zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Spolupráce v době plné nebezpečí

02.11.2010
Příroda
Havárie
Spolupráce v době plné nebezpečí
Evropa musí lépe reagovat na rostoucí počet katastrof, k nimž dochází v rámci jejích hranic i na celém světě.

Sotva uplyne týden bez toho, aby zprávy neoznamovaly, že došlo k nové katastrofě. Zemětřesení na Haiti zabilo 230 000 lidí. Záplavy zasáhly jednu pětinu rozlohy Pákistánu. Výbuch ropné plošiny Deepwater Horizon způsobil doposud největší ropnou havárii. Zranitelní jsme však také zde, v Evropě. Stačí si vzpomenout na vylití odkaliště s toxickým bahnem v Maďarsku na začátku tohoto měsíce, letní záplavy ve střední Evropě nebo blokádu leteckého prostoru způsobenou islandskou sopkou.

Jde pouze o několik příkladů z uplynulých měsíců, ale výskyt těchto krizí se od roku 1975 zpětinásobil a mají mnohem ničivější následky. Každoročně zasahují katastrofy na celém světě 230 milionů lidí, vyžádají si 85 000 životů a způsobí škody ve výši 70 miliard EUR. Tato situace, spolu s hospodářskou krizí a krizí v oblasti zdrojů, dokládá, že Evropa má nejvyšší čas přehodnotit svoji strategii reakcí na krize. Měla by se přizpůsobit škále problémů, jež vznikají, a dosáhnout tak lepších a efektivnějších výsledků, což je možné jen tehdy, postupují-li země EU společně.

Změna klimatu, růst populace, zesílená hospodářská činnost a terorismus budou přispívat rostoucímu výskytu krizí. Ani chudé, ani bohaté země nejsou pojištěny proti destruktivnímu vlivu přírodních a člověkem způsobených katastrof. Nejvíce zasaženy bývají nejchudší země a obyvatelstvo, protože jejich schopnost reagovat je omezená. Je zřejmé, že katastrofy těžce zasahují i Evropu. V uplynulých dvaceti letech v jejich důsledku zahynulo téměř 90 000 Evropanů a měly dopad na více než 29 milionů obyvatel našeho kontinentu.
Nejedná se však o pesimistická varování, ale o skutečnost, jíž se budeme muset přizpůsobit. Rizika nemusí nutně způsobovat ztráty na životech nebo znehodnocovat dlouholeté úsilí o rozvoj. Ne, politika nemůže zabránit zemětřesením nebo uzavřít sopky. Citlivé politiky, které se zaměří na zlepšení připravenosti a řízení krizí, však mohou snížit škody a zachránit lidské životy.

Za reakci na katastrofy primárně odpovídají vlády jednotlivých států. Jejich schopnost se s krizovým stavem vypořádat je však často vzhledem k jeho rozsahu omezená. EU může pomoci na tuto výzvu reagovat. Má jak zkušenosti, tak odborné znalosti, aby koordinovala efektivní využívání hlavních zdrojů jednotlivých členských států. EU již v tomto směru pomáhá; je-li požádána o pomoc, poskytuje prostřednictvím mechanismu civilní ochrany vybavení a odborné služby. Jako největší světový dárce humanitární pomoci má EU navíc prostředky poskytovat základní pomoc v případě katastrof i v zahraničí.

Posuneme-li se od prevence a připravenosti k reakci, musíme jednat společně, abychom snížili naši zranitelnost ve vztahu k rizikům. Evropští občané tuto skutečnost uznávají. Téměř 90 % z nich očekává, že by se EU měla více zapojit do případné pomoci jejich zemi v krizi a pomáhat obětem katastrof i v třetích zemích.
V úterý předložím návrhy, jakým způsobem můžeme legitimně naplnit očekávání našich občanů. Cílem mého návrhu, který se týká reakce na krize, je zajistit dostupnost klíčových aktiv, aby je bylo možné okamžitě využít. Tento politický dokument bude obsahovat seznam možností, včetně toho jak:

  • vytvořit modelové scénáře hlavních katastrof, k nimž dochází v EU i mimo ni,
  • definovat aktiva, která budou zapotřebí k reakci na uvedené scénáře,
  • označit aktiva, jež mohou členské státy sdílet v rámci systému reakce EU na katastrofy,
  • požádat členské státy o to, aby v rámci evropské reakce dobrovolně poskytly klíčová aktiva,
  • zajistit, aby byla pro účely okamžitého využití pomoci EU k dispozici dopravní logistika,
  • uložit Evropské komisi úkol, aby vyzývala k okamžitému čerpání těchto aktiv a aby v třetích zemích zajistila koordinaci na místě.


V rámci těchto návrhů vyzýváme členské státy, aby zajistily, že je ve správnou dobu a na správném místě poskytována odpovídající pomoc, ať již v rámci EU nebo na celém světě. Evropská reakce by měla mít lepší koordinaci, ale také lepší viditelnost jak ve vztahu k našim občanům, tak k příjemcům naší solidarity, finanční podpory a odborných znalostí.

Autorka: EU komisařka Kristalina Georgieva

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí