Jaderná energetika v Evropě nabírá dech
Oživení jaderné energetiky přichází do Evropy z východu. Ze 13 rozestavěných atomových bloků o celkovém výkonu 11 620 MW, dvakrát větším než Temelína a Dukovan dohromady, se devět buduje v Rusku. Doplňují je dva ve slovenských Mochovcích a po jednom ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanvillu. Zejména díky italským i litevským úvahám vrátit se k jaderné energetice a polským, běloruským a tureckým programům začít ji využívat se podle prognóz Světové jaderné asociace (WNA) vybuduje na starém kontinentu dalších až 120 reaktorových bloků.
Ekonomické prostředí je rozvoji moderní jaderné energetiky příznivě nakloněno: nízké úrokové sazby výrazně zvýhodňují výstavbu nových reaktorů.
Jaderná elektřina se v producentských zemích podílela na celkové výrobě proudu v roce 2009 bezmála jednou třetinou. Po loňském odstavení druhého bloku litevské Ignalinské atomové elektrárny se letos tento podíl sníží jen nepatrně. Případné uzavírání dalších německých reaktorů podle programu likvidace jaderné energetiky naplánovaného do roku 2021, který má už dnes mnohaleté zpoždění, se pak zřejmě ještě dále zdrží. Podle koaličního ministra životního prostředí Norberta Röttgena (FAZ 20. 5. 2010.) to bude "do doby, než ji dokáží nahradit obnovitelné zdroje v objemu a spolehlivosti dodávek".
Těžiště rozvoje jaderné energetiky však už nejméně dvě desetiletí zůstává v Asii, která si pozici světové jedničky zřejmě udrží i v dlouhodobé perspektivě. Hlad nejlidnatějších zemí planety po elektřině pomáhají zahnat překvapivě i finanční trhy. Pokles úrokových sazeb v posledních letech k hranici pět procent zlevnil nákladnou výstavbu jaderných elektráren, a dále tak zvýšil jejich konkurenceschopnost. Zdůrazňuje to právě vydaná studie Agentury pro atomovou energii (NEA) instituce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sdružující nejvyspělejší země světa.
Cenu proudu z uhelných a plynových elektráren s podstatně nižšími investičními náklady totiž výrazně zvyšují náklady na palivo a v poslední době i na emisní povolenky. Největší investiční výdaje na vyrobenou megawatthodinu elektřiny vykazují podle NEA mořské větrné parky. Nespotřebovávají sice žádné palivo, avšak vyšší než u jaderných bloků jsou i výdaje na údržbu, takže proud z nich je zhruba dvakrát dražší než jaderný.
Světový park jaderných reaktorů se výhledově zdvojnásobí, a to i s přihlédnutím k uzavírání doslouživších bloků. K dnešním 438 provozovaným tak může postupně přibýt až půl tisícovky nových, očekává WNA.