zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Šéf Plzeňské teplárenské: Biomasa má smysl. Slunce a vítr ne

23.07.2010
Energie
Šéf Plzeňské teplárenské: Biomasa má smysl. Slunce a vítr ne
JE TO PODVOD STOLETÍ. Alespoň to tvrdí o zeleném byznysu Tomáš Drápela, šéf Plzeňské teplárenské. Je to finančně výhodné, ale s tržním hospodářstvím to nemá nic společného, říká.

Když společnost Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla v regionu, na konci května zprovoznila výkonem největší kotel na biomasu v tuzemsku, plácali ekologové a politici jejího ředitele Tomáše Drápelu po ramenou. Přesně takhle nějak má prý vypadat správný zelený byznys: v kotli zmizí tuny obnovitelné dřevní štěpky, které nahradí tuny neobnovitelného hnědého uhlí.

Vydělají na tom ti, co větve, kůru a další "přebytky" z lesa do teplárny dovezou. Vydělá na tom teplárna, která utrží za takto vyrobenou jednu megawatthodinu elektřiny přes tři tisíce korun, tedy až trojnásobek běžné tržní ceny. A vydělají na tom částečně i odběratelé tepla. Teplo totiž může teplárna dodávat Plzeňanům za výhodné ceny i díky ziskům z "přidružené" výroby elektřiny, na které se spalování biomasy podílí stále větším dílem.

Přitom podle osmačtyřicetiletého Drápely, duchovního otce projektu a muže, který po létech příprav prosadil tuhle bezmála miliardovou investici do finále, nemá tohle s faktickou ekologií zas tolik společného. "Celý takzvaný zelený byznys, hlavně vítr a sluníčko, je jeden velký podvod století," vypálí bez váhání šéf firmy, která ze sta procent patří městu a loni při tržbě přes dvě miliardy korun vydělala radnici půl miliardy čistého.

Zmíněný podvod vzniká podle něj samotným základem podpory využití obnovitelných zdrojů. Jde o byznys, který může fungovat jen díky legislativně garantovaným výkupním cenám za zelenou elektřinu a nemá s tržním hospodařením nic společného. "Z naší strany jde především o částečnou náhradu uhlí do budoucích let. Biomasa je ale třikrát dražší než uhlí, a tak by investice bez státem garantovaných výkupních cen elektrické energie byla ekonomickým nesmyslem. Částečně se tak dá v teplárenství řešit problém s potenciálním nedostatkem uhlí," vysvětluje šéf Plzeňské teplárenské.

Elektřině z větru, slunce neporučíte

Firma začala se spalováním biomasy už před lety. V roce 2004 nahradila biomasa - především dřevní štěpka - v kotli kogenerační jednotky na 30 tisíc tun z roční spotřeby 650 tisíc tun uhlí. Až do letoška spalovala teplárna štěpku společně s uhlím. Nový kotel, který spaluje pouze štěpku, od ale zvedne spotřebu biomasy o tolik, že musela teplárna nasmlouvat dvacet dodavatelů z celých západních Čech. Do tří let by mohla štěpka nahradit celou polovinu původní spotřeby uhlí.

"Elektřinu z větru nebo slunce nemůžete podle potřeby regulovat. Kotel na dřevní štěpku ano. Proto je tohle palivo ještě společně s odpady jedinou z alternativ, které má smysl využívat," tvrdí Drápela a ještě si přisadí: "Já bych měl být teoreticky propagátor zelené energie. Jenže to bych nesměl pracovat v energetice, o které po patnácti letech v oboru snad něco vím."

Ale ne každý má na zelený byznys tak radikální názor. "Určitá podpora pro využití obnovitelných zdrojů má smysl. A Plzeňská teplárenská zkrátka využívá možností, jaké dává naše legislativa," komentuje situaci expert Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Samostatné spalování dřevní štěpky už funguje i třeba v hodonínské teplárně ČEZ, Dalkia má zelený kotel v Krnově, nové projekty tohoto typu vznikají v Náchodě, Dvoře Králové nebo Poříčí.

Kaufmann ale upozorňuje na jedno riziko. Už nynější instalované výkony pro výrobu zelené elektřiny spotřebovávají dvě třetiny z 1,6 milionu tun štěpky, která je podle odhadu Lesů České republiky i konzultační firmy Invicta Bohemica v tuzemských lesích k dispozici. A zbylou třetinu spotřebují kotle, které se připravují pro nejbližší dva roky. "Státní subvence jsou tak lákavé, že se na výrobu elektřiny z biomasy chystají i firmy s novými projekty klasických kondenzačních elektráren. To začíná zavánět nekontrolovaným rozmachem, jaký vidíme teď se všemi důsledky u fotovoltaických zdrojů," připomíná Kaufmann.

Hrozí nekontrolovaný rozmach biomasy

Před nekontrolovaným využívání biomasy v klasických elektrárnách varují i další experti a instituce. Například Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který společně s dalšími institucemi, neziskovkami i podnikatelskými svazy pracuje na takzvaném Národním lesnickém programu. Tedy systému doporučení v péči o lesy, určeného především pro ministerstva zemědělství a životního prostředí.

"V uvážlivém množství lze mluvit o dřevní štěpce z lesů jako o obnovitelném zdroji při zachování principů trvale udržitelného hospodaření," říká Martin Nikl z brněnské pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Dřevní štěpka by ale podle něj měla být spíše doplňkovým zdrojem pro lokální výrobu tepla a pro čisté spalování. "Ne pro společné spalování s uhlím. Účinnost při spalování v teplárnách a při kogenerační výrobě tepla a elektřiny je totiž mnohem vyšší než při spalování štěpky v elektrárnách," vysvětluje Nikl.

Drápelovu názoru, že zelený byznys je jeden velký podvod, který může fungovat jen díky státní podpoře, oponují podle očekávání ekologové. "Každé subvence znamenají určité riziko. Ale jsou potřebné pro dočasné překonání tržních bariér," myslí si ekolog a člen Rady pro chemickou bezpečnost při ministerstvu životního prostředí Miroslav Šuta. Příkladem kratší "dočasnosti" jsou podle něj bioplynové stanice, které také využívají biomasu a přitom už leckde fungují v tržních podmínkách. "Na druhé straně - extrémním příkladem, kdy státní podpora je až zbytečně dlouhá, jsou sluneční elektrárny. No a spalování dřevní štěpky v teplárnách je podle mne v té konkurenceschopnosti někde mezi oběma póly," soudí Šuta.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí