Čím pohostit ptačí rodinku

Nejčastějšími návštěvníky zahradních krmítek budou drobní pěvci, zejména několik druhů sýkorek, mezi běžné druhy patří koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka. Často budou dobroty vyzobávat i vrabčáci, připomínající rozverné skupiny mládežníků, kteří se nechají zahnat kosem. Jestli budete mít štěstí, zahlédnete velmi vzácnou sýkoru azurovou nebo o něco běžnější sýkoru lužní. Na krmítku se může objevit i brhlík, který černou páskou přes oči připomíná lupiče, často šplhá po kůře stromů či nakukuje do krmítka hlavou dolů. A ten načervenalý pták je hýl.

Mít na zahrádce krmítko je ideální školou ornitologie. Ptáci mají výrazně menší útěkovou vzdálenost, na místě se zdrží déle, a tak je jejich pozorování zejména s malými dětmi příjemnou kratochvílí.

Lůj a ohryzky

Lůj je jedna z přísad doporučovaná pro přikrmování už celá desetiletí. Důvodem je, že na rozdíl od sádla není slaný. Samozřejmě to závisí na tom, jaké sádlo jste koupili, sehnat se dá i nesolené sádlo.

Ptákům neuškodí dokonce ani rostlinný tuk, jeho nevýhodou ovšem je, že jakmile stoupne teplota, začne se rozpouštět a v něm obsažená semínka začnou vypadávat. Proto je lůj jedním z ideálních pojiv.

Jakmile jej rozpustíte, stačí nasypat semínka slunečnice, zrnka máku, ovesné vločky, kukuřici, proso. Směs pak za tepla plníme do různých závěsných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají dle vlastních "chuťových" preferencí.

Směs se dá "zahustit" nahrubo nastrouhanými starými rohlíky. Samozřejmě nic nesmí být plesnivé! Pokud máte v okolí nějaké plody, kterými se ptáci běžně živí, můžete jimi obohatit svou zahradní hostinu. Nabízí se třeba všechny druhy jeřabin, mrazem přešlé šípky, bezinky, plody ptačí třešně. Brkoslavům a drozdům včetně kvíčal udělají radost jablka. Nestyďte se na větvičky napichovat ohryzky, ptáci je uvítají, byť nejsou z estetického hlediska zrovna ozdobou zahrady.

Pozor na sůl

Při plnění krmítek pamatujte na to, že ne všechno, co člověk považuje za pochoutku, je vhodné pro zimní přikrmování. Savcům se sice v zimě do krmelců přidává sůl, ale pro ptáky jde o životu nebezpečnou surovinu. Stačí slaný rohlík, a už se pro ptáky velikosti čížka jedná o smrtící dávku. Vyhněte se proto všem zbytkům z "lidského" stolu, protože valná většina potravin sůl obsahuje. Stejně tak nedávejte do krmítek těstoviny. Nedělají ptákům dobře a navíc taky byly vařené v osolené vodě.

Ptáky rovněž nekrmte slupkami od brambor nebo pomerančů, čímkoliv kořeněným nebo zbytky s obsahem octa či alkoholu. Pokud nechcete ptactvu způsobit nepříjemné zažívací potíže, nesypte do krmítek kynuté potraviny, pozor i na chleba nebo uzené maso.

Snad jen havrani - jedni z největších pěvců, zní to pro jejich chraplavé krákorání poněkud divně, ale je to tak - zvládnou šlachy a kousky vařeného masa. Ti ale nelétají na krmítka, spíše paběrkují v okolí popelnic a skládek.

Ptačí domov
Do musí mít ptačí budka
Podrobný postup na www.csopvlasim.cz

Krok 1
Bidlo
Budka by neměla být vybavena bidélkem, protože by se stala lehce přístupnou pro predátory.

Krok 2
Dvířka
Budka by se měla nechat otevírat, usnadní se tak čištění. Ideální je způsob otvírání odklopením stěny.

Krok 3
Střecha
Střechu budky přikryjte nepropustným materiálem (př. linoleum) tak, aby na všech stranách o˙několik milimetrů přesahoval.

AUTOR: Topi Pigula