zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Horská záhada v Antarktidě.

27.12.2010
Ekologické vzdělání a výchova
Horská záhada v Antarktidě.
Kde se vzalo záhadné pohoří v Antarktidě? Uprostřed nejnehostinějšího kouta naší planety je pod tunami ledu pohřbeno pohoří, které zřejmě popírá dosavadní představy geologů o orogenezi - tj. vzniku hor. Odborníci se v současnosti zabývají hned několika hypotézami jeho vzniku.

Hluboko ve vnitrozemí Antarktidy se tyčí vrcholky hor, které nikdy nikdo nespatřil a minimálně pár příštích století také nikdo nespatří. Jsou ukryté pod stovkami metrů ledu a podle všech geologických pravidel by neměly existovat. Přesto zaujímají rozlohu srovnatelnou s evropskými Alpami a nejvyšší vrcholek dosud neznámého pohoří Gamburtsev ční do výšky 3500 m (nejvyšší hora Evropy, Mont Blanc má 4807 m). To je však vše, co o nich geologové vědí. Nikdo nedokáže s určitostí říci, jak je pohoří staré natož to, z jakých hornin je tvořeno.

Pohoří v nejnepřístupnější části Antarktidy
Tým ruských vědců horský hřeben objevil už v roce 1958 a na počest geofyzika Grigorije Gamburtseva jej pojmenoval Gamburtsev. K objevu došlu víceméně náhodou. Objevitelé vyráželi z vědecké stanice Vostok a jejich cílovým místem byl tzv. jižní pól nedostupnosti, tedy bod, jež je nejvíce vzdálený od pobřeží. Cestou každých 50 km prováděli seizmická měření a při té příležitosti jejich přístroje ukázaly, že překročili příkrý horský hřeben.
Existenci masivu posléze potvrdila i mezinárodní geologická expedice z léta 1977-1978. Ta na několika místech v oblasti měřila výšku ledu za pomoci radiových vln. Měření ukázala hory, které se dosahovaly do výšky 2000 m nad okolní terén.

Co ukrývá led?
Poslední výprava proběhla v roce 2005, kdy čínští vědci 29 dní bojovali s antarktickými podmínkami, aby urazili 1228 km dlouhou trasu ze základny Zhongšan do místa Dome A, tj. nejvyššího bodu antarktického ledového příkrovu. Instalovali automatickou meteorologickou stanici, provedli vrty a radarová měření. Zjistili, že na nejvyšším bodu je led silný cca 1000 metrů a mělo by být tedy možné odebrat vzorky hornin. Jejich analýza by mohla poskytnout odpovědi na mnohé otázky.
Většina pohoří se zrodí, když na sebe narazí dvě tektonické desky a začnou se přetlačovat. A je přitom vcelku lhostejné, jestli si účty vyřizují dvě pevninské desky ( případ Alp či Himalájí), nebo se oceánská deska rozhodne trochu nadzdvihnout svou pevninskou kolegyni (případ jihoamerických And). Více na: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071903

ZDROJ: www.21.stoleti.cz, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí