Soud znovu potvrdil, že ČEZ musí poskytovat informace

Nejvyšší správní soud (NSS) novým rozhodnutím opět potvrdil, že se na elektrárenský gigant ČEZ vztahuje povinnost poskytovat údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soudci vyhověli stížnosti občanského sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, které se několik let marně pokouší získat dokumentaci a analýzy paliva od firmy Westinghouse. Podle NSS není důležité, že ČEZ dosud na podobnou informační agendu nebyl zvyklý a není na ni připraven. Vyplývá to z rozhodnutí soudu zveřejněného na internetu. ČEZ považuje rozhodnutí soudu za porušení rovnosti práv vůči jiným firmám na volném trhu.

"Nelze vyvracet tvrzení zdejšího soudu, že by žalovaný (ČEZ) měl ve dvou instancích rozhodovat o poskytování informací, námitkou, že na to není připraven," stojí v rozsudku senátu Nejvyššího správního soudu s předsedou Vojtěchem Šimíčkem.

Správní soud občanskému sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín nejprve vyhověl průlomovým rozhodnutím z loňského října. Spor o informace se tehdy vrátil k Městskému soudu v Praze, který však aktivistům opět nevyšel vstříc a jejich žalobu proti nečinnosti ČEZ z procesních důvodů zamítl. Nejvyšší správní soud to i tentokrát označil za chybu a přikázal pražským soudcům rozhodnout ve prospěch občanského sdružení. "V daném případě to znamená, že (soud) uloží žalovanému (ČEZ) ukončit jeho dosavadní nečinnost a vydat rozhodnutí o odvolání stěžovatele," stojí v rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud zatím neřešil to, zda ČEZ nakonec informace v plné šíři skutečně vydá. ČEZ se ale žádostmi podanými podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí věcně zabývat. Informační povinnost se na něj vztahuje kvůli tomu, že je v mnoha ohledech veřejnou institucí. "Nelze ji (povinnost) pak omezit pouze proto, že si této povinnosti nebyl daný subjekt dosud vědom a není na ni momentálně fakticky a organizačně připraven," stanovil Nejvyšší správní soud.

Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je rozhodnutí soudu porušením rovnosti práv vůči jiným firmám na volném trhu. "Jde o principiální otázku, zda vůbec můžeme dále fungovat na otevřeném trhu s elektřinou, když i konkurenci bychom měli poskytovat veškeré informace," uvedl.

NSS už v minulém rozhodnutí uvedl, že ČEZ splňuje znaky veřejné instituce. Firma například vznikla z rozhodnutí státu, který v ní má stále většinu. "Je zjevné, že majetkový podíl České republiky umožňuje přímé ovládání ČEZ. Pokud byla majetková účast státu v kapitálové struktuře ČEZ v roce 2006 více než dvoutřetinová, je z tohoto hlediska jeho postavení v řadě aspektů svojí podstatou daleko bližší postavení státního podniku než u ostatních obchodních společností," uvedli soudci ve starším usnesení.

Kříž ale tvrzení, že ČEZ je veřejnou institucí, odmítá. "ČEZ se necítí býti veřejnou institucí a to z mnoha důvodů, například tím, že veřejná instituce musí vykonávat veřejnou správu, což ČEZ , jako obchodní společnost nevykonává," uvedl mluvčí. Upozornil také, že obdobné společnosti v Evropě, jako například francouzská EdF, nejsou veřejnými institucemi. "Taktéž rakouská energetická společnost Verbund, která je majoritně vlastněná státem, není subjektem, který je povinný poskytovat informace podle zákona," dodal Kříž.

Letos v dubnu Ústavní soud pro předčasnost odmítl stížnost ČEZ proti rozhodnutí NSS. Firma nesouhlasila s tím, že se na ni vztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Považovala to za příliš rozšířený výklad zákona. Ústavní soudci stížnost odmítli, protože spor ještě pravomocně neskončil. Ústavní soud proto neřešil ani návrh ČEZ na zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jan Tomandl