Expanze jaderné energetiky na Dálném Východě

V zemích tohoto geografického regionu došlo sice k určitému zpomalení rozvoje výroby elektřiny z jádra, ale nikoliv k jeho zastavení a k odsunování výstavby nových kapacit na neurčito. Již řadu let rozvíjí jadernou energetiku Čína, která však na energii jádra nemusí tolik spoléhat jako jiné země, protože má bohaté klasické energetické zdroje, hlavně uhlí.

To však není případ sousedního Japonska a Jižní Koreje, které patří po stránce klasických energetických zdrojů k nejchudším oblastem Dálného Východu. O to větší naděje tyto země vkládají už léta do jaderné energetiky. Podle údajů ČEZ z počátku tohoto roku bylo v Japonsku 53 jaderných reaktorů v provozu a další dva ve výstavbě, a podíl jádra na celkové výrobě elektřiny v zemi činil více než čtvrtinu (27,5 %). V Jižní Koreji byly stejné ukazatele následovné: 20 reaktorů v činnosti, 5 ve výstavbě, podíl na celkové produkci elektřiny 34,8 %

Přitom podíl jádra na výrobě elektřiny ve světovém měřítku je cca 18 %, a jen málokteré země mají tento podíl vyšší než jednopětinový - např. na Ukrajině je to 48,6 %, v SRN 29,9 %, ve Francii 75,2 %. Nejvíce reaktorů na světě, a to 104, mají USA, nicméně podíl jádra na celkové výrobě elektřiny je tam pouze 19,8 %. Rusko má 31 reaktorů a podíl jádra na celkové výrobě elektřiny je tam pouze 16 %. V počtu reaktorů je tedy Japonsko po Spojených státech na druhé pozici ve světě.

Před nedávnem byl spuštěn zatím poslední japonský reaktor

Šestého května tohoto roku byl v Japonsku uveden do provozu rychlý reaktor Monju ve městě Tsuruga na západním pobřeží ostrova Honšú. Lépe by asi bylo označit tuto událost za znovuuvedení do provozu, protože tento reaktor již byl v provozu, ale koncem roku 1995 byl odpojen kvůli tomu, že se tam do neradioaktivního sekundárního okruhu dostal snadno vznětlivý tekutý sodík.

Do výstavby reaktoru bylo investováno 900 mld. jenů (tj. přibližně 65 mld. EUR). Reaktor má pracovat naplno v roce 2012, a jeho plný provoz bude stát ročně cca 1,6 mld. EUR. Aktivita, která vedla k obnovení provozu reaktoru, je samozřejmě dána permanentním nedostatkem zdrojů energie v Japonsku, ale k urychlení prací na obnově přispěl i výrazný posun ve veřejném mínění v Japonsku, k němuž došlo - jistě i pod vlivem fundované osvěty - v posledních 10-15 letech. Předtím tam byla expanze jaderných elektráren většinou obyvatelstva považována za nutné zlo. Postupně ale převážil názor, že jde o strategickou nezbytnost. Japonsko totiž musí až 80 % zdrojů potřebných pro svou rozvinutou ekonomiku dovážet ze zahraničí. To sice v podstatě platí i o používaném jaderném palivu, neboť ložiska uranu v zemi nejsou veliká, ale dalším faktorem, kterým se podařilo ovlivnit veřejné mínění, je ctižádostivý cíl Japonska omezit emise skleníkových plynů - a k tomu má orientace na výrobu proudu z jádra vydatně napomoci. Japonská vláda se zavázala, že ve srovnání s rokem 1990 země sníží emise oxidu uhličitého do roku 2020 o 25 %. Podle energetického plánu vlády se má do roku 2030 postavit 14 dalších jaderných elektráren, z toho osm ještě do roku 2020.

Díky tomu by měl podíl jádra na celkové produkci elektřiny v Japonsku do roku 2030 stoupnout na polovinu, a stupeň využívání jaderných zařízení by se měl zvýšit ze současných 60 % na 85 %.

Rychlý reaktor Monju má napomoci ke snížení závislosti na dovozu energetických zdrojů. Samotný reaktor má sice brutto výkon 280 MW, ale má uzavřený palivový okruh včetně obohacování, znovuzpracování paliva a vyřešeného finálního ukládání odpadu. Ještě do konce letošního roku bude spuštěn provoz na znovuzpracování vyhořelých palivových prvků v Rokkasho v prefektuře Aomori. Kromě toho se staví továrna na zpracování jaderných odpadů, která by měla začít pracovat v roce 2015.

Japonci sami reaktory staví, a také vyvážejí

Svůj handicap v přírodních zdrojích energie hodlá Japonsko kompenzovat vlastní výrobou a vývozem jaderných zařízení a celých elektráren. Doposud tento segment světového energetického trhu ovládají USA, Rusko a Francie. Ale Země vycházejícího slunce se zřejmě velmi brzo stane čtvrtým velkým hráčem na trhu. Velký výrobce a exportér energetické techniky GE Hitachi se netají se svou orientací na Evropu, kde by chtěl v příštích zhruba deseti letech prodat až 15 kompletních jaderných elektráren. Nejdále zatím pokročily sondáže či přípravná jednání Japonců ve Velké Británii.

Do skupiny firem v energetickém strojírenství, které vyrábějí jaderná zařízení, se díky převzetí firmy Westinghouse zařadila i firma Toshiba, která se specializuje na tzv. jaderné minielektrárny. Ty jsou považovány a priori za bezpečnější než velké, a jejich nákup a postavení se dá samozřejmě lépe financovat.

Intenzivní nabídkovou činnost vykazují asijští výrobci jaderných zařízení i ve Spojených arabských emirátech, které vyhlásily rozsáhlý program rozvoje jaderné energetiky.

Země jitřní svěžesti nezůstává pozadu

Na trhu SAE si nabídky z Japonska konkurují s nabídkami výrobců z Jižní Koreje. V současné době se zdá, že se Korejcům daří lépe než konkurentům, protože státní společnost pro rozvod elektřiny a výrobu energetických zařízení Kepco (Korea Electric Power Corporation), resp. jí vytvořené konsorcium již tam zahájilo stavbu několika jaderek. Přitom průměrná ceny jaderné elektrárny nabízená Korejci je 5 mld. dolarů, zatímco nabídka srovnatelné kapacity ze strany, např. konsorcia Areva (Francie) je kolem 7 mld. USD.

Energetická společnost Emirates Nuclear Energy Corporations (ENEC) vybrala jako nejvhodnější místo pro stavbu své první jaderné elektrárny pobřeží Perského zálivu u Braky v jihozápadní části emirátu Abu Dhabi, asi 50 km od Ruwais, centra ropného průmyslu emirátu, poblíž hranic se Saúdskou Arábií. Toto místo podle odborníků splňuje všechny požadavky včetně historie seizmických záznamů, vzdálenosti od velkých sídel, bezpečnostních pravidel apod. Nová jaderná elektrárna má pokrýt čtvrtinu rostoucí spotřeby elektřiny emirátu Abu Dhabi. Stavba začne v roce 2012 a první ze čtyř bloků, každý o výkonu 1400 MW, má vyrábět elektřinu již od roku 2017. Kontrakt na výstavbu této elektrárny za 20 mld. dolarů získalo loni konsorcium, vedené jihokorejským energetickým obrem KEPCO. V náročné soutěži tato nabídka zvítězila nad konkurencí z Francie, Japonska a USA.

Jižní Korea se tak zřejmě brzy stane pátým účastníkem "klubu vývozců" jaderné energetiky ve světě. Jihokorejský president Li Mjung-bak otevřeně prohlásil, že se jaderné elektrárny stanou hitem jihokorejského vývozu - vedle automobilů, polovodičů a lodí.

Kepco v současné době jedná také v Turecku a rozvíjí širokou akvizici v Brazílii a Jižní Africe. Jižní Korea by chtěla do roku 2030 vyvézt do zahraničí kolem 80 jaderných elektráren. Exportní úsilí ale neznamená, že by energetické potřeby tuzemska byly opomíjeny. Do roku 2022 by mělo začít dodávat proud do sítě 12 nových jaderných elektráren v jižní části Korejského poloostrova.

Obnovený reaktor Monju: Kombinace hi-tech a krásy přírody, typické pro zemi vycházejícího slunce