Alternativní energie: problém zákopových skupin

Když jsem nedávno v souvislosti s ropnou katastrofou v Mexickém zálivu psal o potřebě investic do alternativních energií, dostal jsem od čtenářů mnoho e-mailů, včetně řady zvídavých otázek od Dana Lubara z Colorada.

Ten má obavy o to, jak nákladná bude transformace energetické infrastruktury tak, aby byla schopna zajistit dostatek alternativních zdrojů. "Různé kroky, které se začínají uskutečňovat, si vyžádají čas a mohou stát mnohokrát víc, než může naše nynější energetická ekonomika v dlouhém přechodném období vydržet," varuje. Zatímco já jsem přesvědčen, že biopaliva a biomasa jsou vhodné energetické zdroje, jež mohou nahradit pohonné hmoty na bázi ropy, pan Lugar má za to, že jde o chybnou volbu. Současně se ptá, zda si opravdu můžeme dovolit budovat druhý "systém paliv" vedle toho nynějšího, ropného. Podle něj jsou nejlepším řešením jaderná a geotermální energie.

Nepoměr mezi poptávkou a nabídkou fosilních paliv je už tak závažný, že není pochyb o tom, že svět čelí kolosálnímu rozhodnutí. Jedním z problémů je, že budování tradiční energetické infrastruktury v dnešní době je nákladnější než před čtyřiceti či padesáti roky. Není však zcela pravda, že sekundární systém pohonných hmot je třeba budovat samostatně, tedy paralelně s nynějším systémem. Vyvíjí se mnoho druhů biopaliv a některá z nich mohou už dnes spolehlivě nahradit dosavadní pohonné hmoty. Ve všech alternativních produktech můžeme nadále využívat existující dopravní a tankovací infrastrukturu, a to jen s několika průběžnými menšími modifikacemi.

Chtěl bych pana Lubara i ostatní varovat před tím, aby v této diskusi předčasně nevyhlašovali "vítěze". Jako podnikatel jsem zjistil, že když "zákopové" zájmové skupiny odmítaly změnu, míval jsem často šanci vydělat peníze na tom, že jsem dělal věci odlišně. A ačkoliv jsem velkým stoupencem nukleární a geotermální energie, tyto technologie jsou obecně doménou zmíněných "zákopových" skupin, které se brání změnám. Odvětví solární a větrné energetiky, využívání biomasy a programů úspor energie jsou zpravidla taženy podnikateli, kteří byli v minulých deseti letech tak úspěšní, že mohli do alternativních projektů jen letos investovat přes 150 miliard dolarů.

Velké globální úspěchy posledních třiceti let, jako mobilní telefony a internet, se staly tím, co rakouský ekonom Joseph Schumpeter označil jako "destruktivní úspěchy". Mobily vytlačily sto let dominující pevné linky, takže některé tradiční telekomunikační podniky zkolabovaly. Internet zrevolucionalizoval některé marketingové a reklamní podniky, zatímco jiné vehnal do úzkých. A totéž se stane s energetickou infrastrukturou. Časový rámec, o němž tu hovoříme, je relativně krátký: za pouhých deset let odvětví solární a větrné energetiky vyskočilo od počátečního přešlapování na místě k ohromujícímu objemu ročních investic. Podnikatelé a podnikaví manažeři v alternativní energetice budou ukazovat směr a razit cestu vpřed.

Ceny fosilních paliv neustále rostou, ať už jde o uhlí, či ropu. Už dnes v USA benzin obsahuje skoro 10 procent etanolu. V Brazílii tento podíl činí 20 až 25 procent. Příští generace biopaliv slibuje, že do tří let bude jejich výroba nákladově efektivní. Ale i kdyby to třeba trvalo pět let, pokud bude cena ropy nadále stoupat, bude pro země, jako je třeba Jamajka, výhodné vyrábět vlastní biopalivo než kupovat fosilní paliva ze zámoří.

Proč se tedy lidé zpěčují přijmout nadcházející změny? Právě tento odpor láká podnikatele na celém světě: vidí přicházející příležitost dříve než masový trh a jsou během tohoto procesu schopni vytvářet bohatství pro sebe i pro ty, kdo je podporují. Je to tento podnikatelský talent, který napomáhá hledání cest k včasné a nákladově efektivní modernizaci infrastruktury a transformaci výroby energie ve světě.

AUTOR: Richard Branson
(c) The New York Times Syndicate
Zpracoval Miroslav Prchal
zakladatel Virgin Group