Evropa se přestává bát atomu

Nové jaderné elektrárny se chystá zprovoznit nejméně 14 zemí. Východoevropské státy chtějí atom jako ochranu před závislostí na Rusku.

Finský parlament včera schválil výstavbu dvou nových jaderných elektráren. Skandinávská země se tak přidala k rozrůstajícímu se táboru evropských zemí, které hodlají modernizovat a zvyšovat svůj civilní jaderný potenciál.

Nové elektrárny mají být uvedeny do provozu do deseti let. Stavbu finští zákonodárci svěřili domácím firmám Fennovoima a Teollisuuden Voima (TVO).

"Toto je jedno z nejdůležitějších rozhodnutí mé vlády, protože tím skutečně zvýšíme konkurenceschopnost Finska a vytvoříme nová pracovní místa. A také tím stimulujeme hospodářský růst," prohlásila před hlasováním nová finská premiérka Mari Kiviniemiová.

Ministerská předsedkyně také poukazuje na výhody, které výstavba jaderných reaktorů přináší životnímu prostředí. Její argument, že jaderná energetika napomáhá snižování emisí oxidu uhličitého a tím následně boji s globálním oteplováním, ale jejím oponentům z finské Ligy zelených nestačí.

K závěru, že je třeba otevřít dveře dříve kritizované jaderné energetice, dochází v posledním desetiletí stále více evropských zemí.

Odhodlaní Švédové

Naposledy tomu tak bylo minulý měsíc v sousedním Švédsku. Tam zákonodárci v těsném hlasování schválili výstavbu nových jaderných reaktorů, které mají nahradit ty dosluhující. Hlasování proběhlo v rozporu s referendem z roku 1980, v němž se Švédi vyslovili proti budování jaderných elektráren.

Švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren zdůvodnil předkládaný vládní návrh podobně jako Finové potřebou zvýšit energetickou soběstačnost země a snížením emisí.

"Musíme opustit naši energetickou závislost na ropě a fosilních palivech," prohlásil Carlgren.

Avšak opozice už vládě začala vyhrožovat, že pokud vyhraje příští volby, zákon zruší. "Roztrháme ho," vzkázal mluvčí sociálních demokratů Tomas Eneroth.

Velký návrat k jádru

Mezi země, jež se k budování jaderné energetiky po letech vracejí ve velkém, patří především Itálie.

Země, která byla považována za průkopníka civilní jaderné energie, uzavřela v reakci na havárii elektrárny v ukrajinském Černobylu v roce 1986 během čtyř let všechny své reaktory. Minulý rok ale premiér Silvio Berlusconi podepsal se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym smlouvy o spolupráci v jaderné energetice. Itálie se tak do roku 2020 má stát opět jadernou zemí.

Rovněž Velká Británie hodlá spolupracovat s Francií. V roce 2008 schválila britská vláda rozsáhlé omlazení svých dosluhujících jaderných zařízení.

Do modernizačních projektů a výstavby reaktorů nové generace se pustily také Švýcarsko, Nizozemsko či samotná Francie.

Na druhé straně stojí Německo, Belgie a Španělsko. Uvedené země mají několik reaktorů, zákony jim však neumožňují je modernizovat ani stavět nové. Náhradu hledají v obnovitelných zdrojích energie.

Zvláštní skupinu tvoří státy bývalého socialistického bloku. Řada z nich musela z bezpečnostních důvodů uzavřít své zastaralé nukleární elektrárny budované podle sovětského vzoru. Nyní se však obávají energetické závislosti na Rusku a snaží se své jaderné kapacity obnovit či rozšířit.

K těmto zemím patří kromě Česka a Slovenska také Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko a Litva.

V České republice se v současnosti jedná o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín společnosti ČEZ. Cena největšího tendru v Evropě na dostavbu dvou nových bloků v Temelíně se odhaduje i na více než 500 miliard korun.

Výtěz výběrového řízení by měl být znám do roku 2012. Bloky mají být v provozu již za deset let.

AUTOR: Jakub Černý
AUTOR-WEB: www.ihned.cz