Pátek, 29. března 2024

Megawatty z moře

Ještě letos v létě se na mořích objeví první plovoucí elektrárny. Zatím s dieselagregáty, ale Rusové chystají i jadernou elektrárnu.

Megawatty z moře

Plovoucí zásuvka

Dostat elektřinu všude tam, kde je nemožné postavit běžnou elektrárnu. S tímto nápadem hodlá turecký výrobce energie Karadeniz vyplnit citelnou mezeru na trhu s energií. Ovšem tvrzení >>všude (tam), kde je elektřina potřeba,<< je třeba brát s jistou rezervou: Nezbytné totiž je, aby ono >>všude<< bylo v blízkosti mořského pobřeží nebo alespoň velké řeky splavné pro menší námořní lodě. V každém případě už firma Karadeniz Powership nechala přestavět čtyři běžné nákladní lodě na plovoucí elektrárny. Ty mají být nasazeny zejména tam, kde se projevuje krátkodobý nedostatek elektřiny. Týká se to např. rychle rostoucích pobřežních měst.

Pro pohon generátorů jsou nasazeny vznětové motory firmy MAN dual fuel, spalující těžké oleje, zkapalněný zemní plyn či běžnou motorovou naftu. Elektrárna by měla mít výkon až 200 MW, což zhruba odpovídá středně velké plynové elektrárně.

Nejde ani tak o zcela nový nápad. Celosvětově už existuje na šedesát plovoucích elektráren. Ovšem vesměs jde o pontony osazené dieselagregáty, které nejsou schopné samostatné plavby po otevřeném moři, takže musí být na místo nasazení vlečeny, což je pomalé a drahé. Jen v newyorském přístavu je u břehu uvázáno šest takových pontonů, neboť na břehu už není místo pro stavbu stabilní elektrárny.

Samohybnost a schopnost plout po volném moři: "To jsou skutečné novinky, se kterými přišel Karadeniz," připustil i Dave Nickerson, šéf americké Power Barge Corporation, která už dvacet let staví elektrárny na pontonech. On, stejně jako další experti, přisuzují této novince značný význam. Samohybné elektrárny na lodích se uplatní hlavně v dynamicky se rozvíjejících rozvojových zemích, jejichž hospodářství rychle roste a infrastruktura nestíhá. Například Jihoafrická republika: jediná průmyslová země černého kontinentu je často postihována výpadky dodávek proudu: rozvodná síť se totiž často hroutí pod přetížením. Právě tam by mohly pomoci plovoucí elektrárny, alespoň do doby než bude postavena běžná elektrárna, tvrdí Nickerson.

Dogan Karadeniz, člen představenstva Karadeniz Holding, uvedl, že firma má rozpracováno několik projektů v Asii, Africe a na Středním Východě. "Máme čtyři lodě o celkovém energetickém výkonu 675 megawattů v hodnotě přes 500 milionů USD. Tři z nich byly postaveny v istanbulské loděnici Tuzla, čtvrtá v Singapuru. Plánujeme stavbu ještě tří dalších s kapacitou 450 megawattů." V rámci svého projektu "Power of Friendship" chce Karadeniz Energy Group pokrývat energetické potřeby regionu plovoucími elektrárnami a do konce letošního roku vybudovat flotilu desítky lodí o různém výkonu s celkovou kapacitou 2010 MW.

Temelín na vlnách

Ovšem nechystají se jen klasické elektrárny vestavěné do lodí. V ruském Severodvinsku už na vodu spustili plovoucí jadernou elektrárnu. Předpokládá se, že by mohla být v provozu do konce roku. Rovněž se předpokládá, že by takové elektrárna mohla zásobovat energií a teplem pobřežní města na severu země a že by mohlo jít i o exportní šlágr. V každém případě už zájem ohlásily Čína, Indonésie, Indie a Thajsko.

Srdcem plovoucí jaderné elektrárny budou dva lehkovodní reaktory typu KLT-40S. Jde o typ, který už dlouho slouží na ruských ledoborcích. "Na tuto techniku je spolehnutí," tvrdí Jurij Kondratov, hlavní inženýr loděnice v Severodvinsku.

Jde o projekt, kterému přikládáme značnou důležitost, říká viceprezident státního podniku Maslsajs Energetika, která projekt řídí. Jde o to, že velké rozlohy Ruska jsou příliš vzdálené od zdrojů elektřiny, respektive na nejzazším Dálném Východě je kritický nedostatek elektřiny z konvenčních elektráren. Jednou z hlavních příčin nedostatku je, že náklad na přepravu uhlí, ropy a zemního plynu šel skokově nahoru. Plovoucí jaderná elektrárna vystačí s výměnou paliva jen jednou za tři roky. Životnost takové elektrárny je odhadována na 36 let, avšak během té doby se musí podrobit třikrát generální opravě.

Na rozdíl od konvenčních elektráren se dá jaderný zdroj poměrně pohodlně postavit v loděnici. Následně bude odvlečen na místo nasazení a napojený na rozvodnou síť elektřiny a dálkové teplovody. Nemusí se posílat do tundry stavební čety či draze dopravovat stavební materiál, tvrdí plánovači. Rovněž tak nebude nutné stavět pro stavební dělníky a následně i pro obsluhu elektrárny sídliště, neboť obslužný personál 69 lidí na dvanáctihodinovou směnu bude ubytován na lodi.

Reaktory pracují obdobně jako na ruských atomových ponorkách. Tedy v podstatě odpadají problémy s jaderným odpadem. Konstruktéři si nemohou vynachválit nasazenou techniku: "Reaktor je jištěný pěti bezpečnostními systémy á má tři nezávislé chladící systémy. Pokud jde o záření, reaktory se uzavřou v kapslích z tlusté oceli a osazenstvo je podle konstruktérů vystaveno radioaktivnímu záření méně než posádky jaderných ponorek.

Kritici varují před riziky i náklady

Ekologičtí aktivisté připomínají, že nasazená technika zase až tolik spolehlivá není a připomínají četné poruchy v ruské atomové flotile. Navíc je ve zmíněných reaktorech využívaný vysoce obohacený uran, který se výborně hodí pro výrobu bomb. Jistě, konstruktéři postavili eventuálním lupičům do cesty mnoho překážek, ale kritici tvrdí: Každá překážka se dá obejít, je li komando dostatečně odhodlané. Jinou otázkou je rentabilita plovoucí jaderné elektrárny. Ministerstvo jaderné energie počítá s ročním ziskem ve výši 333 milionů eur za rok, kritici to však nepovažují za reálné.

Původně měla být plovoucí jaderná elektrárna postavena kompletně v Severodvinsku. Ale protože Rusko samo, které hodně utrpělo krizí, nedá dohromady potřebnou sumu (odhadem 200 milionů dolarů, chystá se zaskočit Čína, která nabídla úvěr ve výši přes 86 mil. dolarů. Za tyto peníze bude postaven trup lodi. Po jeho dokončení bude trup odvlečen do Severodvinska, kde Rusové dokončí montáž.

V budoucnosti by takové elektrárny neměly produkovat jen elektřinu a teplo, ale také odsolovat mořskou vodu. Odhaduje se, že by navržená technologie mohla denně osolit až 240 tisíc m3 sladké vody. Odsolování mořské vody je považováno za velmi perspektivní byznys. V roce 2015 by na tento účel mělo být vynakládáno až 12 mld. dolarů. A o tento trh také Rusům jde.


Pro vlastní pohon agregátů odebírají lodě palivo z tanků umístěných na břehu. Samy vezou jen tolik paliva, kolik ho potřebují k plavbě na místo určení. Každý motor má samostatný výfuk s filtry, aby se emise tzv. skleníkových plynů omezily na minimum, ventilátory průběžně odvětrávají strojovnu s agregáty. Společně s odvětráváním je strojovna vybavena radiátory, které se starají o to, by teplota prostředí nepřesáhla 45oC. Transformátory mění napětí odebírané z generátorů na vysoké napětí (132 kilovoltů). K systému transformátorů patří také vedení, které propojují loď s regionální distribuční sítí na pevnině.

Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů