zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

greenFLEET: Pojeďme spolu!

12.10.2010
greenFLEET: Pojeďme spolu!

Car Sharing je moderní metodou úspory nejen nákladů na provoz vozového parku, ale také emisí.

A v případě, že dojde k výkonovému zpoplatnění dálnic, bude ještě více než dnes zajímavý i pro samotné zaměstnance. Jednoduše řečeno se jedná o sdílení jednoho automobilu více lidmi. Ať již trvalé, dočasné, plánované nebo ad hoc. Nejedná se ale o systém jako ve firemním car poolu, kde sice jedno auto sdílí více lidí, ale jede s ním vždy jeden zaměstnanec, ale se o společnou jízdu do práce, z práce, na služební cestu.

Je třeba systém

Zavádění car sharingu do praxe není jednoduché a vyžaduje určitý čas, než si zaměstnanci zvyknou. Také je zapotřebí pro něj vytvořit podmínky, zejména informační systém, na jehož základě by se společné jízdy efektivně domlouvaly. U malé firmy to může být jedna tabule umístěná na chodbě, kolem které všichni chodí, ve velkých společnostech je ale nutný informační systém, do kterého lze zadávat nabídku i poptávku po společných cestách. Takový systém mají k dispozici například v ČSOB, kde se tímto způsobem snaží uspořit náklady na provoz firemních aut a zároveň snížit produkci emisí. "Car sharing nejen že spoří náklady na provoz a snižuje emise, ale také snižuje počet vozidel v provozu a tím snižuje dopravní zátěž. Kromě toho má také určitý sociální aspekt, protože se jedná o jiný způsob setkávání s kolegy," říká Adam Aussenberg projektový manažer ze společnosti ČSOB a dodává, že v současnosti je běžné využívání tohoto způsobu dopravy jak při cestách do zaměstnání, tak při služebních cestách. Zaměstnanci kromě standardního zdanění nefinanční výhody ve formě služebního automobilu také platí za každý soukromě ujetý kilometr, což cesta jak z práce, tak do práce je. "Tím, že se domluví a jezdí dva, tři nebo dokonce čtyři jedním autem, jim výrazně tyto platby sníží, protože se rozdělí mezi více lidí. A pokud se u nás zavede výkonové zpoplatnění dálnic, pak bude zejména u pracovníků, kteří dojíždějí po dálnici, chuť sdílet dopravní náklady ještě vyšší," upozorňuje Tomáš Vejr, analytik procesů útvaru Facilities management Československé obchodní banky.

Úspěch díky přípravě

V ČSOB se na zavedení systému sdílení vozidel pečlivě připravovali. "Nejprve jsme distribuovali mezi zaměstnanci dotazník, abychom zjistili, zda budou mít k něčemu podobnému chuť. Byli jsme překvapeni příznivou odezvou, která ukázala, že se naši zaměstnanci tomuto systému bránit nebudou," říká Adam Aussenberg. Následně došlo k zavedení aplikace v rámci firemního intranetu, kde jsou popsány všechny výhody car sharingu, pravidla jejího využití a nástroj pro zadávání nabídky a poptávky na společné cesty. "V případě sdílení firemních vozidel je využívána interní CAFM aplikace Archibus, kde je možné sdílet jednak vozidla z interní autopůjčovny, ale také útvarová referentská vozidla," upřesňuje Tomáš Vejr. Praxe je taková, že pokud žadatel o auto z půjčovny zaškrtne při rezervaci ikonu "beru spolucestující", uvede start a cíl cesty, je toto vozidlo k náhledu dalším zaměstnancům, kteří žádají o nové rezervace vozidel interní autopůjčovny.

V případě sdílení referentských a útvarových vozidel může útvar, přidělené vozidlo sdílet s ostatními útvary, které si vybere. V případě rezervací útvarového vozidla pak mají všichni vybraní zaměstnanci možnost náhledu na stávající rezervace a také mají možnost vozidlo rezervovat. Útvar, který má vozidlo svěřené, platí útvaru Autoprovoz měsíční paušální poplatek a naopak od útvaru, se kterým "své" vozidlo sdílí, dostává paušální taxativní kilometrovou platbu dle ujeté vzdálenosti.

Je samozřejmé, že se v praxi mohou objevit i problémy a komplikace. "Záleží to především na lidech. Někdo může projevit neochotu sdílet své služební vozidlo. Třeba z toho důvodu, že zaměstnavatel při soukromých cestách nenese odpovědnost za škodu způsobenou spolucestujícím. Nicméně toto riziko lze pokrýt vhodným pojištěním sedadel spolujezdce," říká Adam Aussenberg a Tomáš Vejr dodává, že problémem bývá domluva dvou a více zaměstnanců, aby si vyhověli s časovým plánem. "U cest po Praze mezi zaměstnanci převládá používání MHD, a to hlavně kvůli rychlosti a dobré dostupnosti. U delších cest se samozřejmě často stane, že v danou dobu není nikdo další, kdo by měl stejný nebo podobný cíl cesty."

Motivací k nižším emisím

Pohled na přeplněné městské komunikace odhalí, že v drtivé většině aut sedí jeden jediný člověk. Představa, že kdyby byli v každém vozidle dva lidé, aut by byla na silnicích polovina, je velmi zajímavá, ale asi jen těžko realizovatelná. Firmy však mohou v tomto ohledu výrazně přispět. Dvě rodiny se budou na sdílení jednoho vozu domlouvat těžko, dva nebo tři zaměstnanci se za příznivých podmínek domluví relativně snadno. Řešením by mohla být i určitá forma bonusů za sdílení vozidla. U soukromého využívání vozidel například snížení kilometrové taxy, čímž by se úspora ještě zvýraznila, nebo kilometrové bonusy zdarma za využívání car sharingu, případně jiné benefity spojené s provozem firemních vozidel nebo dokonce komplexním benefitním zaměstnaneckým systémem. Iniciativě se meze nekladou. Pokud pojede jedno auto místo dvou, pak bude spotřeba nikoli 6 l/100 km, ale jen 3 l/100 km a pokud se svezou najednou tři zaměstnanci, pak už jenom 2 l/100 km a emise CO2 nebudou nějakých 150 g/km, ale jen 75 nebo dokonce 50 g/km! Dosáhnout takových parametrů není v praxi v současnosti možné ani nejsofistikovanějšími a nejdražšími hybridními vozidly a přitom stačí, aby se lidé prostě dohodli... Car sharing přitom může mít i zajímavé nepřímé výhody pro samotné uživatele firemních vozidel. Pokud vám na jednání nabídnou přípitek, například na oslavu uzavřeného obchodu, pak se stačí domluvit s kolegou, že na cestě zpátky bude řídit on a můžete si s obchodními partnery klidně připít...

Zdroj: portál iFLEET.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí