zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Geologie Vsetínska

03.10.2010
Geologie Vsetínska

Na tak malém území, jakou je oblast Vsetínska, lze stěží ukázat geologický vývoj území a utváření jeho reliéfu v celé šíři. V rámci starších geologických útvarů musíme dokonce počítat s naprosto jinou geografickou pozicí sedimentů na Zemi v době jejich sedimentace. Kontinentální drift (tj. pohyb jednotlivých bloků zemské kůry v připovrchové části Země) a mechanismus deskové tektoniky (srážky ker zemské kůry, zánik oceánů vtahováním těžší oceánské kůry do zemského pláště a tvorba oceánů nových) způsobují v rozměrech geologického času převratné prostorové změny. Dvě třetiny zemské kůry nemají vyšší stáří než druhohorní (jura - 210 a méně miliónů let), přičemž geologické procesy přetvářejí zemský povrch nejméně 4 miliardy let. O vývoji reliéfu Vsetínska ve stejné geografické pozici, jak ji známe dnes, můžeme uvažovat teprve od období mladších třetihor, to je posledních 16 miliónů let.

Uveďme jako příklad geografickou pozici prvohorních karbonátových uloženin (vápenců a dolomitů), které sice nevycházejí na území okresu na povrch, ale byly doloženy ve velkých hloubkách ve vrtu Jablůnka 1 u Vsetína. Zjištěné teplovodní organismy, především koráli, lilijice, břichonožci a další, bezpečně dokládají vznik těchto sedimentů v tropickém klimatickém pásmu. Metodicky náročné paleomagnetické výzkumy (studují orientaci magnetického pole Země v geologické minulosti) tento předpoklad potvrdily. Skutečná pozice tohoto okraje dnešní severoevropské platformy s karbonátovou sedimentací však byla na jižní polokouli, přibližně na 11° jižní šířky.

Po ukončení prvohorní sedimentace ve svrchním karbonu před 300 milióny let, kdy se uložily sedimenty mořského a kontinentálního uhlonosného karbonu, až do období spodního miocénu před 22 milióny let, neznáme z daného území konkrétně datované sedimenty. To znamená, že buď v tomto období byla celá oblast souší (tzv. vindelická pevnina) nebo byly tyto uloženiny erodovány a odneseny. Jako pravděpodobnější varianta se jeví dlouhodobá existence souše. Svědčí o tom hluboce zvětralý povrch svrchního karbonu. Zvětraliny pestrých barev pravděpodobného stáří v rozsahu jury a křídy dosahují mocností 100 až 150 m, v orlovské struktuře s intenzívním tektonickým porušením výjimečně i 600 metrů (Dopita et al. 1997).

V období paleogénu před 65 až 25 milióny let pokračovala eroze a zvětrávání karbonského povrchu a vznikl suchozemský reliéf s hlubokými údolími a hřbety. Tyto morfostruktury, s relativním převýšením do 1000 m pak byly postupně zaplaveny a vyplněny miocenními sedimenty (ukládaly se před 22 až 13 milióny let) náležejícími karpatské předhlubni. Podle hlubokých vrtů lze doložit, že severní polovina okresu Vsetín byla zalita v období karpatu před 17 až 16 milióny let mořem.

Sedimentační pánve vnějšího a magurského flyšového pásma prostorově vůbec nesouvisely s územím dnešní Severní Moravy. Podle geologických a paleomagnetických výzkumů byla původní pozice těchto sedimentů v období křídy v prostoru dnešní severní Afriky. Během paleogenních a spodnomiocenních horotvorných procesů byly tyto sedimenty odlepeny z původní pozice a jako tělesa příkrovů byly nasunuty na zvětralý reliéf sedimentů karbonu, případně na sedimenty karpatu. Čela příkrovů byla nasouvána pod mořskou hladinou a v období karpatu dosáhla jižní poloviny okresu Vsetín. Moře karpatského stáří však překrývalo čelní část příkrovů - podslezskou a slezskou jednotku. Po ukončení horotvorných procesů během spodního badenu před 15 milióny lety se celé území vsetínského okresu stalo souší a začaly vznikat základní rysy reliéfu, jehož modelace přetrvává dodnes.

Pro období mezi konečným vyvrásněním karpatských příkrovů po spodním badenu až po uložení nejstarších známých pliocenních a pleistocenních sedimentů, nemáme ze širšího okolí přímé doklady o geologicko-gemorfologickém vývoji (viz. např. Menčík et al. 1983). Vývoj reliéfu v tomto období probíhal na celém území v suchozemském prostředí, kromě nejzápadnější oblasti Kelečska, kam zasahovalo sladkovodní pliocenní jezero někdy v době před 5 - 1,7 milióny let.

Dále na:http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/11-geologicky-vyvoj.html

ZDROJ: www.priroda-valasska.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí