Biomasa může být malér jako fotovoltaika

Začalo se v roce 2003, kdy se na uhelných kotlích podařilo spálit, respektive spoluspálit asi tři tisíce tun především lesní dřevní štěpky. V roce 2010 to už bylo 230 tisíc tun, čímž se nahradilo asi 170 tisíc tun hnědého uhlí. Spoluspalujeme a dnes již i čistě spalujeme především odpad z lesní těžby. Máme však také ty nejlepší zkušenosti s plodinou triticale, která se zpracovává a pálí ve formě peletek a granulí.

Do zařízení jsme za těch osm let museli investovat více jak 1,5 miliardy korun, aby teplárna postavená původně na hnědé uhlí byla vůbec schopna toto množství biomasy zpracovat.

Zelený gigajoule (GJ) energie se ovšem na trhu pořídí až třikrát dráž než GJ z hnědého uhlí. Bez podpory by se dodávala energie tak draze, že by ji nikdo nekoupil.

Proto nás vylekal zelený boom fotovoltaik, o kterých všichni vzdělaní na začátku věděli, že to bude velké fiasko. Měli jsme obavu, aby se zelená energie vyráběná v našich kotlích nesvezla s fotovoltaikou, a jak se říká, nevylila se vanička i s dítětem.

Dostáváme se k problému samému. Jaké množství biomasy je Česko vůbec schopno za rozumných podmínek dodat? Ať už z lesů jako odpad nebo efektivně vypěstovat?

Studií tohoto tématu jsem viděl již řadu. Informace v nich se však výrazně liší. Především je důležité, kdo si je objednal a ve finále platil. Faktem zůstává, že postavit a provozovat >>zelený<< energetický blok je podstatně složitější a dražší než >>zaflákat<< pole solárními panely.

Stát by měl prostřednictvím Energetického regulačního úřadu situaci bedlivě sledovat. Podporovat především výrobu zelené energie z biomasy na zařízeních, která ji budou využívat co možná nejefektivněji s vysokou účinností. To znamená pouze v teplárenských soustavách napojených na rozvod tepla v menších či větších městech.

Jaký je smysl podpory výstavby malých 5MW teplárenských zdrojů kdesi na Šumavě? Zdroj ve svém okolí vyluxuje lesy a bude dodávat elektrickou energii vyrobenou s účinností pod 30 procent. To postrádá logiku a připomíná potenciální malér jako se >>soláry<<.

Pokud jde o podporu budování malých lokálních, řekněme domácích, kotlů na >>zelené<< vytápění rodinných domů, palivo je pro ně nepřiměřeně nákladné. Ten, kdo si takto svoje vytápění přebuduje, byť s dotovaným nákupem kotle, jednou spláče nad výdělkem. Peletky dodávané na trhu jako palivo jsou opravdu drahé a vytápění domu pak výrazně převýší roční náklady třeba ve srovnání s plynem.

Jistě si všichni pamatujeme na akce přímotopy nebo plynofikace vesnic.

Biomasa je jako alternace či lépe doplněk jistě zajímavou příležitostí, ale především pro stávající teplárenské soustavy v České republice. Využívat ji však čistě pro výrobu samotné elektrické energie považuji za špatné a energeticky nesmyslné.

AUTOR: Tomáš Drápela
ředitel firmy Plzeňská teplárenská a místopředseda Teplárenského sdružení ČR