zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pomohou přečerpávací elektrárny rozvoji fotovoltaiky?

20.08.2010
Solární energie
Vodní energie
Pomohou přečerpávací elektrárny rozvoji fotovoltaiky?

Česká veřejnost neodmítá a priori nové vodní elektrárny

Tisíce naplánovaných megawattů v tuzemských solárních elektrárnách už nyní dělají vrásky dispečerům přenosové a distribučních soustav. Nestabilní fotovoltaické zdroje dokáží způsobit, že sítě nebude možno řídit - a že tedy proud přestane k odběratelům přicházet v každém okamžiku v potřebném množství a kvalitě.
Budovat kvůli neregulovatelným výrobním zdrojům nové bloky uhelných nebo plynových elektráren je podle výkonného ředitele ve společnosti ČEPS Miroslava Vrby proti smyslu čisté a bezemisní elektřiny. Stejně tak regulace prostřednictvím odstavování bloků jaderných elektráren postrádá ekonomický i ekologický smysl. Nabízí se však myšlenka "zaparkovat" nestabilní dodávky ze solárních a dalších obnovitelných zdrojů v přečerpávacích vodních elektrárnách.

"Fotovoltaika vyrábí proud v denní době, kdy zatížení energetické soustavy prochází denními maximy. Provozně výhodnější tak zřejmě bude solární elektřinu spotřebovat, než ji čerpáním měnit na potenciální. Předpokládám, že součinnost těchto dvou druhů zdrojů se bude odehrávat spíše v rámci vzájemně se doplňujících regulačních režimů s krátkodobými intervaly čerpání," tvrdí Miroslav Kopřiva, který řídil výstavbu největší tuzemské přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách a nyní připravuje v šumperské společnosti Energotis další projekty těchto zdrojů.

Přečerpávací vodní elektrárny jsou technicky schopny nadbytečnou elektřinu skladovat s účinností 75 % a posléze ji dodat v obdobích, v nichž neregulovatelné, zejména fotovoltaické elektrárny nevyrábějí. Kapacita přečerpávacích zdrojů je však omezená a ani by je nebylo možné zároveň využívat jako rychlý záložní výkon. Investiční náklady na stavbu přečerpávací vodní elektrárny jsou navíc obrovské, konstatuje ředitel Vrba.
Miroslav Kopřiva pak upozorňuje i na velkou vzdálenost, až stovek kilometrů, mezi fotovoltaickými parky hlavně na jihu republiky a přečerpávacími zdroji umístěnými zejména v nejvyšších pohořích, Jeseníkách a Krušných horách. Případnou součinnost by tedy podle něj provázely velké transfery elektřiny, čemuž by se musela přizpůsobit elektrizační soustava - přenosová i distribuční.

Jeho firma vypracovala několik vyhledávacích studií zaměřených na určení lokalit pro výstavbu přečerpávacích vodních elektráren s instalovaným výkonem od několika až přes tisíc megawattů. Kopřiva připouští, že prosadit výstavbu nového zdroje velikosti Dlouhých Strání mohou zkomplikovat, podobně jako v současné době v Riedlu (25 km východně od Pasova) poblíž rakouských hranic, ekologické iniciativy. Nicméně "jiná situace může nastat tam, kde by se pro přečerpávání navrhla a využívala už existující vodní nádrž. Při přípravě studií jsme se zabývali také možnými reakcemi veřejnosti; ne vždy přečerpávací vodní elektrárnu lidé odmítali," uvádí. Připomíná však, že skutečné reakce veřejnosti se v konkrétní lokalitě projeví v plné míře až při posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA).

Další informace:

Česká energetika má k dispozici tři přečerpávací vodní elektrárny. Největší v jesenických Dlouhých Stráních má dvě soustrojí o výkonu 325 MW každé. Doplňují ji dalešická v sousedství JE Dukovany (480 MW) a štěchovická (45 MW). Jsou technicky schopny nadbytečnou elektřinu skladovat s účinností 75 % a posléze ji dodat v denních obdobích při poruchovém výpadku výrobních bloků konvenčních elektráren nebo rozvodny. Již do necelých 2 minut od pokynu dispečera může generátor dodávat do soustavy plný výkon. Maximální doba provozu přečerpávací vodní elektrárny v něm je asi 6 hodin, zhruba 8 hodin trvá načerpání celé horní nádrže.

Přečerpávací vodní elektrárna by mohla v budoucnu propojit vodní díla Lipno na Vltavě a Aschach na Dunaji. Při realizaci projektu, kterým se zabývá šumperská společnost Energotis, by nebylo nutné budovat jakékoli nové nádrže. "V tuzemských přečerpávacích vodních elektrárnách máme 1175 megawattů instalovaného výkonu. Na území republiky však lze postavit další takové zdroje o výkonu od desítek do více než tisíce megawattů. Nejvýhodnější lokality se nacházejí v Krušných horách, na Šumavě a podél větších středočeských a severomoravských řek," informoval ředitel šumperské společnosti Energotis Miroslav Kopřiva, který od roku 1989 až do spuštění v roce 1996 řídil výstavbu největší a nejkrásnější domácí přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách.

Využití přečerpávacích vodních elektráren v konceptu obnovitelné energetiky navrhlo dánské studio Gottlieb Paludan. Jejich mořský Green Power Island (Ostrov zelené energie) tvoří nádrž, z níž se při přebytku proudu z blízkých větrných parků voda vyčerpá a při jeho nedostatku proteče zpět přes turbíny. Projekt je zatím v počátečním stádiu, podrobnosti viz http://planetsave.com/2010/08/05/green-power-island-a-vision-for-renewable-energy-storage/#more-8310. Dánsko získává z větrných parků plnou pětinu domácí elektřiny.

Kontakty:
Miroslav Kopřiva: tel.: 583 224 091-3, e-mail: kopriva@energotis.cz
Miroslav Vrba: 211 044 771, e-mail: vrba@ceps.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí