EU zpřísní pravidla pro těžbu ropy z moře

Uvnitř Evropské unie začíná boj o stanovení nových podmínek pro těžbu ropy. Pouhý den poté, co americká vláda zrušila moratorium na hlubokomořskou těžbu, představil v Bruselu eurokomisař Günther Oettinger návrh přísnějších pravidel těžby v evropských vodách.

Opatření, jejichž konečná podoba se má doladit počátkem příštího roku, by těžařským firmám nařizovala mimo jiné dokládat, že mají dostatek finančních prostředků na zaplacení škod po případných nehodách. Nová legislativa by také ovlivnila výběr a standardy technologických zařízení těžařů.

Podobné plány mají být v evropských vodách prevencí takových ekologických katastrof, jaká letos nastala po havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu provozované společností BP.

Současnému návrhu se vzpírají některé velké koncerny operující v Severním moři, které mají pocit, že neprávem nesou následky za pochybení petrochemické firmy BP a dalších ropných společností.

"Firma Shell by měla k dispozici více prostředků, jak zabránit havárii podobného rozsahu a následné ekologické katastrofě," uvedl podle listu International Herald Tribune na konferenci o ropě a podnikání v Londýně šéf ropného gigantu Royal Dutch Shell Peter Voser.

Ropný byznys se podle něj rychle vyvíjí, a je proto schopen poučit se z chyb a pokračovat v hlubokomořské těžbě, aniž by musela být stanovena přísnější pravidla.

Těžba z hlubinných vrtů představuje v současnosti třetinu celosvětové produkce ropy a podle expertů by mohla do roku 2015 vzrůst až o 15 procent. "Jakékoliv globální restrikce oceánské těžby by výrazně poznamenaly celý ropný trh," varoval na londýnské konferenci šéf Mezinárodní energetické agentury Nobuo Tanaka.

Eurokomisař Oettinger chtěl původně do legislativy, která se paradoxně vyhne největším evropským těžařům Norsku a Rusku, zahrnout dobrovolné moratorium na těžbu ropy z mořského dna. O tom by rozhodovaly vlády jednotlivých členských zemí EU. Tyto plány ale zavrhl Evropský parlament. S moratoriem nesouhlasila zejména Velká Británie, jejíž europoslanci argumentovali hrozící ztrátou mnoha pracovní míst. Největší ropné zásoby Evropy se totiž kromě Beringova moře nacházejí u pobřeží Skotska v Severním moři.

Také předčasné odvolání moratoria na těžbu ropy v USA, které bylo původně naplánované až na konec listopadu, bylo podle odborníků motivováno ekonomicky. Do katastrofou postiženého Mexického zálivu se teď mohou firmy vracet, do budoucna je zde ale čekají přísnější kritéria pro těžbu. Někteří těžaři z toho důvodu začali hledat útočiště jinde. Například největší norská těžební společnost Statoil oznámila, že těžbu v Mexickém zálivu neobnoví dříve než na jaře příštího roku. Některá vrtná zařízení už mezitím Statoil přemístil do Egypta.

I "potrestaná" BP začala po své restrukturalizaci mluvit o expanzi. Jak včera HN potvrdil mluvčí BP Robert Wine, firma chce koncem roku začít těžit ve Středozemním moři u pobřeží Libye. V dohledné době zde umístí mobilní vrtné zařízení. Minulý měsíc BP oznámila, že investuje 19 miliard dolarů (333 miliard korun) do svých aktivit v Severním moři.

Těžba z moře

750 těžebních plošin

je nyní ve světě v provozu. Z mořského dna přitom pochází zhruba třetina těžené ropy. Na některých plošinách se ropa těží až z hloubky 2500 metrů pod hladinou. Největší podíl mořských zásob ropy (100 %) na světě má Norsko.

400 metrů pod mořem

je podle energetického magazínu Petroleum Economist hloubka, od níž se těžba ropy klasifikuje jako hlubokomořská.

Mořské zásoby ropy v Evropě Norsko

Norsko

jehož zásoby se odhadují na 7,5 miliardy barelů, získává ropu výhradně z moře.

Britské

zásoby představují 3,4 miliardy barelů. V moři se nachází 90 procent britských zásob.

Rusko

má zásoby ropy o objemu 79 miliard barelů. Z mořského dna pochází zhruba 20 procent.

Zdroj: wirtschaftswoche

AUTOR: Lucie Hrdličková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz