zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stát dal miliardy za přechody pro zvěř. Směřují ale i k hypermarketu

27.02.2011
Doprava
Příroda
Stát dal miliardy za přechody pro zvěř. Směřují ale i k hypermarketu
Dobro pro zvířata, nebo pro byznys? Přechody pro zvěř na českých silnicích stály tři miliardy. Většina z nich je postavena zbytečně.

Ředitelství silnic se chystá šetřit. Výstavu drahých ekoduktů chce omezit

V posledních dvanácti letech se v českém dálničním byznysu schovalo jedno odvětví, které odčerpalo nejméně tři miliardy a v dalších letech bude stát na údržbě více než 10 miliard. Řeč je o dálničních přechodech pro zvířata, takzvaných ekoduktech.

Česko je, jako skoro každou silniční stavbu, buduje dráž než sousední Německo, Ředitelství silnic nyní navíc přiznává, že se mu stavba ekoduktů také příliš nepovedla. Nejméně polovina z celkových dvanácti je postavena tak, jako kdyby si kladly za cíl co nejvíce zvířatům znepříjemnit cestu. A tudíž fungují velmi špatně. Končí například u hypermarketu Makro.

Migrace k hypermarketu

HN nejproblematičtější přechody zmapovaly. Za vyhozenou investici se dá považovat přechod přes rychlostní silnici číslo 6 u Jenišova na Karlovarsku. Na jedné straně přechodu je hřbitov, na druhé vzniká vilová čtvrť, kousek od ní jsou hypermarkety Makro a Globus. Jen těžko si lze představit, že přes přechod budou chodit třeba srnky.

Vyhozené peníze jdou v tomto případě do stovek milionů korun. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic stojí postavení jednoho takového ekoduktu nejméně 250 milionů a péče o něj vyjde v příštích třiceti letech na miliardu korun. Pro srovnání: v Německu stojí podle spolkového ministerstva dopravy v přepočtu kolem 100 milionů korun. "Kdybychom ta pravidla brali opravu rigidně, mohli bychom říci, že jedenáct z těch dvanácti ekoduktů je postaveno špatně," řekl Radomír Bocek, který má problematiku ekologických staveb v Ředitelství silnic na starosti.

Problémy se dají také ilustrovat na přechodu přes silnici I/20 u Nové Hospody na Českobudějovicku. Po ekoduktu vede silnice, po které si auta zkracují cestu, takže slouží spíše dopravě než zvířatům. "Nedá se čekat, že migrace zvířat po asfaltové cestě by byla nějak výrazná," říká Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Vedle cesty je na ekoduktu sice zelený pás, jsou na něm ale vysazeny trnové keře. Aby toho nebylo málo, na konci přechodu čeká tak prudký svah, že jej zvířata nemají šanci zdolat.

U obce Žehuň na Kolínsku vede po ekoduktu také cesta, i když alespoň ne asfaltová. Na kraji lesa je ale plot, který zabraňuje zvěři ve vstupu. Funkce dalších přechodů zase omezuje veřejné osvětlení u vjezdů. Řidiči sice dobře vidí, než do podjezdu vjedou, zvířata ale světlo od migrace odrazuje. Jiné přechody vznikly zase na místech, kde nejsou potřeba. "Tím je například přechod na Pražském okruhu," říká myslivec Jaroslav Kostečka.

Okruh je i kvůli přechodům nejdražší dálnicí v zemi, cena za jeden kilometr přesahuje miliardu korun. Úsek mezi D1 a Vestcem, kde jsou dva ekodukty, stavělo sdružení, ve kterém byla zastoupena Skanska, Dopravní stavby Praha, Metrostav a PSVS. Úsek mezi Vestcem a Lahovicemi, kde jsou tři ekodukty stavěla kromě Skansky také společnost Alpine Mayreder.

Miliardy do kapsy

Proč drahé ekodukty vznikaly, není příliš jasné. "Nepožaduje to explicitně zákon a ŘSD do toho netlačily ani ekologičtí aktivisté," přiznává René Poruba, ředitel úseku výstavby ŘSD. Povinností je jen zajistit na potřebných místech migraci zvěře. Vysvětlením stavby drahých ekoduktů může být například to, že "zájem přírody" byl pro stavební firmy vítaným zvýšením ceny stavby dálnice. Cena nejdražších přechodů šplhá až k půlmiliardě.

Vinu může Ředitelství silnic jako objednavatel staveb hledat z velké části u sebe. V případech, kdy ekodukty stojí na místech, kde nemigruje zvěř, je to vina stoprocentní.

Ředitel úseku výstavby René Poruba přišel na Ředitelství silnic nově po nástupu nového ministra dopravy Víta Bárty. A podobně jako Bárta přišel s novinkami. V příštích letech chce ušetřit 15 miliard korun omezením stavby ekoduktů. Nové plány jsou takové, že zvěř bude podcházet pod stávajícími mostky, které při stavbách dálnic přirozeně vznikají kvůli překonání terénních nerovností. Zvířata mají navést nově vysazené stromy a keře v kombinaci s oplocením. "V ideálním případě to ušetří až 90 procent nákladů," věří René Poruba.

Nápad ale není velkou novinkou, podchody pro zvířata vznikají pod silnicemi vcelku běžně. "Podchody využívají zajíci nebo lišky, občas jimi projde divočák. Spárkatá zvěř, jako je srnec nebo jelen, tím podchodem neprojde, protože je to pro ni příliš stresující," říká Jaroslav Kostečka. Jak je to s využíváním nadchodů a podchodů, Ředitelství silnic neví. Až na výjimky není u ekoduktů žádné zařízení, které by zvěř počítalo. Přesto by byla škoda je úplně zatracovat, například ekoduktem u obce Voleč na D11 se tuzemští ekologové chlubí a vozí k němu zahraniční delegace. Počet těch špatných však stále převažuje.

Ekodukty v Česku

3 mld. kč
se dosud v Česku zhruba investovalo do stavby ekoduktů. Jeden stojí v průměRU 250 milionů. Cena se však může vyšplhat až na dvojnásobek jako u přechodu u Lipníka na Bečvou na D47. V Německu se ceny v přepočtu pohybují okolo 100 milionů korun.

12 ekoduktů
stojí v současné době v České republice. Podle Ředitelství silnic se dají chyby bránící migraci zvěře najít na 11 z nich. Šestice přechodů se dá označit za zbytečnou.

1 mld. kč
stojí v České republice údržba jednoho ekoduktu v horizontu třiceti let. Kromě stavební údržby je v ceně započítána i péče o zeleň.

15 mld. kč
chce stát ušetřit do roku 2025 tím, že přestane bezhlavě stavět ekodukty. K úsporám musí stát sáhnout proto, že má nedostatek peněz na stavbu dálnic. Pro představu: 15 miliard je v českých podmínkách 20 až 30 kilometrů nové dálnice.


Co je to ekodukt

Jsou to mosty určené pro zachování spojitosti životního prostředí a migračních tras živočichů. Silničáři je staví především na dálnicích a rychlostních komunikacích, které svou šířkou představují nepřekonatelnou bariéru migrace. Kvůli bariérám dochází ke křížení omezeného počtu živočichů a klesá přírodní rozmanitost krajiny. Ekodukt je tvořen mostní nebo tunelovou konstrukcí, na které byl obnoven původní terén a vysázena vegetace, tak aby byl zajištěn "přírodní" vzhled migračního koridoru. Ekodukty nejsou jediným prvkem, který slouží k migraci zvířat. Paralelně s nimi slouží k migraci podchody pod dálnicemi, které přirozeně vznikají při stavbě. Stát chce nyní na podchody více spoléhat.


Chyby na ekoduktech

Migraci zvířat ztěžuje řada chyb, které při stavbě ekoduktů vznikaly

ekodukt zver
Žehuň (D11) Kolínsko

Na ekoduktu chybí výsadba, která by chránila zvěř před vlivy dálnice. Po ekoduktu vede cesta, což také není ideální. Vstupu do lesa brání navíc plot.

Cholupice (R1)
Všechny přechody na Pražském okruhu mají ten problém, že jsou v místě, kde zvířata nemigrují. Migraci navíc brání světlo lamp.

prechod zver
Voleč (D11)Pardubicko

Ekodukt na hradecké dálnici patří k těm povedeným. Stojí na správném místě a nevede po něm silnice. Zatím na něm ale není vzrostlá výsadba.

most pro zver
Jenišov (R6) Karlovarsko

Na jedné straně ekoduktu stojí po léta hřbitov, na druhé nově vzniká vilová čtvrť. Nedaleko jsou navíc dva velké hypermarkety s parkovišti.

Nová Hospoda (I/20) Jižní Čechy
Po ekoduktu vede asfaltová obslužná silnice, kterou si místní zkracují cestu. Velký svah na konci ekoduktu brání migraci zvěře.

Hrabůvka (D1) Přerovsko
Po dálničním ekoduktu vede využívaná cesta, chybí navíc dostatečná výsadba keřů
a stromů, která by chránila zvěř před světly aut a hlukem dálnice.

AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí