Řekni, jak třídíš, dostaneš slevu

PRAHA Obyvatelé dvoutisícových Ostopovic u Brna mohli jako jedni z mála v Česku vyzkoušet moderní způsob třídění odpadků, který funguje třeba v Bruselu nebo Velké Británii.

"Plánovali jsme zavést takzvaný pytlový systém svozu odpadků. Lidé nemusí nosit tříděný odpad ke kontejnerům, ale v barevných pytlech se jim odváží přímo od domu," popisuje projekt, kterým chtělo vedení obce zlepšit třídění odpadu, starosta Jan Symon.

Pytlový svoz: nejen správná, ale i snadná forma třídění Podobný komfort zatím nabízí jen několik měst v Česku, mezi nimi Český Těšín, Hodonín nebo Turnov. Většina českých rodin však stále musí docházet k barevným kontejnerům na tříděný odpad v průměru asi sto metrů, jak uvádí statistiky společnosti Eko-kom, která sběr a svoz tříděného odpadu zajišťuje. V jiných zemích Evropy se přitom pytlový svoz stává už běžným standardem. "Je důležité, aby lidé nejen věděli, že třídění odpadu je správné, ale aby to také měli co nejsnazší. Pak jsou ochotni ho třídit," říká ekolog Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Ostopovičtí měli ke svému plánu vymyšlené i další zjednodušení. "Každé rodině jsme chtěli dát čárový kód, který by lepila na své pytle. Evidovalo by se tak, kdo jak třídí, a podle toho by se lidem mohly dávat úlevy na poplatcích za odvoz nevytříděného komunálního odpadu," vysvětluje Symon.

Na projekt ale nakonec radnice nebude mít peníze: evropskou dotaci z operačního programu Životní prostředí dostala jen na vybudování sběrného dvora, žádost o peníze na systém třídění a svozu odpadků komise zamítla. "Podali jsme proti tomu námitku, protože jsme s důvody nesouhlasili. A můžeme to případně zkusit ještě v další výzvě," krčí rameny Symon.

Bioodpad zůstane v popelnicích Státní fond životního prostředí chce v příštím roce obcím rozdělovat necelou půlmiliardu, která mu v programu zůstává po přesměrování šesti miliard na podporu spaloven. Projekt Ostopovic má tak jen mizivé šance uspět. Zájem obcí o peníze je totiž obrovský a už v minulém roce, kdy fond rozděloval třikrát tolik, než kolik mu nyní v programu zbývá, musel odmítat až třetinu projektů.

Dostatek peněz tak kvůli spalovnám od příštího roku nebude ani na lepší třídění bioodpadu. Dnes ho víc než třetina zcela zbytečně končí v popelnicích. "Zbytky z kuchyně nebo tráva ze zahrad se přitom dají kompostovat, čímž se vrací živiny do půdy. Nebo se z nich dá vyrábět bioplyn," říká Kotecký.

Například v Turnově město lidem půjčuje zhruba tři stovky kompostérů a nabízí i svoz bioodpadu. Systém chtělo město rozšířit, podobný plán na třídění bioodpadu měly i Ostopovice. Stejně jako další desítky měst a obcí v Česku ale města na seškrtané prostředky fondu už zřejmě nedosáhnou.

***

ČEŠI A ODPADKY Mezi nejpokročilejší země v míře recyklace patří v Evropě belgické Vlámsko, kde se zrecykluje až 72 % komunálního odpadu. Češi recyklují zhruba 20 %, což je málo například i oproti Německu, které recykluje víc než 60 % odpadu. I v Česku se však třídí a recykluje stále víc. Ještě v roce 2002 se podle statistik společnosti Eko-kom vytřídilo 24,4 kilogramu odpadků na obyvatele za rok. O pět let později, v roce 2007, to bylo už 48,7 kilogramu a v roce 2008 dokonce 53,1 kilogramu.

Hierarchie nakládání s odpady Evropská unie vydala v roce 2008 směrnici o odpadech, kterou musí do svých zákonů zapracovat všechny členské země. Dokument stanovuje mimo jiné hierarchii toho, jak by měly všechny země nakládat se svým odpadem.

1. Předcházení vzniku odpadů Chovat se tak, abychom tvořili co nejméně odpadů 2. Opětovné použití Věci, které již nepotřebujeme, nevyhazovat, ale nalézt pro ně náhradní využití 3. Materiálové využití Třídit odpady v domácnosti, vyrábět z nich nové výrobky 4. Jiné využití (např. energetické) Ze zbytkových odpadů, které nelze jinak využít, vyrobit energii 5. Odstranění Do skládky ukládat

Co už zaplatil operační program: pouze inertní odpady Z operačního programu Životní prostředí dosud úředníci podpořili na 760 projektů nových sběrných dvorů, kompostáren, recyklačních linek či systémů svozu a třídění odpadu za zhruba 7 miliard korun. Miliardy na spalovny Na lepší nakládání s odpady má v Česku jít v letech 20072013 celkem 13,4 miliardy korun z evropských a zčásti národních peněz. Zhruba 6 miliard korun ale nyní stát vyčlenil na podporu spaloven. Na projekty měst a obcí tak zbývá necelá půlmiliarda, zhruba 430 milionů korun. Illustrace Shutterstock / šk

LIKVIDACE ODPADKŮ * Česko dosud neplní evropskou směrnici, podle které se má snižovat množství biologického odpadu na skládkách. Ten je lepší kompostovat či využít k výrobě bioplynu. * Do roku 2010 se má množství skládkovaného bioodpadu snížit o 25 %, do roku 2013 o 50 % a do roku 2020 o 70 % oproti stavu v roce 1995. Ještě v roce 2007 ovšem Česko zůstávalo na 127 %. * Kvůli neplnění normy hrozí Česku sankce ze strany EU. Ministerstvo si proto chce pomoci tím, že se bude více odpadu pálit. Ekologové to odmítají, požadavky prý neplní více zemí. * V Česku nyní fungují tři spalovny komunálního odpadu. Další se připravuje u Karviné. Tamější občané proti jejímu vzniku protestují a píší petice. * Spalování je sice ekologičtější cesta než skládkování odpadu, podle ekologů je však lepší více podporovat třídění bioodpadu. Mezi něj patří třeba papír či textil. Především ale zbytky z kuchyně či odpad ze zahrad, které tvoří až třetinu českých popelnic. * Řada obcí a měst vybudovala z dotací vlastní kompostárny či systém svozu bioodpadu. Na další rozvoj nyní nebudou peníze kvůli financování spaloven. * Podporu spaloven z veřejných peněz stát nejprve nepřipouštěl. Kvůli neplnění směrnice ale tento zákaz loni na konci roku vyškrtl. * Kromě spaloven stát podpoří i tzv. mechanicko-biologickou úpravu odpadu. Ta spočívá v dotřídění a zpracování odpadu před umístěním na skládku. * V Česku ovšem neexistují pro zařízení mechanicko-biologické úpravy žádná pravidla, proto není o jejich budování zájem. Státnímu fondu životního prostředí byla zatím podána jediná žádost o podporu takového zařízení. * Mechanicko-biologická úprava odpadů má smysl, jedině pokud je kladen důraz na dostatečné vytřídění a recyklaci odpadů. To se u nás zatím příliš neděje. * Aby se v Česku omezilo skládkování, navrhují ekologové do zákona prosadit například poplatky za tvoření skládek. Rodiny, které hodně odpadu třídí, by naopak měly být zvýhodněny. * V úvahách je i ze zahraničí osvědčený model tzv. pytlového systému, kdy se vytříděné odpadky sváží přímo od dveří domů v barevných pytlech.

Lidé nemusí nosit odpad ke kontejnerům, v barevných pytlech se odváží přímo od domu