Pálava - perla jižní Moravy

Široké okolí města je začleněno do Chráněné krajinné oblasti Pálava. Jedná se o krajinný komplex Pavlovských vrchů a údolní nivy řeky Dyje chráněný od roku 1976, který byl v roce 1986 zapsán na seznam biosférických rezervací UNESCO. Od roku 2003 je pak Pálava součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava, která zahrnuje také Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje.

roce V roce 2004 byla Pálava jako Ptačí oblast zařazena do evropské soustavy Natura 2000, stejně jako dalších
8 evropsky významných lokalit. Na území CHKO leží řada dalších maloplošných chráněných území. K nejhodnotnějším z nich patří například Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska, na Mikulovsku pak i přírodní rezervace Svatý kopeček, Turold nebo Šibeničník, stejně jako přírodní památka Kočičí skála.

Rozloha Chráněné krajinné oblasti Pálava zabírá 83 km² a většina jejích nejcennějších rezervací se nachází na hlavním hřebeni Pavlovských vrchů, které se táhnou v délce 12 km od Dolních Věstonic až k Mikulovu. Jeho nejvyšší vrchol je Děvín (550 m n.m.). Se suchým a teplým podnebím této oblasti souvisí nejen rozšířené pěstování vinné révy, ale i nálezy mnoha druhů rostlin, které se jinde v České republice nevyskytují. Zcela výjimečný je výskyt hvozdíku Lumnitzerova pálavského, který tu roste na jediném místě světa vůbec. Nejproslulejšími rostlinami Pálavy jsou patrně modré či žluté kosatce nízké nebo písečnice velkokvětá, které rostou v tzv. krasové lesostepi na svazích Děvína nebo Svatého kopečka, dále třeba zachované porosty lužního lesa s dubem letním a jasanem úzkolistým u Křivého jezera nebo zbytky slanomilné vegetace na břehu rybníka Nesytu u Sedlece.

Nejen flóra, ale i fauna Pálavy je díky pestrým přírodním podmínkám výjimečně bohatá. Pálava leží na hranici panonských stepí a středoevropského listnatého lesa, takže se tu například vyskytuje vzácná kudlanka nábožná, běžně roháč obecný, zlatohlávci, výjimečně kobylka sága. Z plazů je možné zahlédnout ještěrku zelenou. V oblasti hnízdí z dravců mimo jiné orel mořský, z pěvců zde byla zaznamenána nejsilnější populace strakapouda jižního, pěnice vlašské nebo strnada lučního v České republice.V jeskyních ve vápencových útesech nebo v lesích žije několik druhů netopýrů. U řeky Dyje je poměrně hojně zastoupen bobr evropský.

ZDROJ: www.mikulov.cz, www.czechtourism.cz