Z historie dolování u Slaného a Kladna

Nepříznivým důsledkem narůstání manufakturní výroby v Českých zemích - zejména železářství a sklářství, náročných na vysokou spotřebu dřeva - byl rychlý úbytek lesních porostů, v předchozích dobách intenzivního dolování rudných ložisek již značně vyčerpaných. Tato skutečnost vedla od počátku 18. století stát ke snaze zajistit dostatek náhradního paliva. Po rozvoji textilní výroby, pivovarnictví, lihovarnictví, cihelen, vápenek a některých kovořemesel se jeho vyhledávání stalo naléhavou potřebou. Roku 1757 byl proto vydán císařský výnos s výzvou k hledání a využívání minerálního uhlí. Prospekci jeho ložisek stát podporoval vysíláním odborníků. O naléhavosti řešení nedostatku paliva svědčí roku 1787 zařazení uhlí mezi tzv. vyhrazené suroviny a s tím i rozhodnutí, že k jeho těžbě je nutný státní souhlas.

Překážkou rozšíření těžby byl zpočátku nezájem šlechtických vrchností, které dolování uhelných slojí na svém majetku povolovaly obvykle s nechutí. Dekretem Dvorské komory ve Vídni z 8. ledna 1789 bylo proto nařízeno, že nikomu z poddaných nemá být bráněno na jejich pozemcích hledat uhlí. Na jeho nálezy se dokonce přiznávaly erární prémie. Aby byl oslaben odpor pozemkových vrchností a zvýšen jejich zájem o uhelné dolování, dekret Dvorské komory z roku 1789 jim zaručil přednostní právo těžby v jejich dominiích a v roce 1791 je přiznal výhradně jim. Potřeba uhlí jako průmyslového paliva byla však stále naléhavější, a tak r. 1793 byly tyto i další doplňkové výnosy zrušeny a bylo povoleno těžit uhlí každému za předpokladu, že budou splněny právní náležitosti, tj. udělen souhlas majitelů pozemků a horních úřadů a řádné provádění důlních prací za dozoru horních soudů.

Těmito opatřeními byly sice odstraněny možné překážky pro důlní práce, přesto však k jejich rozvoji mělo dojít až v dalších desetiletích. Příčinou byl nedostatek kapitálu potřebného pro otvírku uhelných ložisek a zprvu i obtížný odbyt uhlí. Chyběly také odborné znalosti, geologické a provozní, i kvalifikované pracovní síly.

Zatímco hnědouhelné hornictví v podkrušnohorské pánvi během druhé poloviny 18. století nabývalo na intenzitě zásluhou odbytu v tuzemsku a v Sasku, umožněného využitím Labe jako komunikačního spoje, černouhelné hornictví se intenzivněji vyvíjelo mnohem později. Jeho počátky je možné hledat především ve slánsko-kladenské pánvi. Roku 1756 jsou zaznamenány první pokusy o těžbu uhlí u Buštěhradu, Lán a u Mutějovic a kutací práce severně od Otvovic, podniknuté tamními pozemkovými vrchnostmi. V roce 1760 bylo nalezeno uhlí u Vrapic, roku 1765 se dolovalo u Kamenných Žehrovic a v dalších desetiletích s dočasnou intenzitou i na jiných místech na Kladensku. Koncem 60. a počátkem 70. let 18. století byly na selských pozemcích krátkodobě dobývány výchozy slojí z Drnova, Vítova, Nedobylic, Jedomělic, u Hvězdy, Tuřan, Libkovic a v dalších letech v okolí osad Jemníky, Studeněves, Přelíc a Kvíc.

K rozvoji dolování v této středočeské oblasti došlo však především počínaje rokem 1816. Z 15 černouhelných dolů v Českých zemích byl r. 1819 nejúspěšnější důlní podnik buštěhradské vrchnosti s roční produkcí 6.535 tun uhlí. Příznivé podmínky pro odbyt uhlí tu vytvořil nárůst průmyslu v Praze a v jejím okolí. Zábranou naopak byla neorganická těžba mělkými malodoly, zakládanými blízko sebe či úklonnými štolami raženými přímo ve slojích. Byly totiž po vyrabování snadno dobyvatelných ložiskových partií do nevelkých hloubek opouštěny a v jejich blízkosti otevírána nová důlní díla. Protože nebyla zpravidla proti tlakům hornin zajišťována dostatečnou výstrojí, docházelo k závalům, během nichž nejednou vznikly ztráty na životech. Kontroly horních úřadů v roce 1812 prokázaly, že zejména doly soukromých těžařů jsou z technického hlediska špatně provozovány. Výnosem Českého gubernia v Praze bylo horním úřadům nařízeno konat pravidelné roční prohlídky uhelných podniků. Při zvyšujícím se odbytu uhlí však ani poté nedošlo k zásadnímu zlepšení důlních prací, a to ani ve slánském kraji, který se začal posouvat do popředí státního zájmu. Stav tamního hornictví byl proto v roce 1830 podroben tvrdému odsudku.

Dále na:http://www.mining.cz/TEXTY/Kladno/Pruzkum.htm

ZDROJ: www.mining.cz