zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Cancún: místo vizí jen pouhé sliby

13.12.2010
Příroda
Klimatické změny
Cancún: místo vizí jen pouhé sliby

Politici odvrátili krach jednání, prodloužení Kjóta se ale vyhnuli. Text dohody počítá s pomocí třetímu světu i s ochranou pralesů.

Už se zdálo, že mexický Cancún zažije krach. Stejný, jakým skončila klimatická jednání před rokem v dánské Kodani. Nestalo se to. Vypjatý závěr dvoutýdenního jednání nakonec přinesl schválení kompromisní dohody, která přinesla alespoň dílčí posun vpřed.

Finální text přináší slibný závazek, že vyspělé státy budou od roku 2020 přispívat chudým zemím ročně 100 miliard dolarů do fondu, určenému pro boj s následky klimatických změn.

Představitelé téměř dvou stovek zúčastněných zemí slibují rovněž konkrétní kroky k ochraně pralesů, stejně jako nové způsoby sdílení technologií šetrných k životnímu prostředí.

Tím však výčet úspěchů končí. V Cancúnu se nepodařilo dohodnout konkrétní závazky k omezení emisí skleníkových plynů.

Prodloužení platnosti Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší v roce 2012, nechala dohoda otevřené. Jen zmiňuje nutnost snížit emise. Vyřešení klíčového problému se tak odsunulo do jihoafrického Durbanu, kde se chystá klimatická konference příští rok. Diplomaté přesto hovořili o úspěchu. "Máme smlouvu, která sice není dokonalá, která je ale dobrým základem, od kterého se můžeme v budoucnu odrazit," řekl šéf americké delegace Todd Stern. Mexický prezident Felipe Calderón vyjádřil přesvědčení, že končí období stagnace a nedůvěry mezi vyspělými a rozvojovými změnami.

Klimatičtí experti jsou ale o poznání skeptičtější. Připomínají, že závěrečný text jen obecně zmiňuje nutnost snížit emise škodlivých plynů. Stejně jako slábnoucí vůli velkých znečišťovatelů přijmout v této věci závazky.

Japonsko i Rusko daly v průběhu konference hlasitě najevo, že platnost Kjóta rozhodně neprodlouží, Spojené státy jej ani neratifikovaly, chtějí ústupky od velkých znečišťovatelů, jako jsou Čína, Indie či Brazílie. Budoucnost snižování emisí se tedy ztrácí v nejistotě.

"Cancún možná zachránil vyjednávání OSN, nezachránil však klima," prohlásil Wendel Trio, šéf klimatické sekce organizace Greenpeace v listu Guardian.


Co se dohodlo

- Podle textu dohody je potřeba významně snížit produkci skleníkových plynů, omezit oteplování planety a docílit toho, aby průměrná teplota byla nanejvýš o dva stupně Celsia vyšší oproti době před rozvojem průmyslu.

- Dohoda si klade za cíl zpomalit, zastavit a zvrátit mizení lesních porostů. Text blíže nespecifikuje mechanismus kontroly ani způsob financování.

- Podle vědeckých závěrů musí vyspělé státy v souladu s Kjótským protokolem omezit emise skleníkových plynů o 25 až 40 procent ve srovnání s úrovní emisí v roce 1990.

- Rozvojové země, předavším Čína a Indie, budou evidovat množství skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry a informovat ostatní státy o krocích k jejich omezení.

- Účastníci odsouhlasili založení "zeleného fondu", s jehož pomocí se rozvojové země mohou vypořádávat s důsledky globálního oteplování. Po dobu tří let bude fond spravovat Světová banka.


Klimatický fond

100

miliard dolarů ročně slíbily od roku 2020 vyspělé státy rozvojovým zemím, aby se dokázaly lépe vypořádat s důsledky globálního oteplování.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí