V Česku vyrůstají nové nízkoenergetické projekty. Developeři vsadili hlavně na movitější klienty.
Dražší domy, které ušetří
Zájem o nízkoenergetické domy v Česku roste jen pomalu. Přesto nyní vzniká několik nových projektů, které jsou zaměřeny jen na výstavbu úspornějšího bydlení. Developeři věří, že čas nízkoenergetických staveb přijde.
Patří mezi ně i firma Konhefr. Před dvěma lety dokončila projekt V Lukách, který stojí na východním okraji Prahy - v Horních Počernicích. Nízkoenergetické domy se developerovi podařilo relativně rychle rozprodat.
>>Od té doby už plánujeme pouze výstavbu nízkoenergetických domů,<< tvrdí developer Jan Konhefr. Potvrzením jeho slov jsou dva nové projekty. První z nich vyrůstá v Novém Sedleci u Líbeznic, dva kilometry od severního okraje Prahy. Druhý navazuje na projekt V Lukách a bude opět v pražských Horních Počernicích.
V novosedleckém projektu firmy Konhefr vyroste čtrnáct nových rodinných domů, jejichž ceny jsou v rozmezí od 5,2 do 8,2 milionu korun.
Čtyři z nich budou dvoupodlažní s dispozicí 4+kk a v dalších šesti případech půjde o samostatné domy s dispozicí 5+kk. Každý dům bude mít vlastní tepelné čerpadlo, které bude podlahou rozvádět teplo do všech místností. Rekuperace pak zajistí výměnu vzduchu a umožní provětrat dům chladným nočním vzduchem.
Šetřit se bude i díky trojitým, masivním oknům. Obytné místnosti se navíc nacházejí v osluněné části domů.
Druhý z obou projektů s názvem Krásné Počernice počítá se 43 byty a jedním rodinným domem. Tří až čtyřpodlažní bytové domy nabídnou byty s dispozicí 1+kk až 4+kk a k většině z nich bude patřit terasa nebo předzahrádka. Rodinný dům bude mít dvě patra a dispozice 5+kk.
Domy pod zemí
I v tomto případě budou všechny domy vybaveny tepelnými čerpadly a rekuperací tepla. Jedenáct bytů z celkových 43 je navíc zapuštěno v zemi, což významně sníží náklady na jejich provoz.
Zemina působí jako kondenzátor a její teplota se bez ohledu na počasí drží na deseti stupních Celsia. Například při desetistupňových mrazech lze vnitřní prostor vyhřát na 20 stupňů jen mírným přitápěním.
Tento princip funguje i opačně, v létě proto ušetříte za klimatizaci.
Nicméně Češi mají vůči tomuto typu bydlení předsudky. Předpokládají, že v takových bytech musí být tma a vlhko.
Firma Konhefr nabízela tyto byty už v projektu V Lukách, kde se potenciální kupující mohli přesvědčit, že skutečnost je jiná. Díky světelným šachtám je v domech tolik světla, že jejich obyvatelé mohou pěstovat pokojové rostliny.
>>Lidé v Česku předsudky vůči bydlení v podzemních domech určitě ztrácejí. U nás se to projevuje rostoucí poptávkou a prodaností těchto domů,<< tvrdí Jan Konhefr.
Výstavba je podle jeho slov sice nákladnější, ale úspory jsou zřetelné. Jde totiž o takzvané pasivní domy. >>U domů v zemi činí náklady na topení, ohřev vody a rekuperaci tisíc korun měsíčně, což je ve srovnání s normálním domem podstatně méně,<< vysvětluje Hana Sedmíková, manažerka developerských projektů Realitní společnosti České spořitelny.
Ceny bytů v projektu Krásné Počernice se pohybují od 1,99 do 3,99 milionu korun.
Bydlení na horách
Další developerský projekt s úspornými byty vyrůstá na Liberecku. Společnost Natur CZ první fázi projektu Horní Proseč dokončila letos v červnu. Druhá fáze pak má skončit v červnu 2011.
Zahrnuje sedmnáct nízkoenergetických dvojdomů, přičemž každý z nich se skládá z identických, zrcadlově obrácených domů o dispozicích 3+kk až 4+kk. Jejich součástí je i zahrada s terasou.
Všechny domy spadají do energetické kategorie typu A.
To znamená, že na provoz každého z nich stačí ročně méně než 45 kilowatthodin na metr čtvereční, i když jsou bez rekuperace i tepelných čerpadel.
Domy se nacházejí v zeleni, pod Prosečským hřebenem, odkud jsou dobře dostupné z Liberce i Jablonce nad Nisou. Projekt bude nepochybně vyhovovat především lidem s aktivním způsobem života. Příležitostí k pěší turistice, cyklistice a lyžování je zde nepřeberně.
>>Domy jsou kompromisem mezi bytem a rodinným domem a jsou dost prostorné i pro čtyřčlennou rodinu,<< popisuje Jiří Zeliesko, ředitel Realitní společnosti České spořitelny, která projekt prodává. V tuto chvíli domy nabízí za zvýhodněnou cenu 3,45 milionu korun.
Nastane boom?
Tyto projekty jsou však zatím spíše výjimečné. Ročně v Česku vyrůstají desetitisíce nových bytů. Zatím však jen zanedbatelné procento z nich je nízkoenergetických. Developeři jich každý rok nepostaví víc než několik desítek.
Souvisí to především s relativně vysokými náklady. Kupující totiž zaplatí o patnáct až 30 procent víc než za běžný byt. Vize, že se investice zpravidla asi po dvanácti letech vrátí, je pro mnoho lidí příliš vzdálená.
>>Typický kupující nízkoenergetické stavby je pravděpodobně ve středním věku, vzdělaný, poučený a se vztahem k životnímu prostředí, také dostatečně movitý. Kupuje pravděpodobně pro dlouhodobou konečnou potřebu rodinného bydlení,<< popisuje Jan Štefec, analytik realitně poradenské společnost King Sturge.
Velké firmy jako Skanska věří, že nízkoenergetické bydlení má v Česku potenciál. Proto čas od času zařadí tento druh výstavby do svého portfolia. Jiný velký developer - Sekyra Group - počítá s tím, že Česko stojí před boomem poptávky po tomto bydlení.
>>Ve světě jsou už dnes zřejmé změny uvažování zákazníků. Domníváme se, že trend bude stále silnější i na českém trhu,<< tvrdí Roman Kraiczy, projektový manažer Sekyra Group.
Firma plánuje stavět tento druh bydlení například na pražském Rohanském ostrově, který má v příštích patnácti až dvaceti letech zrevitalizovat.
Nedůvěra trvá
Řadu potenciálních klientů energeticky úsporného bydlení odrazuje i jistá složitost provozu v některých nízkoenergetických a zejména pak pasivních domech.
>>Lidé zvykově a pocitově preferují možnost otevírat okna, což u některých z těchto domů možné není. Většina dává přednost jednoduchému řízení domovních systémů. Specializovaná řešení mnohdy dokáže řídit jen zasvěcený člen rodiny,<< soudí Štefec.
Má na mysli třeba systémy rekuperace, tedy systémy pro předávání energie mezi přívodním a odpadním vzduchem, nebo sofistikovanější způsoby vytápění, kdy se vnitřní prostory domu zahřívají a ochlazují automaticky podle počasí.
Developeři často narážejí i na předsudky. Lidé si například často myslí, že už sám architektonický návrh takového domu musí být >>omezený<< a že se v takovém domě musí žít >>jinak<< než v tom klasickém.
>>Toto bydlení je často spojeno s užitím dřeva jako základního konstrukčního prvku. To může budit dojem nedostatečné pevnosti, stability a trvanlivosti ve srovnání s tradičním domem v duchu hesla >>cihla je cihla,<< uzavírá Štefec.
AUTOR: Pavla Kreuzigerová
Nízkoenergetický dům
- Má spotřebu vytápění do 50 kilowatthodin na metr čtvereční za rok.
- Jde stále o klasický dům s otevíratelnými okny bez speciálních technologií.
- Investice do stavby může být odhadem vyšší v řádu deseti až patnácti procent.
- Za provoz se ušetří v řádu tisíců korun ročně.
Pasivní dům
- Tepelná ztráta domu je tak nízká, že není nutný běžný systém vytápění. Má spotřebu do patnácti kilowatthodin
- na metr čtvereční za rok.
- Neobejde se bez nuceného větrání a rekuperace tepla, tedy výměny energie mezi odpadním a přiváděným vzduchem.
- Investice do stavby je vyšší v řádu patnácti až třiceti procent.
- Za provoz se ušetří v řádu desítek tisíc korun ročně.
Zdroj: King Sturge
30 procent
O tolik je dražší výstavba nízkoenergetického bytu.