zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Břidlicová horečka a ropné písky

09.03.2011
Energie
Geologie
Politika
Břidlicová horečka a ropné písky

Arabská krize urychlí využití těžby nekonvečních surovin, sníží se závislost na tradičních producentech.

Boje v Libyi jsou čím dál intenzivnější. Nikdo přesně netuší, kdo vlastně ovládá tamní ropná naleziště. V Bahrajnu, jehož hospodářství je na ropě zcela závislé, sílí protesty proti premiérovi šajchu Chalífu bin Salmánovi, který zemi tvrdě vládne už čtyři desítky let. V Saúdské Arábii, která má největší světové zásoby ropy, se hromadně zatýká. Tamní režim zakázal jakákoli veřejná shromáždění. Nikdo dnes netuší, jak rebelie dopadnou. Nejistotu trh nemá rád, a tak se cena ropy vyšplhala do rekordních výšin. Včera se prodával barel Brentu za 117 dolarů. To je nejvíc za posledních dva a půl roku. Někteří analytici dokonce odhadují, že do pěti let půjde ropa až na 200 dolarů za barel. Je tedy nejvyšší čas se vážně poohlédnout po jiných nekonvečních zdrojích energie, které zatím pro náročnost a neobvyklost těžby zůstávaly v pozadí.

Jde většinou o hůře dostupné, v místě méně koncentrované či méně kvalitní typy ropy či zemního plynu. Cena za dobývání je tak logicky daleko vyšší než u tradičních vrtů. I energetická návratnost je obecně nižší než u konvenčních způsobů těžby, kdy (zjednodušeně řečeno) stačí vyvrtat díru a zachycovat to, co tryská ven.

Břidlicový plyn

S rostoucí cenou ropy a zemního plynu se ale i náročnější způsob těžby začíná vyplácet. Například v případě břidlicového plynu jsou nezbytné speciální vrty do hloubky 1,5 km pod zemí. Díky tomu se ale povedlo odhalit další obrovská ložiska zemního plynu - ze dne na den se odhadované světové zásoby využitelného zemního plynu více než zdvojnásobily. Během pouhých dvou let od technologického průlomu se USA stávají v podstatě nezávislými na dovozu zemního plynu. Produkce dosahuje dokonce tak vysokých objemů, že v roce 2009 Spojené státy překonávají v žebříčku největších těžařů plynu i dosavadní jedničku - Rusko.

USA si tak plní sen energetické nezávislosti, alespoň v oblasti zemního plynu. Nadšení z možnosti břidlicového plynu se postupně přenáší i mimo Severní Ameriku. Dříve dosti skeptická Evropa ve světle amerických úspěchů otáčí - zvláště v Polsku, kde se odhadují rozsáhlé zásoby, se slaví a noviny jsou plné sebevědomých výroků o budoucí nezávislosti na Rusku a bohatství z prodeje plynu do EU. Ředitelka jednoho z odborů na polském ministerstvu životního prostředí Ewa Zalewska pak přichází s tvrzením, že "břidlicový plyn je bezpochyby obdobou zlaté horečky 19. století".

Zásoby břidlicového plynu jsou zřejmě i jinde v Evropě, mimo jiné v Rakousku, ve Švédsku a na Ukrajině. Přesto počáteční nadšení (jehož dokladem budiž například jen v Polsku 58 vydaných licencí na průzkum nalezišť) zdá se vyprchalo, hlavně po konzultacích s americkými odborníky. Značné dopady na životní prostředí totiž v hustě osídlené a ekologicky citlivé Evropě budou nejspíš bránit širšímu využití. Transfer technologií také není jednoduchou záležitostí, neboť pro každé ložisko je nutné k uvolnění plynu použít specifickou kombinaci chemikálií. Podobně nejistý je zatím reálný potenciál břidlicového plynu jinde ve světě, především v Číně, která možnosti nekonvenčních zdrojů energetických surovin také poměrně intenzivně zkoumá.

Vedlejší efekt

Přesto už dnes přináší Evropě břidlicový plyn velké změny, a to navzdory tomu, že zde nebyl vytěžen ani jediný kubický metr. Například Katar (který buduje kapacity pro vývoz zkapalněného plynu určeného pro severoamerický trh) musí teď kvůli nezájmu USA hledat nové zákazníky. Podobně i ruský gigant Gazprom se vzdal svých ambiciózních plánů na pronikání k americkým odběratelům. Navíc ekonomická krize snižuje globální poptávku po energetických surovinách, takže převis nabídky plynu na světových trzích je značný.

Břidlicový plyn je ale jen jedním z několika nekonvenčních zdrojů zemního plynu. V USA se už dlouho využívají také plynonosné písky. Spojené státy získávají značné množství plynu (kolem 8 % celkové produkce) také v podobě uhelného metanu. To by mohlo být inspirací i pro Česko. Mezi nekonvenční zdroje zemního plynu se také řadí hydráty metanu - látky, které se nacházejí většinou ve značných hloubkách na dně oceánů. Zásoby této suroviny jsou údajně dvakrát až desetkrát větší než zásoby konvenčního plynu. Prim ve výzkumu těžby hraje Japonsko, které od roku 2018 plánuje komerční využití velkého rozsahu. Značný potenciál mají také nekonvenční zdroje ropy. Například již v současnosti pokrývají kanadské ropné písky asi 10 % importu ropy do USA. Těžba ropných písků v Kanadě poměrně rychle roste - v uplynulých deseti letech se zdvojnásobila.

Ostatní nekonveční zdroje ropy se nezdají být zatím příliš perspektivní. Ačkoli celosvětový význam suroviny je spíše marginální, regionálně může být velice důležitá. Především Estonsko vybudovalo na ropných břidlicích svůj energetický sektor - až 90 % produkce elektřiny v zemi je pokryto přímým spalováním této suroviny.

Extra těžká ropa, tj. ropa s vysokou viskozitou, se těží především v povodí řeky Orinoko ve Venezuele, kde je asi 90 % veškerých světových zásob této suroviny.

Jaká je tedy budoucnost nekonvenčních zdrojů ropy a plynu? V některých odborných kruzích se začíná hovořit o "změně paradigmatu".

Tradice přestává platit

Po desetiletí platilo klasické schéma: nejdříve se těží konvenční suroviny za nižší ceny. S jejich postupným vyčerpáváním se využívají nekonvenční zdroje, jejichž cena je vyšší a stále roste. Obrovský technologický pokrok i umístění alternativních surovin blíže centrům spotřeby však přispívají ke snižování nákladů. Proto dnes některé těžařské společnosti tvrdí, že klasický pohled na konvenční ropu a plyn jako na levnější varianty je překonán. Nekonvenční suroviny prý dokážeme těžit se stejnými či nižšími náklady. Pokud je to pravda a podaří se překonat i environmentální problémy, pak skutečně stojíme na začátku éry, která výrazně změní všechny současné vzorce závislosti dovozců na producentech. Snížení závislosti na Rusku, Libyi, státech Perského zálivu či Venezuele by přispělo především k vyšší úrovni energetické bezpečnosti.

AUTOR: Petr Martinovský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je odborníkem v oblasti surovinové a environmentální bezpečnosti

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí