Závislost na ropě skvrna nezmění

Ze zpětného pohledu by si výkonný ředitel firmy BP asi raději překousl jazyk, než by pronesl znovu svůj výrok z prvních týdnů po zřícení ropné věže, že únik mazlavé hmoty z havarovaného vrtu bude z hlediska obrovské rozlohy Mexického zálivu jen příslovečnou "kapkou v moři". Tahle kapka v moři se totiž mezitím změnila ve skutečnou ekologickou a lidskou tragédii. Do Mexického zálivu už z vrtu odteklo dvakrát více ropy - přes 100 milionů litrů - než během havárie Exxon Valdez v roce 1989. Olejový film se vyplavil na dlouhé úseky pobřežní čáry Louisiany, do mokřadel, kdy si jen sama příroda a čas mohou pomoci s ozdravením. Přes 40 % plochy rybářských vod Mexického zálivu je uzavřeno a pokud by se potvrdila tvrzení několika nezávislých vědeckých týmů, že kromě viditelné povrchové skvrny se pod mořskou hladinou skrývá ještě obrovská hmota, směs ropy a chemikálie rozprašované firmou BP, tak by se dopad ropného úniku - v prostoru i v čase - ještě jen znásobil.

Od Sputniku k čisté energii?

Rozsahu katastrofy odpovídají i dalekosáhlé předpovědi některých amerických politiků a komentátorů, že havárie vrtné plošiny by mohla být předělem v tom, jak budou USA nadále pohlížet nejen na těžbu ropy v pobřežních vodách, ale obecně i na neblahou závislost své země na fosilních palivech. Podle některých názorů Amerika nyní znovu zažije svůj "okamžik Sputniku". Tak, jako před více než padesáti lety upřela pozornost a finance na dobývání vesmíru, otevře si nyní cestu k přechodu na čisté energie.

Takto odvážné vize ale pomíjejí jeden zásadní rozdíl. Vesmírný souboj se Sověty byl pro Ameriku projevem několika ze základních kulturních rysů téhle země. Soutěživosti, chuti a odvahy dobývat nové světy, hrdosti. S ropou se to má přesně opačně, neboť ke skutečně radikálnímu odklonu by Američané naopak své zažité návyky museli změnit. Museli by se vzdát nafty a benzinu.

Dejme věci do perspektivy. Celý objem dosavadního už bezmála padesátidenního úniku z vrtu BP představuje pouhá 2 procenta množství černého zlata, které v USA spotřebují během jednoho dne.

Ropa řádně zažraná

Před týdnem, když byla média plná zpráv o nezdařeném pokusu BP vrt zacementovat, vyrazily během víkendu, prodlouženého o pondělní svátek Memorial Day, na silnice desítky milionů Američanů, aby najezdily stamiliony mil a na začátku letní motoristické sezony se tak rázem zvedla spotřeba pohonných hmot o celých 10 procent.

A takřka všichni z několika desítek rybářů, kteří minulé úterý vyšli v louisianském přístavním městečku Port Fourchon ze školení firmy BP, aby se mohli zapojit do očistných prací, nasedli do svých "trucků", které si bez rozpaků berou okolo patnácti litrů. A sotva koho z nich asi napadlo hledat souvislost mezi svým žíznivým vozem a vrtnými plošinami na horizontu.

Havárie v Mexickém zálivu určitě mnohé změní. Vrtat se bude méně, licence se budou vydávat mnohem přísněji, skončí praxe, kdy vládní dohlížecí úřad jen podepisoval těžaři vyplněné formuláře. Firmy budou muset povinně mít účinnou a použitelnou techniku k zastavení případného úniku, aby se už nemohlo opakovat zoufalé improvizování, kdy se objevily i návrhy na jadernou explozi na dně moře.

A prezident Obama se bude snažit krizi využít k přesměrování země na čisté zdroje, jak potvrdil jeho apel na Kongres, aby neváhal se schválením energetického zákona, který podporuje rozvoj alternativ.

Ale žádný Sputnik se konat nebude. Ten rozdíl bude právě tak velký, jako mezi raketovým startem do nové epochy a pomalým vycouváváním ze zajetých kolejí. Na dramatickou změnu bude i současná obrovská skvrna ještě malá.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz