Čtvrtek, 28. března 2024

Jaderná energetika v Evropě nabírá dech

Jaderná energetika v Evropě nabírá dech

Oživení jaderné energetiky přichází do Evropy z východu. Ze 13 rozestavěných atomových bloků o celkovém výkonu 11 620 MW, dvakrát větším než Temelína a Dukovan dohromady, se devět buduje v Rusku. Doplňují je dva ve slovenských Mochovcích a po jednom ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanvillu. Zejména díky italským i litevským úvahám vrátit se k jaderné energetice a polským, běloruským a tureckým programům začít ji využívat se podle prognóz Světové jaderné asociace (WNA) vybuduje na starém kontinentu dalších až 120 reaktorových bloků.

Ekonomické prostředí je rozvoji moderní jaderné energetiky příznivě nakloněno: nízké úrokové sazby výrazně zvýhodňují výstavbu nových reaktorů.

Jaderná elektřina se v producentských zemích podílela na celkové výrobě proudu v roce 2009 bezmála jednou třetinou. Po loňském odstavení druhého bloku litevské Ignalinské atomové elektrárny se letos tento podíl sníží jen nepatrně. Případné uzavírání dalších německých reaktorů podle programu likvidace jaderné energetiky naplánovaného do roku 2021, který má už dnes mnohaleté zpoždění, se pak zřejmě ještě dále zdrží. Podle koaličního ministra životního prostředí Norberta Röttgena (FAZ 20. 5. 2010.) to bude "do doby, než ji dokáží nahradit obnovitelné zdroje v objemu a spolehlivosti dodávek".

Těžiště rozvoje jaderné energetiky však už nejméně dvě desetiletí zůstává v Asii, která si pozici světové jedničky zřejmě udrží i v dlouhodobé perspektivě. Hlad nejlidnatějších zemí planety po elektřině pomáhají zahnat překvapivě i finanční trhy. Pokles úrokových sazeb v posledních letech k hranici pět procent zlevnil nákladnou výstavbu jaderných elektráren, a dále tak zvýšil jejich konkurenceschopnost. Zdůrazňuje to právě vydaná studie Agentury pro atomovou energii (NEA) instituce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sdružující nejvyspělejší země světa.

Cenu proudu z uhelných a plynových elektráren s podstatně nižšími investičními náklady totiž výrazně zvyšují náklady na palivo a v poslední době i na emisní povolenky. Největší investiční výdaje na vyrobenou megawatthodinu elektřiny vykazují podle NEA mořské větrné parky. Nespotřebovávají sice žádné palivo, avšak vyšší než u jaderných bloků jsou i výdaje na údržbu, takže proud z nich je zhruba dvakrát dražší než jaderný.

Světový park jaderných reaktorů se výhledově zdvojnásobí, a to i s přihlédnutím k uzavírání doslouživších bloků. K dnešním 438 provozovaným tak může postupně přibýt až půl tisícovky nových, očekává WNA.

Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů