zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Města se musí změnit

20.08.2010
Urbánní ekologie
Města se musí změnit
Komfort nebo cesta k Orwellovi? Podle manažera technologické společnosti IBM Iva Kramoliše bude nutné, aby se městské aglomerace staly chytřejšími. Prvním tuzemským průkopníkem se stalo město Plzeň.

Představte si život ve městě, které bude pro svůj chod používat propojená data z tisíců kamer, senzorů, mýtných bran, parkovacích automatů či strojků označujících jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Čekání v dopravních zácpách se stane minulostí, zpožděný vlak dokáže upozornit řidiče navazujících spojů, aby počkali na jeho příjezd. Systém upozorní i na nutnost poslat další autobus, aby linka zvládla zvýšený příval cestujících. Počítače dokážou také spočítat, jak se bude vyvíjet dopravní situace, když na jedné z hlavních městských tepen dojde k vážné dopravní nehodě. Informaci o havárii získají také všichni obyvatelé města, kteří se rozhodnou, zda upraví trasu své cesty do zaměstnání, vyjedou o trochu později, aby se vyhnuli zácpě, nebo budou pro dnešek pracovat ze svého domácího počítače.

Tyto vize se snaží v rámci svého celosvětového projektu Smarter Cities (Chytřejší města) uvádět do praxe technologická společnost IBM, která upozorňuje na fakt, že v roce 2050 bude v městských aglomeracích žít sedmdesát procent populace Země. Před třemi lety to přitom bylo pouze o něco více než polovina obyvatel planety. "Bez úpravy fungování měst a jejich infrastruktury v nich nebude možné dál žít. Proto se zaměřujeme na bolestivá místa jednotlivých měst a snažíme se nabízet řešení na míru," říká Ivo Kramoliš, ředitel IBM Global Business Services v Česku.

Integrace administrativy je začátek

Projekt sice v zahraničí běží už několik let, v tuzemsku je však firma se zaváděním "chytrých" technologií teprve na začátku. O tom, že budou potřeba, nicméně svědčí demografická čísla - 63,6 procenta obyvatel Česka žije ve městech a obcích větších než pět tisíc obyvatel.

Do projektu Chytřejších měst se v Česku zapojila dosud jen západočeská metropole Plzeň, která nahradila přibližně dvacet let starý systém řízení personální a mzdové agendy, který zahrnuje zpracování a výpočet platů, evidenci docházky či rozvoje vzdělávání. "Všechny součásti systému jsou samozřejmě vzájemně integrované, takže například stačí, když se žádost o dovolenou vyplní pouze jednou a systém ji automaticky propojí se zpracováním mezd i docházkou," říká Kramoliš. Nově se v Plzni zavádí i systém řízení údržby vozidel tamního městského dopravního podniku.

Ve světě se v rámci iniciativy Chytřejší města firmě IBM daří například předvídat v zátoce irského města Galway veškeré dění ve vodě na dalších čtyřiadvacet hodin, a najít tak nejvhodnější čas pro výlov mořských mušlí. Díky zavedení mýtného systému v centru švédského Stockholmu se podařilo zmenšit dopravní zácpy o čtvrtinu. O čtyřicet procent pak klesly v centru města emise skleníkových plynů. O více než deset procent se také zlepšila celková kvalita tamního ovzduší. "Výše poplatku za vjezd do města se liší podle denní doby. Od sedmi ráno do desíti dopoledne tak zaplatíte mnohem víc než od jedenácti hodin dál. Vyloučíte tak automobilisty, kteří by si chtěli jet do města jen nakoupit, ale nejedou tam za prací či byznysem," popisuje možnosti systému Kramoliš.

Chytrá řešení se však netýkají pouze dopravy, ale třeba i kancelářských a obytných budov. Například jedna švýcarská firma používá přebytečné teplo vytvářené servery ve svých datových centrech k vyhřívání místního veřejného bazénu. Kanadská těžařská společnost zase používá stejný zdroj tepla na vyhřívání svých skladů během tamních studených zim.

Hrozí dohled Velkého bratra?

Zavádění chytrých systémů do městské infrastruktrury má však také své hlasité odpůrce. Ti tvrdí, že stále větší objemy získávaných dat od obyvatel a jejich větší integrace v rámci státní správy vytvoří ve společnosti totalitní ovzduší, které jako by vypadlo z oka tomu, jaké v románu 1984 popsal britský spisovatel George Orwell. Zastánci chytrých řešení, ale upozorňují na fakt, že možnost zneužití dat by měla vyloučit dobře nastavená legislativa.

"V Česku je ochrana osobních údajů na poměrně dobré úrovni. Zneužití elektronických stop, které člověk zanechá, by měl stát zabránit," domnívá se Kramoliš a dodává: "Úřady se už dnes beztak mohou dozvědět o pohybu každého uživatele mobilního telefonu či platební karty."

O tom, jak se budou chytrá řešení dále rozvíjet, rozhodne míra snížení investic, které firmy budou chtít na změny vynaložit. Že se kvůli současnému ekonomickému klimatu bude dále škrtat, přitom lidé z IBM nepochybují. "Řešením by mohlo být větší rozšíření takzvaných PPP (Partnerství veřejného a soukromého sektoru) projektů, do kterých budeme spolu se státem investovat. Tato praxe se nám zatím daří hlavně ve Velké Británii," řekl Kramoliš. Podobný obchodní model však firma uplatňuje i u některých zákazníků v tuzemsku - IBM jim na své náklady instaluje technologie a oni platí za službu, kterou jim firma poskytuje.

PEREX: Jan Záluský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Letní tábor Polana, Vrbovce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí