Město krásných biolidí

Zpočátku je nenápadná. Není tak krásná jako Praha ani tak šarmantní jako Paříž a už vůbec jí nenahrává to, že je tři čtvrtiny roku zahalená do některého z odstínů šedé. Ale mají tu nejlepší restauraci světa, skoro dokonalé obyvatele a krásný design, kam se podíváš. Kodaň se vám dostane pod kůži natolik, že už bez ní nebudete moci být.

Ten den, kdy jsem Kodaň navštívila poprvé, si pamatuji, jako by to bylo včera. Čerstvý červnový vánek přinášel příjemné počasí, ani horké, ani chladné, tak akorát. Překvapilo mě, že ještě v deset večer panovalo venku světlo a ulicemi se hemžili lidé na kolech. Kodaňané mi připadali hezcí a vysocí, bulváry se zdály široké a úhledné, město působilo svěžím dojmem. Tehdy jsem však ještě netušila, že o několik let později se mi stane novým domovem. A že ten první dojem už ve mně zůstane navždy.

Když o ní mluvíte, každé druhé slovo začíná na nej - nejdražší, nejlepší, nejkvalitnější. Kodaň se stabilně drží na vrcholu různých řebříčků nejdražších velkoměst světa. Třeba podle magazínu The Economist se loni umístila čtvrtá, podle jiných zdrojů je sedmá. Mnohem zajímavější však je, že dánskou metropoli uznávaný společenský časopis Monocle nedávno vyhlásil městem, kde se z celého světa žije nejlépe. Novináři brali v úvahu tak rozdílné faktory jako vkus místních obyvatel, čistotu vzduchu, kvalitu jídla, možnost objednat si skleničku prvotřídního chardonnay v jednu v noci či dopravní dostupnost z letiště do centra města. A stává se cílem gurmetských cest - to díky zdejší restauraci Noma, jež byla letos v dubnu vyhlášena za nejlepší na světě, a ukázala tak záda dlouholeté světové jedničce El Bulli. Ostatně slavný Ferran Adria, šéfkuchař tohoto slavného podniku, už před lety předpovídal, že po středomořské kuchyni se velkým hitem stane právě ta skandinávská.

Jak si tedy nejlépe tohle město vychutnat? Podmínkou číslo jedna je vypůjčit si na dobu pobytu kolo. Nejenže ušetříte na veřejné dopravě, která je poměrně drahá (jedna cesta metrem stojí v přepočtu asi 80 Kč), ale uvidíte město tak, jak se vám zpoza volantu nikdy nepodaří - na kole se dá dostat úplně všude. Bicykly mají k zapůjčení snad v každém hotelu a byla by škoda toho nevyužít, protože Kodaň má úctyhodných 350 kilometrů cyklistických stezek. Její terén je navíc zcela plochý, takže nemusíte být v nijak zvlášť dobré kondici. Jen si nezapomeňte vzít k ruce mapu, protože ve městě nejsou žádné vysoké orientační body v podobě mrakodrapů, a tak uvidíte jen to, co máte přímo před nosem. Nejjednodušší je řídit se podle vody. Kanály, jejichž břehy lemují skvosty současné architektury jako královská knihovna zvaná Black Diamond či budova nové Královské činohry Skuespilhuset, protkávají centrum a oddělují jej od jižních částí města, čtvrtí Christianshavn a Islands Brygge. A na druhé straně středu metropole tvoří tři uměle vytvořená, pět set let stará jezera hranici se severozápadními čtvrtěmi Norrebro a Frederiksberg. Podél vody navíc najdete ty nejpříjemnější kavárny s terasami, kde v létě provoz neutichá do pozdních večerních hodin.

Designu neuniknete

Vybaveni kolem se můžete pohodlně vydat na obhlídku zdejšího designu, který je nejčastějším důvodem, proč do Kodaně míří davy turistů. V zemi, která je o polovinu méně lidnatá než Česko, vzniklo za posledních šedesát let to nejlepší, co lze pojmem interiérový design vůbec možné označit: židle od Arne Jacobsena, lampy od Vernera Pantona, sofa od Finna Juhla či křesla od Hanse Wegnera jsou jen špičkou ledovce. Kvalitní design - nejen ze zlatého období 50. a 60. let, ale i ten současný - je všudypřítomný.

Chcete-li jednou ranou zabít dvě mouchy, doporučuji zajít do čtyřpatrového obchodního domu Illums Bollighus v samotném centru města, kde najdete ikonické kousky i ty nejsoučasnější objekty. A máte-li čas, zajeďte si do čtvrtě Norrebro, kde je zejména v ulici Ravnsborggade spousta malých obchůdků se starožitným nábytkem a doplňky, nebo se vydejte na některý z bleších trhů v centru, kde se o víkendu dají pořídit třeba originální porcelánové sady klasické značky Royal Copenhagen a další sběratelské lahůdky. Současný design, třeba lampy od Olafura Eliassona, najdete v galeriích v ulici Bredgade.

Zelená je in

Starost a péče o okolí však nejsou omezené jen čtyřmi stěnami, lidé v Kodani důsledně dbají na životní prostředí. Pokud už někdo vlastní auto, je dost pravděpodobné, že ho má napůl se svým sousedem či kamarádem - pojištění a parkování je drahé a nutí zdejší obyvatele myslet ekonomicky a zároveň ekologicky.

Součástí takzvaného zeleného městského plánu je, aby každý obyvatel měl možnost pěšky dojít do parku, na pláž nebo na některé z přírodních koupališť. Podle nedávného průzkumu pro zdejší radnici se ukázalo, že pětasedmdesát procent z nás již dnes tuto šanci má a využívá ji minimálně třikrát týdně. Zajdete-li do některého z mnoha městských parků, zcela určitě kolem vás prosviští mladé maminky či tatínkové v běžeckých soupravách s miminky spícími ve speciálních joggingových kočárech. Obyvatelé Kodaně totiž žijí nejen ekologicky, ale také zdravě - biojídlo je tady samozřejmostí, seženete jej v každém supermarketu, i v kavárnách vám naservírují biokávu s biomlékem, nemluvě o nabídce v bistrech a restauracích (včetně těch školních a podnikových). Blonďaté krasavice nakupují výhradně v obchodech s biokosmetikou Pure Shop a své potomky oblékají do dupaček z biobavlny od místních výrobců.

Naprostá většina mých přátel nekouří, třídí odpad, zdravě jí, sportuje, přispívá na charitu, což se z pohledu cizince může zdát krajně podezřelé, místním to však přijde naprosto přirozené. Tahle uvědomělost, angažovanost a schopnost pracovat společně ve prospěch všech je součástí dánské povahy - podle jedné ze studií tyto charakterové črty pocházejí už z dob vikingů.

Ale lidé v Kodani se čas od času umějí také hezky odvázat a české pořekadlo "pije jako Dán" není daleko od pravdy. Stačí o víkendu zajít do některého z trendy barů v Kodbyen, což v dánštině znamená Město masa. Alkohol tady teče proudem a tančí se až do rozbřesku - popustit ventil musí i biolidi.

Město za všechny prachy

Když za mnou někdy jezdí na návštěvu známí, snažím se, aby si odsud odvezli podobné dojmy, jako když jsem do Kodaně poprvé přijela já. Říkám jim, jak mě baví, že vzduch voní mořem a neustále tu pofukuje vánek (takže ani když panuje opravdové vedro, nemá člověk pocit, že ho město dusí). Že žiji ve městě, kde je otevřenost vůči minoritám vštěpována dětem od narození. Že v každé kavárně mají dětské židličky a v každé restauraci dětské menu. Že kultura je něco, o co se zajímá snad každý, a tak je také i nabídka odpovídajícím způsobem pestrá. Že místní muži dbají na to, jak vypadají, vědí, co se nosí, a dělí se se svými partnerkami rovným dílem o péči o děti i vaření večeří. Že prodavačky, číšníci i lidé na úřadech vědí, že je platím, a podle toho se ke mně chovají. Že když se mi nechce vařit, můžu vybírat od thajských nudlí přes španělské tapas až po současnou severskou kuchyni a nikdy se neseknu, protože kvalita restaurací patří mezi skutečnou špičku.

Ano, Kodaň je skvělé místo pro život a obstojí ve všech testech, i když dokáže sakramentsky provětrat peněženku. Věřte mi, i když tady strávíte jen několik hodin nebo dnů, budete se jednoho dne chtít vrátit.

AUTOR: Patricia Drati Ronde

ZDROJ: Proč ne?!