Prodloužení atomové éry vynese miliardy

Jaderná éra německé energetiky potrvá pravděpodobně ještě nejméně čtvrtstoletí. Plán zvažovaný kabinetem kancléřky Angely Merkelové by podle vyjádření vládních politiků měl umožnit plynulejší přechod do doby, kdy budou většinu energie dodávat obnovitelné zdroje.

Prodloužení životnosti jaderných elektráren o dvanáct let by si podle studie vypracované pro německou vládu vyžádalo náklady ve výši 20,3 miliardy eur (přes půl bilionu korun). Varianta počítající s dvaceti lety provozu navíc by vyšla podle Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) ještě o víc než polovinu dráž.

Podle stejného zdroje by čtyři největší německé energetické koncerny díky udržení jaderných reaktorů v provozu ročně získaly 6,4 miliardy eur (160 miliard eur).

Zelené argumenty pro atom

Plán bývalé koaliční vlády kancléře Gerharda Schrödera za nejzazší termín, do kterého se Německo mělo jaderné energie zcela vzdát, vyhlásil rok 2020. Dodržení tohoto limitu nyní není příliš pravděpodobné.

Prodloužení životnosti 17 jaderných elektráren roztroušených v pěti spolkových zemích je přitom zčásti obhajováno snahou o ochranu životního prostředí. Bez pomoci jádra by Berlín nebyl schopen splnit závazky týkající se omezení produkce skleníkových plynů. Německo se zavázalo, že do roku 2020 sníží objem vypouštěných skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, o 40 procent. V roce 2050 pak má ve srovnání se stavem z počátku 90. let produkovat jen pětinu skleníkových plynů.

Až dvacet let navíc

Další argumenty pro jádro přináší včera zveřejněná zpráva DIW. Ministři německé vlády mají materiál k dispozici od 27. srpna. "Prodloužení (provozu) o 10 až 15 let je z odborného hlediska rozumné," řekla v televizním vystoupení odvysílaném v neděli večer kancléřka Merkelová.

Kancléřka plán obhajovala argumenty, na něž by mohli slyšet i příznivci zelených: "Z hlediska plnění cílů ochrany klimatu je jaderná energie žádoucí jako přemosťovací. Dospějeme tak k období obnovitelných energií." Jako další plus jmenovala jistotu dodávek a nižší cenu proudu.

Prodloužení životnosti jaderných elektráren není v Německu příliš populární. Podle průzkumu agentury Polibarometer z minulého týdne je proti němu 57 procent Němců a jen 38 procent se vyslovilo pro.

Ani názor berlínské vlády není zcela jednotný. Zatímco ministr hospodářství Rainer Bruederle se domnívá, že nejvýhodnější by bylo zavírat reaktory 12 až 20 let po roce 2021, jeho kolega Norbert Roettgen zodpovědný za resort životního prostředí preferuje rychlejší pokles podílu jádra a ukončení využívání jádra nejpozději osm let po původním limitu. Bruederle podle agentury Reuters uvedl, že pozdější uzavření by zajistilo nižší emise CO2 i levnější elektřinu. Roettgen nesouhlasí. Rozdíl v ceně jedné kilowatty by podle něj nepřesáhl 1,8 eurocentu.

Ať vláda přijme jakýkoli scénář, nebude pro ni lehké ho prosadit. Jadernou energetiku jasně odmítá opozice i několik spolkových zemí, vesměs těch, v nichž žádná atomová elektrárna nestojí. Plán by také měla schválit horní komora parlamentu, ve kterém vládní koalice nedávno ztratila většinu.

Německá vláda mění kurz

28 let provozu navíc

oproti současnému plánu dává německým jaderným elektrárnám jeden ze včera zveřejněných scénářů, které vypracoval ekonomický institut DIW na objednávku spolkové vlády. Varianty vyčíslují přínosy prodloužení provozu jaderných bloků o čtyři, osm, dvanáct, dvacet nebo 28 let. Dosud se počítalo s koncem jaderné energetiky v zemi v roce 2020.

2,3 miliardy eur

Tuto částku by měla ročně vynést daň, kterou chce vláda Angely Merkelové uvalit na jadernou energetiku. Nově politici počítají s tím, že provozovatelé jaderných reaktorů budou přispívat na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Energetické koncerny novou daň dosud odmítaly. Šance na udržení jaderných elektráren v provozu ale nyní jejich názor možná změní.

AUTOR: Luděk Vainert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz