Globální úlet Bruselu

Mysli globálně, jednej lokálně, říkají ekologisté. Výzva Evropské komise ke zdvojnásobení investic do obnovitelných zdrojů energie toto heslo svérázně naplňuje. Je globálním myšlenkovým úletem s nebezpečnými lokálními dopady.

Tvrdošíjná snaha EU být lídrem boje proti klimatickým změnám je podivná. Ostatní státy se k omezování emisí CO2 nemají. Nanejvýš nám prodávají solární panely jako třeba Čína. Brzdí i Obama - jeho klimatický balík zablokovali republikáni a investice do výzkumu alternativních zdrojů v USA nebudou zdaleka tak velké, jak sliboval.

Evropa běží závod, kterého se ostatní neúčastní. A její vítězství globálnímu klimatu nic nepřinese. I kdyby EU dokázala omezit emise o 20 procent, celosvětově se to smrskne na tři procenta. Bez jiných zemí to nemá valnou cenu.

Unie by si měla položit otázku, co omezování emisí přináší jí samotné. Jak nedávno upozornily FT, nezpochybnitelný smysl mají jen úspory energií v dopravě, osvětlení, zateplování. Neohrožují konkurenceschopnost, naopak šetří peníze.

U obnovitelných zdrojů je to horší. Vítr, solár, i biomasa zatím nejsou konkurenceschopné. Při špatném zacházení se mohou ukázat jako velký průšvih. Což jsme viděli při solárním šílení v Česku.

To ale neznamená, že máme alternativní zdroje zavrhnout. Jen je třeba při jejich zavádění přemýšlet. Energie "ze slunce" kupříkladu jistě zmenšuje díry, které je nutné udělat do země kvůli uhlí, a může tak zachránit města typu Horního Jiřetína. Nedá se ale stejného efektu dosáhnout levněji?

Závěr? Z celé strategie EU 20-20-20 (snížit emise o 20 procent, vyrábět 20 procent energie z obnovitelných zdrojů a omezit spotřebu energie o 20 procent) se zatím jako rozumný jeví jen poslední bod.

AUTOR: Petr Honzejk
AUTOR-WEB: www.ihned.cz