zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Muzeum připomíná genetické pokusy výstavou plnou živých mušek

15.10.2010
GMO
Muzeum připomíná genetické pokusy výstavou plnou živých mušek

Výstavou, jejíž součástí jsou také živé mušky, připomíná Mendelovo muzeum v Brně významné pokusy Thomase Hunta Morgana. Američan svými experimenty přesně před 100 lety jako jeden z prvních prokázal správnost výsledků pokusů Gregora Johanna Mendela na hrachu. Součástí výstavy jsou také originální Morganovy zápisky, řekl dnes ČTK ředitel muzea Ondřej Dostál. Muzeum sídlí v augustiniánském opatství, kde se řeholník Mendel věnoval svému výzkumu.

Morgan za své objevy získal v roce 1933 Nobelovu cenu za lékařství. Experimentoval s octomilkami, asi dva až čtyři milimetry velkými muškami. Zkoumal dědičnost některých výrazných znaků.

Morganově laboratoři se přezdívalo fly room, což česky znamená muší místnost. Napodobenina laboratoře je ústřední částí nové brněnské expozice. Lidé v ní najdou láhve s jednotlivými kulturami mušek v přírodní formě a ve zmutovaných podobách. "Jedním ze základních rozpoznávacích znaků je barva očí. Původní barva je červená, v určité mutaci se objevuje bílá barva," uvedl Dostál.

Hned v úvodní části výstavy muzeum vysvětluje laikům pojmy jako chromozom a DNA. Závěr expozice tvoří výklad pokusů. Pomocí počítačového programu si návštěvníci mohou sami vyzkoušet, jak se mušky kříží. Brněnská výstava je zřejmě jedinou expozicí na světě, která 100. výročí Morganových pokusů připomíná. Vznikla ve spolupráci s archivem Kalifornského technologického institutu, kde Morgan v 30. a 40. letech minulého století působil.

V Mendelově muzeu, které zřizuje Masarykova univerzita, sídlí především stálá expozice věnovaná zakladateli genetiky Mendelovi. Dočasná expozice o Morganových pokusech sídlí v křížové chodbě opatství. Veřejnosti se otevře ve středu a potrvá do ledna příštího roku.

Mendelovo muzeum navštívilo vloni asi 8000 lidí. Velkou část tvoří odborníci a zájemci o genetiku ze zahraničí. Ozdobou expozice by se jednou mohl stát původní rukopis Mendela. Přou se o něj potomci brněnského vědce, augustiniánský řád, jehož byl členem, a také rakouské, německé a české úřady.
Jan Tomandl

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí