Plzeňská zoo otevřela další díl japonské zahrady zaměřený na vodu

Plzeňská zoologická a botanická zahrada tento týden otevřela čtvrtou, předposlední, část své šest let budované japonské zahrady. Prostor, jemuž kromě zeleně dominují dvě jezírka s okrasnými asijskými koi kapry, typicky japonský mostek či potůček, zoo pořídila za 1,56 milionu korun.

V závěrečné části projektu, který postupně proměnil arboretum v horní části zoo v rozlehlou asijskou zahradu, zbývá ještě za pět milionů korun přestavět bývalý zahradní altán na orientální domek. Bude v něm expozice o tradicích, rituálech, životě a obyčejích Japonska, řekl dnes ČTK ředitel zoo Jiří Trávníček.

"Konečně jsme se při tom budování dostali i k vodě. V každé japonské zahradě totiž musí být vodní prvek - jezírka, potůčky, koi kapři. To jsme vybudovali asi na půl hektaru a doplnili kamennými lampami a vodními rostlinami," popsal.

Základ dnešní japonské zahradě dal v roce 2004 uznávaný japonský zahradní architekt a filozof Eišin Harada, který kolem více než 400 let starého památného Körnerova dubu vybudoval na 150 metrech čtverečných tradiční japonskou kamennou zahradu Šówa-en plnou symboliky.

Botanici zoo pak pokračovali ve volném krajinářském stylu na zhruba dvouhektarové ploše s vysazováním stovek druhů, poddruhů a kultivarů asijských rostlin a keřů. Území, které má mít spíše odpočinkový a meditační ráz, doplňují voliéry a vitríny s až sedmi desítkami druhů především zpěvných ptáků a s menšími savci. "Dominantní jsou tady dva druhy jeřábů," popsal Trávníček.

Zahrada je koncipována tak, aby v každém ročním období návštěvníkovi něco nabídla. "Nejkrásnější je samozřejmě na jaře, když je vše v květu, na podzim jsou to hry barev listí. V zimě je to trochu smutnější, ale kulisa dřevin udělá také zajímavou atmosféru," míní ředitel.

"Cítil jsem se tady skutečně jako doma. Už v kamenné zahradě Šówa-en jsem si říkal, že to vypadá stoprocentně jako Japonsko," nešetřil chválou japonský velvyslanec Čikahito Harada.

Lada Pešková