zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Budoucí evropská energetická strategie musí vyvážit ekonomické, sociální a ekologické aspekty!

10.03.2011
Energie
Budoucí evropská energetická strategie musí vyvážit ekonomické, sociální a ekologické aspekty!
Prvního března diskutovali energetičtí odborníci z řad podnikatelů, nevládních organizací, státní správy a institucí EU se širokou veřejností o podobě budoucnosti evropské energetiky.

Účastníci se shodli, že evropská energetická strategie musí vzít rovnovážně v potaz ekologické, ekonomické a sociální aspekty a především zajistit vyvážený energetický mix. Musí být nastavena tak, aby nepoškozovala konkurenceschopnost evropských firem. Evropská unie produkuje 15 % celosvětové produkce emisí, a pokud se s globálními partnery nedohodne, nebude mít její ambiciózní redukční úsilí příliš velký efekt na globální stav životního prostředí.

"Ucelená koncepce evropské energetiky chybí", zahájil debatu člen Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf. Dle jeho názoru Evropská unie přijímá novou legislativu bez vyhodnocení té předchozí, jako v případě 3. Energetického balíčku. Hlavní výzvou Unie v oblasti energie je zajištění nových zdrojů, potřeba propojit evropské trhy a vytvořit zásobníky. Evropa musí být připravena na krizové situace, tj. zajistit bezpečnost dodávek a zamezit výpadkům jako například u větrné energie. "Úkolem nové Vnější služby EU je přispět k aktivnějšímu hledání nových zdrojů ve třetích zemích", dodal Ransdorf. Evropská energetika musí mít udržitelné, realizovatelné, dosažitelné a časově měřitelné cíle. Přestože je oblast energetiky sdílenou oblastí, musí každý členský stát vést zodpovědnost za svůj osud. "Nárůst energetické spotřeby v ČR pomalu roste a vezmeme-li v potaz vývoj elektromobilů po roce 2030, tak je nutné počítat s rapidním nárůstem spotřeby elektřiny", uvedl ředitel odboru elektroenergetiky MPO ČR Roman Portužák. Dle jednoho z návrhů MPO bude v roce 2050 tvořit zdroje energie ze 47 % jaderná energie, 30 % obnovitelné zdroje, 4 % plynná paliva, 19 % tuhá paliva a kapalná paliva z 0 %. "Jde tedy o nalezení vyváženého energetického mixu, ale také o velikosti jednotlivých zdrojů", dodal Portužák.

"Při zpracování energetické strategie nemůžeme zapomínat na tři klíčové subjekty spojené s energetikou, a to výrobce, distributory a spotřebitele - především občany a drtivou většinu podnikatelů, pro které je energie základem konkurenceschopnosti v globální ekonomice", zdůraznil předseda energetické sekce HK ČR Václav Hrabák. "Podnikatel, koncový odběratel energie požaduje na jejím dodavateli, aby energii obdržel v požadovaném čase, kvalitě a přijatelné ceně", dodal Hrabák. Dle jeho názoru by Česká republika měla malé a střední podniky motivovat ke zvyšování energetické účinnosti a snižování energetické náročnosti prostřednictvím strukturálních fondů, vyšší propagací metody finančních garantovaných úspor či dobrovolnými dohodami v energetice a metodickou pomocí. Za dobrý příklad uvedl program Zelená úsporám. Zuzana Krejčiříková, ředitelka agendy EU ČEZ Group uvedla, že je potřeba klást důraz na efektivní transpozici a aplikaci stávající legislativy v oblasti liberalizace trhů a na nastavení regulatorního rámce. Při přijímání nové Roadmap 2050 by měla být Komise dle jejího názoru více konzistentní. Pozitivně ohodnotila výsledky únorového summitu Unie, a to především ohledně nového cíle pro integraci trhů do roku 2014 namísto původně uváděného roku 2015. "Klíčové je rovněž propojení sítí, bez něhož nelze využít plný potenciál, který nám evropský energetický trh nabízí", uvedla Krejčiříková. V energetické strategii EU do roku 2020 chybí Skupině ČEZ uhlí. Dále zdůraznila, že je nutná globální dohoda, aby Unie a její firmy neztrácely konkurenceschopnost.

"Unie musí proměnit svou energetiku pomocí zvyšování energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů, státy tak sníží znečištění ovzduší, závislost na dovozu paliv i spotřebitelům účty za energii.", zdůraznil Martin Sedlák z Hnutí Duha. Dle jeho názoru se sluneční energie může za nedlouho stát konkurenceschopnější než jádro. Za největší problém české energetiky označil její centralizovanost, závislost na dovozu energie a vysokou spotřebu fosilních paliv. Dle Sedláka spotřebuje Česko na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu o 40-50 % více energie než EU-15. "Podniky by přitom při zachování současné výroby mohly ušetřit ekvivalent produkce dvou temelínských reaktorů. Efektivnější výroba ušetří miliardy korun ročně a vylepší konkurenceschopnost domácího průmyslu", dodal Sedlák.

Debatu uspořádali Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE - Českou podnikatelskou reprezentací při EU v rámci projektu zaměřeného na komunikaci prioritních témat EU. Více informací naleznete zde: http://www.cebre.cz/cz/docs/budoucnost-evropske-energetiky/.

Partneři debaty:

Asociace pro mezinárodní otázky a Vysoká škola finanční a správní
Mediální partneři debaty:

Prague Leaders Magazine a EurActiv.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí