zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čeká se na nové technologie. Jinak je za 100 let konec

14.09.2010
Atomová energie
Čeká se na nové technologie. Jinak je za 100 let konec

Nepotvrzená hypotéza, tvrdící, že globální oteplování způsobuje lidmi vypouštěný oxid uhličitý, umožňuje vydávat jadernou energetiku za čistý zdroj:

Zanechává sice radioaktivní a vysoce toxický odpad (ve světovém měřítku asi 1500 tun ročně), neprodukuje ale "škodlivý" CO2. Česká atomová lobby se nyní chystá tuto zvláštní logiku ještě překonat.

Prostřednictvím ministra životního prostředí Pavla Drobila má v úmyslu po Bruselu chtít zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje energie. Z ministrových slov se sice může zdát, že si jen popletl pojmy "čisté" a "obnovitelné", ale ti, kdo mu radí, snad mají na mysli něco jiného: tzv. množivé reaktory, reaktory IV. generace a transmutační technologie. Ty opravdu umí jaderné palivo využít s mnohem větší efektivností než dnešní technologie.

Zásoby uranu jen na 100 let

"Domníváme se, že odstranit to, čemu se dnes říká odpad, lze bezpečně pouze stejným způsobem, jakým jsme ho vyprodukovali, tedy v jaderných reaktorech," uvádí v jedné z tiskových zpráv Ústavu jaderného výzkumu v Řeži fyzik Miroslav Hron. "Budou to reaktorová zařízení, ve kterých bude tekuté palivo cirkulovat. Během provozního cyklu vznikne pouze odpad tvořený stabilními či krátkodobými radioizotopy a energie pro pohon turbín a generátorů."

Známé zásoby uranu vystačí reaktorům dnešního typu asi na 100 let. Nové technologie by mohly dobu dělící lidstvo od energetického zhroucení prodloužit o celá staletí.

Jednu z nich představují tzv. množivé reaktory. Pracují (zjednodušeně řečeno) s vyšším tokem neutronů, což umožňuje přeměnit na jaderné palivo a energeticky využít také uran 238 a thorium 233, které se v přírodě vyskytují mnohem častěji než dnes používaný uran 235.

Teoreticky jejich zásoby v zemské kůře stačí na tisíciletí. Množivé reaktory však mají rizikovější provoz, navíc mohou sloužit i k výrobě materiálu pro zbraně hromadného ničení. Existují zatím jen v experimentální podobě. Právě množivé reaktory by ale měly být základem vývoje tzv. reaktorů IV. generace, s nimiž se počítá v horizontu 15 až 20 let.

Velké naděje jsou vkládány také do technologií ADTT (Accelerator Driven Transmutation Technologies). Ty spočívají ve vystavení vhodného materiálu (již vyhořelých palivových článků, přírodního thoria, náplně z vyřazených jaderných zbraní) proudu neutronů z urychlovače. Dojde při tom k jaderným reakcím, které vytvoří materiál vhodný pro výrobu nových palivových článků do energetických reaktorů.

Technologie v nedohlednu

Ani transmutace problém s odpadem definitivně neřeší. "Poklesne objem odpadů a sníží se poločas rozpadu, přesto však bude nutné určité množství i nadále skladovat v trvalých úložištích," říká materiál Výboru pro jaderný odpad Agentury pro jadernou energii.

Současné urychlovače však nedisponují výkony, které by bylo k transmutaci třeba, k vyřešení zůstává i řada dalších problémů. Fungující technologie transmutace je tedy zatím v nedohlednu.

Žádná z uvedených technologií nepředstavuje obnovitelný zdroj. Když spálíme uhlí v kotli moderní elektrárny, dostaneme mnohem víc užitečné energie, než když ho hodíme do parního stroje Jamese Watta - pořád ale zůstává uhlím, jehož zásoby jsou konečné.

Zvyšování účinnosti jaderného paliva je perspektivní směr výzkumu, jaderná lobby ho však zneužívá k demagogii.

AUTOR: Jan A. Novák
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí