zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak staré jsou české sopky?

13.07.2010
Ekologická dovolená, cestování
Ekologické vzdělání a výchova
Geologie
Jak staré jsou české sopky?

Jak staré jsou naše sopky?

Složení vulkanických hornin studují petrologové, kteří v polarizačním mikroskopu identifikují horninotvorné minerály, počítají jejich množství a vše pak srovnávají s výsledky chemických analýz. Jedním z vrcholů analytických metod je ovšem radiometrické určování stáří hornin různými metodami, využívajícími dobu rozpadu některých radioaktivních prvků.
Podle několika stovek takových údajů o našich vulkanických horninách můžeme soudit, že naprostá většina vznikla před 20 až 40 miliony let, což odpovídá třetihorám.

Oherský rift se tehdy již vybouřil, ožily však jiné zlomy a na povrch přivedly další sopečné masy. Nejmladší naše sopky tak vznikly na chebském zlomu, např. Železná hůrka na Plzeňsku u obce Lipová (591 m), stará 400 000 až 170 000 let, a Komorní hůrka u Františkových lázní (503 m), podle nejnovějších údajů stará 150 000 let. A to již nejsou třetihory, nýbrž čtvrtohory, tedy období, ve kterém žijeme dosud.

I moravské vulkány jsou poměrně mladé. Uhlířský vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný soptily ještě před dvěma miliony let. Lávový proud Chřibského lesa, jenž se vylil z Velkého Roudného je 5,5 km dlouhý a až 57 m tlustý. Jeho spodní část je stará 1,46 milionu let a svrchní 1,28 milionu let.

Pod prachem a popelem

Nejvýše nad mořem, 1115 m, jsou třetihorní sopečné horniny na vrcholu Špičáku u Božího Daru. Vyšší než kilometr je ještě Bukovec v Jizerských horách.

O tom, jak silná byla sopečná činnost, svědčí též vulkanické tufy v podkrušnohorských uhelných pánvích. Vědci předpokládají, že v třetihorách byly celé severní Čechy a Morava pokryty jemným sopečným popelem, hrubším sopečným pískem lapilli, a někde i sopečnými pumami.

Co v třetihorách vidět nebylo?

Tak jak se střídaly výbuchy sopek, provázené kanonádou sopečných pum a spady popela, s klidným vyléváním lávy, kupily se nad sebe jejich vrstvy. Husté znělce tvořily vyšší a strmější kupy než tekutější čediče. Současnou pestrost tvarů, kuželovité, zvonovité apod., však v naší krajině vymodelovala teprve eroze, tady slunce, vítr a voda.

To, jak vidíme sopečná tělesa na povrchu dnes, vůbec neodpovídá situaci během vrcholící vulkanické činnosti v třetihorách. Za posledních 20 milionů let se totiž zemský povrch snížil zhruba o 300 až 400 m, někde i o trochu více, jinde zas méně. To ovšem znamená, že eroze odstranila většinu toho, co na povrchu sopky zanechaly. Zmizely tak lávové příkrovy, strmější kužele sopek s lávou a sypkým (pyroklastickým) materiálem i nasypané homole jemnějších a hrubších tufů. Na povrch se dostaly lávy, jež utuhly kousek pod povrchem, což vlastně mohly být výplně přívodních kanálů, žíly či bochníkovité útvary zvané lakolity.

Říp je jen bývalá zátka

To co zbylo na místě dnešního Řípu tedy není sopkou, nýbrž jen výplní přívodního kanálu třetihorního vulkánu. Ani současná Milešovka nebyla kdysi sopkou, ale je jen erozí vypreparované, původně podpovrchové znělcové těleso. Byla to tedy hlavně výběrová (selektivní) eroze, která vytvořila krajinu takovou, jakou dnes známe z Českého středohoří. Ta odstranila méně odolné horniny, zejména měkké křídové a třetihorní usazeniny, které původně překrývaly a obalovaly vulkanické čediče a znělce. K obnažení hornin, jež byly původně pod povrchem, přispěly i tektonické pochody, které některé bloky zdvihly a jiné nechaly klesnout. Konečný tvar kuželům, homolím, kupám, zdím a dalším tvarům dalo zvětrávání, které postihlo i ty nejpevnější vulkanické materiály.

I na území Prahy...

Území dnešní republiky však bylo svědkem mohutné vulkanické činnosti i daleko dříve, než v třetihorách. Nejstarší lávy, horniny zvané spility, jsou známy z mnoha míst západních i středních Čech a jsou starohorní, tedy více než 600 milionů let staré. Z kambria (přibližně 500 milionů let) známe mohutnou, 1500 m silnou masu vulkanitů v pruhu od Rokycan ke Křivoklátu, ordovické, silurské a devonské čediče nacházíme dokonce i v samotné Praze a jejím okolí. Z permu pak známe asi 260 milionů let staré, několik kilometrů silné těleso Krušných hor, zvané teplický porfyr. Podle petrologů jsou výsledkem zcela mimořádné sopečné činnosti, výlevů láv, vývrhů popelu a působení žhavých sopečných mračen

ZDROJ:http://21stoleti.cz/, autor: Z.Kukal, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
25
8. 2017
25-27.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Živá škola přírodního stavitelství v Bílých Karpatech
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí