zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Má břidlice energetickou budoucnost?

16.03.2011
Energie
Má břidlice energetickou budoucnost?

Začátek nového století v energetice ovlivňuje významná událost. Tou je využití obřích zásob břidlicového plynu ve Spojených státech. Pro zemi "number one" se stal velkým politickým tématem, neboť snižuje závislost na dovozu. Podle odhadů už dnes tvoří deset až dvacet procent tamní produkce.

V červenci 2010 zveřejněná zpráva Massachusettského technologického institutu (MIT) zemní plyn označila za palivo "přechodu" od stávající uhlíkové energetiky k novým zdrojům. A to právě díky nárůstu odhadu zásob z nekonvenčních zdrojů, jako je břidlice.

Pod taktovkou pokroku

Jde o plyn chemicky v podstatě totožný s normálním zemním plynem. Rozdíl spočívá ve způsobu dobývání. Konvenční plyn se koncentruje ve velkých polích a poměrně lehce se těží. Břidlicový plyn je roztroušen v malých bublinách v hornině v hloubce několika kilometrů. Jeho ložiska byla donedávna nedosažitelná. Avšak technologický pokrok společně s vysokými cenami plynu přispěl k technické proveditelnosti a ekonomické životaschopnosti těžby.

Energetický potenciál břidlice je známý od 19. století, danou skutečnost však většina plynařů dosud přehlížela. Technický pokrok ale jejich názor změnil. Zvládnutí kombinace dvou starších technologií na přelomu 21. století přineslo mnoha firmám podstatně lepší způsob těžby břidlice. Především těžaři dnes dokážou z běžného kolmého vrtu udělat spolehlivě technicky náročnější dlouhý vrt vodorovný. Tím se docílí většího kontaktu s ložiskem, obvykle zhruba horizontálně orientovaným. Vodorovný vrt tak shromažďuje surovinu z mnohonásobně větší plochy.

Nutností také bylo lepší zvládnutí podzemního "lámání" hornin. Při tzv. hydraulickém štěpení se do okolí vrtu vtlačí miliony litrů vody s přídavkem speciálních chemikálií. Cílem je tvorba druhotných puklin a tím "otevření" horniny, aby jí plyn lépe pronikal a dal se snáze těžit. Tekutina se vzápětí odčerpá a vrt je připravený k použití. Ekonomicky smysluplné množství plynu by měl poskytovat několik let, nicméně přesných údajů o výnosnosti tohoto typu vrtů je zatím minimum.

Těžební postup uspěl hlavně v břidlicové formaci Barnett v Texasu. Pravý boom ale nastal až s "objevením" formace Marcellus, která se táhne přes šest východoamerických států v hloubce asi kilometr a více pod povrchem. Na území USA je nyní podle odhadů zásob plynu při stávající spotřebě na 90 let. Podle MIT jde o jedno z mála paliv, jejichž podíl na celkové spotřebě může v příštích letech růst i při využití jen domácích zdrojů.

Americký fenomén zachvátil Evropu

Vývoj v USA zasáhl i Evropu, i zde jsou významná ložiska břidlice. Povolení k těžbě byla vydána v Polsku, Německu, Rakousku, Švédsku a Francii. Zejména v Polsku odhadované zásoby by mohly ohrozit pozici Ruska, majoritního dodavatele plynu do Evropy. Země dokonce uvažuje o vlastním exportu plynu na západ starého kontinentu. Firmy jako ExxonMobil, Total a Shell chtějí investovat do průzkumu nalezišť, tudíž intenzivně přesvědčují vlády o důležitosti těchto zásob. Argumentují, že by břidlicový plyn mohl přispět k energetické nezávislosti Evropy.

Zatím je vše stále ve fázi průzkumu, studií a odhadů, detailnější data o zásobách dosud chybějí. Vývoj příštích let může zkomplikovat i hustší osídlení Evropy oproti USA a její mnohdy přísnější ekologické zákony. Navíc nerostné bohatství v evropských zemích obvykle bývá vlastnictvím státu, kdežto v USA musejí těžaři platit vlastníkům pozemku. A to zvyšuje ochotu majitelů k podpisu smlouvy.

Potřebujeme ho?

S těžbou se rovněž nesou ekologické důsledky. Štěpení horniny vyžaduje ohromné množství vody, což zatěžuje vodní zdroje v oblasti, ale nejen to. Do vody se přidávají gely, do jisté míry jedovaté. Ve směsi jich je jen asi půl procenta, ale při používaných objemech představují desetitisíce litrů.

Poté, co tekutina břidlice rozštěpí a je odčerpána, musí se od jedovatých gelů vyčistit. Obvykle se použitá voda skladuje v povrchových bazénech, odkud se nákladními auty vozí do čističek. Vzniká tak riziko úniků do okolí a jde i o nezanedbatelnou zátěž pro přírodu a dopravní síť.

I kdyby byl plyn z břidlic budoucností, její "světlost" zatím ohrožuje ekonomická neefektivnost těžby. Na získání energie z ložiska v podobě plynu musíte vynaložit nejdříve spoustu jiné energie, třeba na čerpání vody, její čištění a dopravu. Obtížně řešitelné budou i problémy s infrastrukturou, kterou si rychle vyčerpávané vrty vyžádají. Podle všech prognóz dlouhodobého vývoje na evropském trhu s plynem tak bude poptávka po zemním plynu z valné většiny stále uspokojována konvenčním plynem z ložisek v Severním moři, Rusku a severní Africe.

Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí