EU se neshodla na schvalování GMO, hrozí jí sankce WTO

Ministři zemědělství Evropské unie se dnes v Bruselu neshodli na povolování geneticky modifikovaných plodin (GMO). Novináře o tom informovalo belgické předsednictví EU. Evropská komise navrhuje, aby jednotlivé země rozhodovaly o případném pěstování GMO samy, řada z nich ale chce, aby k tomu dala souhlas celá unie. Kvůli evropské blokádě GMO hrozí unii sankce od Světové obchodní organizace.

Současný systém schvalování GMO, který funguje již 12 let, nevyhovuje situaci, kdy se na trhu objevuje čím dál více geneticky upravených plodin. Kvůli tvrdým odpůrcům GMO v unii, jakým je například Rakousko, se ovšem EU nikdy nebyla schopná na povolení plodin shodnout. Stalo se tak jen dvakrát v historii, přičemž v případě sporů členských států nakonec musela rozhodnout Evropská komise.

Proto také Brusel přistoupil k jinak velmi neobvyklému kroku a pravomoc rozhodovat o osudu GMO navrhl vrátit jednotlivým zemím. Pokud by ministři zemědělství komisní návrh schválili, mohlo by to vést k nárůstu produkce geneticky modifikovaných plodin v zemích, které je už pěstují, jako jsou Španělsko či Česká republika. Naopak země jako Itálie či Rakousko, které k nim zaujímají dlouhodobě skeptický přístup, by je mohly zcela zakázat.

Evropská sedmadvacítka se ovšem není schopná shodnout v případě GMO ani na tom, zda mají dosavadní pravomoc Bruselu získat členské státy. "Evropa není ve světě osamocená a musí čelit velkým zemědělským mocnostem jakými jsou například Spojené státy, Kanada, Čína či Brazílie. Bylo by zvláštní, kdybychom v případě tohoto problému neměli jednotnou pozici," řekl italský ministr zemědělství Giancarlo Galan.

Návrh se nicméně nelíbí ani Česku. "České republice se tento návrh nelíbí, protože my jsme jedna ze zemí, která za přísného vědeckého dohledu tyto genetické plodiny pěstuje. Zároveň máme obavu, pokud by to bylo zavedeno, že by došlo k dvojitému vnitřnímu trhu a také můžeme mít problémy s WTO," řekl novinářům náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel.

Češi mají zejména obavy, že by země EU, které GMO zakáží, mohly postihovat i dovoz zemědělských plodin ze zemí, které modifikované plodiny naopak povolí. Mohly by je totiž označit za rizikové, protože obsahují stopy genetické modifikace. Jejich argumentace by se navíc nemusela opírat o vědecké argumenty.
EU je vůči GMO kvůli nedůvěře veřejnosti a kampaním zelených aktivistů nejodmítavější oblastí světa, přestože komise a další instituce opakovaně poukazují na neexistenci důkazů o jejich rizicích. Proti unijním dvěma bylo ve světě schváleno plných 150 modifikovaných plodin. Loni se GMO v Evropě pěstovaly na necelých 100.000 hektarech, hlavně ve Španělsku, ve srovnání se 134 miliony hektarů na celém světě.

Pro unii má její roztříštěnost v názoru na GMO velmi neblahé praktické důsledky. Loni kvůli tomu propukla v evropské sedmadvacítce krize, která ohrozila farmáře nedostatkem krmiv. V nich je EU závislá na dovozu z USA, ten však často obsahuje stopy geneticky upravené sóji.

EU by mohly stihnout sankce od Světové obchodní organizace (WTO), která již v roce 2006 vyhověla stížnosti USA proti faktické evropské blokádě GMO a kvalifikovala ji jako vědecky nepodloženou.