o unikátní příležitost provést výzkum a získat nejrůznější konzultační dovednosti založené na skutečném environmentálním problému a na objednávku skutečného klienta," ocenil smysl výzkumu Dr. ir. Bas J. M. van Vliet, lektor studentů a odborník na environmentální politiku. A jeho kolegyně Dr. ir. Grietje Zeeman jej doplňuje: "Management vody je důležitý, nikoliv pouze pro Prahu, ale pro všechna velká města na světě. Studenti jistě budou moci využít zkušenosti z Prahy pro svou budoucí práci.".

Na projektu se podílelo 30 studentů z 20 zemí v rámci magisterského studia tří různých oborů na Univerzitě Wageningen: Management životního prostředí ve městech, Environmentální vědy a Krajinná architektura. Nakládání s vodou v Praze zkoumali z pěti různých aspektů: z pohledu rozhodovacího procesu a klíčových hráčů, technologie a infrastruktury, služeb ekosystémů a územního plánování. Výzkum se týkal 5 částí Prahy, které procházejí nebo v nejbližší době mají projít výraznou přeměnou: nádraží Bubny, zóny nákupních center na Zličíně, Libeňského a Rohanského ostrova, Trojmezí a plánovaného Západního Města.

Studenti vedli na tři desítky strukturovaných rozhovorů s představiteli institucí, jako jsou ministerstva, Útvar rozvoje města, úřady městských částí a magistrát, se zástupci občanských iniciativ, společností Pražské vodovody a kanalizace, Veolia, Pražské lesy a dalšími. Dalším zdrojem informací bylo kromě průzkumu v terénu také dotazníkové šetření. Studenti oslovili 550 Pražanů s jednoduchým dotazníkem, který zjišťoval názory na otázky spojené s vodou. Dotazy se týkaly například názoru občanů na kvalitu pitné vody a povrchových vod, informovanost o možnosti ovlivnit vodní hospodářství, ochoty lidí k úsporám vody či používání dešťové vody. Současně se studenti zajímali i vztah občanů k jejich bydlišti a okolí.

Výzkumný projekt ve spolupráci s Arnikou probíhá letos již potřetí - v minulých dvou letech se studenti zaměřili na zeleň a veřejná prostranství a na tzv. browfields. Partnerskou institucí Univerzity Wageningen v Praze je Česká zemědělská univerzita.


Přílohy:

1) Předběžné závěry studentského výzkumu

Hlavní závěr: Pro budoucí vývoj vodního hospodářství v Praze je nutné brát ohled na přání různých zainteresovaných stran a sloučit je s vizemi expertů, zákonodárců a těch, kdo přijímají rozhodnutí. Tím se zlepší komunikace na obou stranách a umožní se využití nových technologií.

Zúčastněné strany

Závěr: nedostatek komunikace a kooperace vede k nejasným zodpovědnostem zúčastněných stran.

Doporučení: ustavení jasné spolupráce a výměny informací.

Rozhodovací procesy

Závěr: široká paleta a velký počet zákonů a jiných norem a předpisů.

Doporučení: pomohla by integrovaná koncepční politika životního prostředí, včetně hospodaření s vodou.

Služby ekosystémů

Občané a odborníci mají odlišné názory a hodnocení týkající se služeb ekosystémů.

Doporučení: debaty odborníků s občany by pomohly najít řešení problémů a společné postoje.

Infrastruktura a technologie

Závěr: v nových oblastech Prahy by bylo vhodné využít decentralizované moderní systémy využívání odpadních a dešťových vody.

Doporučení: projekty nové výstavby by měly být otevřeny inovacím a ověřeným technologiím přizpůsobeným místním podmínkám vedoucím k dosažení trvalé udržitelnosti.

Územní plánování

Závěr: změny ve způsobu využití území přispívají ke zhoršení hospodaření s vodou.

Doporučení: kolem vodních toků by měly být vytvořeny "nárazníkové zóny" zajišťující ochranu před povodněmi. Město by mělo chránit zelené plochy.

2) Seznam zemí, z nichž pocházejí studenti
Brazílie, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Čína, Finsko, Francie, Indonésie, Kolumbie, Libanon, Moldavie, Nepál, Nizozemí, Peru, Portugalsko, Slovensko, Řecko, Vietnam, Tanzanie.

3) Přehled institucí, s jejichž zástupci vedli studenti rozhovory:

1. Ministerstvo zemědělství, oddělení vodohospodářské politiky
2. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod
3. Ministerstvo životního prostředí, oddělení legislativy
4. Magistrát hlavního města Prahy, vodohospodářské oddělení
5. Magistrát hlavního města Prahy - Oddělení investic do nové ústřední čistírny odpadních vod
6. Magistrat hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí
7. Útvar rozvoje města
8. Městský úřad Zličín
9. Městský úřad Štěrboholy
10. Městský úřad Prahy 10
11. Zastupitelstvo Prahy 7
12. Pražská vodohospodářská společnost
13. Pražské vodovody a kanalizace - Ústřední čistírna odpadních vod
14. Stará čistírna odpoadních vod v Podolí - muzeum
15. Veolia
16. Lesy hl. m. Prahy, středisko vodní toky
17. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
18. ORCO PG
19. Organizace zahrádkářů Libeň
20. Koalice Trojmezí
21. České vysoké učení technické
22. Česká zemědělská univerzita
23. ARNIKA

Společná tisková zpráva University of Wageningen a Arniky - Centra pro podporu občanů