zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kam na výlet: Kunětická hora

26.09.2010
Ekologická dovolená, cestování
Ekologické vzdělání a výchova
Geologie
Kam na výlet: Kunětická hora

Geologie hory

Kdysi žhnoucí magma

Pokud bychom chtěli mluvit jako odborníci, řekli bychom, že "Kuněticka hora je erozí obnaženým podpovrchovým výronem magmatu třetihorního stáří do křídových vrstev" Chceme-li se vyjádřit "lidsky", pak nám nezbývá, než Kunětickou horu prohlásit za hromadu znělce, přesněji tefritického fonolitu. "Kuňka" vznikla ve třetihorách, kdy Český masiv zasáhla rozsáhlá vulkanická činnost Na povrchu zemském vyrostla spousta zaoblených kopečků, kopírujících tzv. česko-slezský vulkanický oblouk. Ten začíná na Chebsku, pokračuje přes Doupovské hory a České středohoří, aby se zlomil v oblasti Lužických hor, vytvořil "labský rift" nedaleko Pardubic a zmizel do ztracena kdesi v Nízkém Jeseníku u Bruntálu.

Rozebrána na kámen

Křídové slínovce zrodily ve styku se žhavým magmatem tzv. porcelanit. Tuto horninu, vyskytující se na Kunětické hoře, měli v lásce už pralidi. Vyráběli z ní čepele do svých zbraní. V době laténské se v podhůří "Kuňky" objevily dílny.

na obilní mlýnky. Kámen se zde těžil odnepaměti. Někdy ve 13. až 15. století se ho využilo na stavbu hradu, jenž je dnes neodmyslitelnou součástí siluety hory. Hornina dala vzniknout mnoha stavbám v okolí, vytvořily se z ní cesty a použila se na regulaci toků řek Labe a Chrudimky. Staré Pardubice také vděčí za svůj vznik kamenům, které dala Kunětická hora.

Těžba ve velkém

Čeho je moc, toho je příliš. Za Viléma z Pernštejna se začal kámen těžit ve velkém. Do "Kuňky" se pomalu, ale jistě zařezával hluboký lom, který se měl stát osudným celé jižní části hradního areálu. Budovy se sesuly a kdysi oblý svah nahradil strmý skalnatý sráz. Paradoxně právě lidským působením zde vznikla přírodní rostlinná a zoologická stanoviště, která nemají v dalekém okolí obdoby. Během 19. století se však těžba dostala na kritickou mez. Hrozilo, že bude celá skála včetně historické stavby srovnána se zemí.

Jiráskovo dobré slovo

Od roku 1881 hospodařil v lomu na Kunětické hoře vídeňský podnikatel Richard Drasche. Těžba kamene vynášela, a tak neměl pán zpočátku vůči geologické a historické památce špatné svědomí. Trvalo dlouhá desetiletí, než se aktivistům podařilo prosadit zákaz těžby v oblasti. Velmi se na tom přičinil Muzejní spolek v Pardubicích a Klub českých turistů. Mezi odhodlanými propagátory uzavření lomu byl také známý český hudební skladatel Alois Jirásek. Povídá se, že právě on na jednom abiturientském srazu přesvědčil svého žáka - Richarda Drascheho (!) - o nutnosti ukončení těžby. Lom byl definitivně zrušen roku 1920 a o tři léta později se započala rozsáhlá rekonstrukce hradu.

ZDROJ:http://www.hrad-kuneticka-hora.cz, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí