Úterý, 19. března 2024

České miliardy na dně oceánu

V Pacifiku má Česko obrovské zásoby vzácných kovů. Těžit se ale začne nejdříve za deset let.

České miliardy na dně oceánu

Pokud bychom mezinárodní smlouvy vzali doslova, pak by Česko patřilo mezi přímořské státy. Patří mu totiž část dna Tichého oceánu.

Ve srovnání s rozměry Pacifiku jde sice o symbolické území o rozloze necelé jedné setiny procenta celkové plochy (konkrétně o 12,5 tisíce km2, území je nepatrně větší než Středočeský kraj). Význam oblasti se ale skrývá na mořském dně - jde totiž o naleziště vzácných kovů.

S nadsázkou lze říci, že podmořské oblasti jsou jedním z mála pozitivních odkazů, které po sobě zanechal komunistický režim. Historie průzkumů Tichého oceánu se začala psát ještě pod československou vlajkou.

Různé státy se o ložiska a případnou těžbu surovin ze dna oceánů začaly zajímat již v 70. letech minulého století. Jako jedna z nejperspektivnějších byla identifikována tektonická oblast Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku situovaná přibližně 1200 námořních mil západně od Mexika.

Část tohoto území (tzv. claim) získala také mezinárodní organizace Interoceanmetal (IOM), jejímž členem je i Česká republika.

Malé, černé, vzácné

Mořské dno skryté v hloubkách kolem čtyř až šesti kilometrů pod hladinou je významné především pro své zásoby polymetalických konkrecí. To jsou hrudky velikostí a tvarem připomínající bramboru. Obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt a nikl.

Objeveny byly již při plavbě průzkumné lodi Challenger na konci 19. století, shodou okolností přibližně ve stejné době, kdy vyšel román Dvacet tisíc mil pod mořem. Tato svým složením unikátní surovina nemá podle zprávy ministerstva průmyslu a obchodu ekvivalent v ložiscích na pevnině.

Neželezné kovy obsažené v konkrecích jsou významné v průmyslové výrobě.

>>Mangan se používá v ocelářství k deoxidaci nebo legování oceli, nikl v galvanických článcích nebo v katalyzátorech, kobalt k výrobě slitin, nástrojové oceli nebo permanentních magnetů,<< vypočítává použití Hong Vu, odborník na chemickou metalurgii z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Konkrece se vyskytují prakticky po celém dně, ale pouze v některých oblastech v dostatečně velkých koncentracích pro ekonomicky rentabilní těžbu.

Jaké zásoby nerostných surovin se skrývají v claimu IOM, je těžké určit. >>Odhadnout množství lze, ale tuto informaci vám nikdo nedá. Počítat lze v řádu milionů tun konkrecí pro celou oblast IOM o velikosti 75 tisíc km²,<< vysvětluje Ivo Dreiseitl, zástupce generálního ředitele Interoceanmetalu.

>>Průměrná koncentrace konkrecí v různých nalezištích je odhadována na 10 kg/m²,<< dodává Hong Vu. Přepočteno na jednotlivé prvky to znamená celosvětovou zásobu asi šesti miliard tun manganu nebo 240 milionů tun mědi.

Surovinová bezpečnost

Pro Česko má oblast v Tichém oceánu význam především do budoucnosti.

>>Pro Česko zůstávají konkrece strategickým zdrojem důležitých kovů v hodnotě několika stovek miliard dolarů,<< myslí si český zástupce při mezinárodní organizaci IOM v 90. letech Vratislav Kubišta.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu by otevření >>podmořských dolů<< mělo zásadní význam pro českou surovinovou bezpečnost. Nyní je totiž v pozici, kdy nemá žádné vlastní zdroje kovových surovin a je stoprocentně závislé na dovozu.

>>Tím, že evropské země vytěsnily těžbu mimo svůj kontinent, se vystavily bezpečnostnímu riziku, že jsou přes suroviny vydíratelné, i ekonomické nevýhodnosti, protože suroviny musejí dovážet z jiných částí světa a navíc za vysoké ceny,<< popisuje dnešní situaci Pavel Kavina, ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti na ministerstvu průmyslu.

Loni na podzim například Čína silně omezila kvóty na vývoz kovů vzácných zemin nezbytných pro automobilky nebo výrobce počítačových komponentů. Světový trh přitom >>říše středu<< zásobuje asi z 95 procent.

Vysávat, či vyorávat

V současné době se konkrece na žádném místě na světě nedolují a není definitivně stanoven ani technický postup těžby.

>>Je známo, že konkrece leží na dně, nebude tedy třeba jít hluboko pod povrch. Uvažuje se o těžebním agregátu na bázi vysavače, nebo vyorávače brambor,<< popisuje metodiku Dreiseitl. Stroj by se pohyboval na pásech nebo jako vznášedlo.

Následně by se hrudky vodotěsným hydraulickým potrubím dopravily na plošinu nebo loď na hladině a převezly na pevninu k dalšímu metalurgickému zpracování.

>>Důležitým přínosem je možnost zpracovat konkrece v existujících hutích, kde je zapotřebí minimální technologická změna,<< doplňuje Hong Vu z VŠCHT.

Vedle polymetalických konkrecí jsou ze surovinového hlediska významné také podmořské sulfidické rudy a kobaltonosné kůrky. Jejich případná těžba je však technologicky náročnější i s ohledem na zachování téměř nedotčeného ekosystému v kilometrových hloubkách moří a oceánů.

Právě důsledný ekologický monitoring je jednou ze základních složek průzkumných prací od počátku zájmu o nerostné suroviny na mořském dně.

Podle Iva Dreiseitla z IOM však při případné těžbě dojde ke zvíření sedimentu, který stoupne >>jen<< o několik set metrů. Fotickou vrstvu oceánů (do hloubky asi 200 metrů pod hladinou), kam proniká dostatek slunečního záření využitelného pro fotosyntézu, by to poškodit nemělo.

Podle odborníků by těžba měla být bezpečná. Opakování loňské katastrofy po explozi na ropné plošině v Mexickém zálivu v tomto případě údajně nehrozí.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) navíc stanovil vysoké pokuty za nedodržení postupů při průzkumu oblastí a případné těžbě konkrecí.

Na dno sáhne až ruka trhu

Nad otázkou, kdy se s těžbou >>kovových brambor<< začne, krčí experti bezradně rameny. Shodují se nicméně, že nejpravděpodobnějším termínem je příští desetiletí. >>Chcete-li můj tip, pak rok 2022 nejpozději,<< prozradil Dreiseitl.

>>Je to věštění z křišťálové koule. Bude záležet hlavně na tom, zda si asijské země udrží tempo růstu spotřeby neželezných kovů,<< odpověděl na dotaz týdeníku Ekonom Pavel Kavina z ministerstva průmyslu.

Profesor z Technické univerzity v Košicích Pavol Rybár je skeptičtější. >>Odhaduji rok 2030. To je i čas, kdy mohou být reálně vyřešeny technologické problémy těžby.<<

Na případné využívání podmořských surovin pamatovali prozíravě i čeští zákonodárci. Již v roce 2000 sněmovna schválila zákon >>o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států<<. Za těžbu bez povolení je stanovena sankce v maximální výši 100 milionů korun.

Zásadní roli ve finálním termínu spuštění hlubokomořské těžby polymetalických konkrecí sehraje neviditelná ruka trhu a vzrůstající poptávka po vzácných kovech.

>>Jakmile se projeví nedostatek strategických surovin, zainteresované země napumpují do výzkumu a vývoje potřebné prostředky a technologie se narodí téměř přes noc,<< myslí si Ivo Vlasák z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.

Právo povolit, či zakázat dobývání surovin ze dna oceánů má Mezinárodní úřad pro mořské dno. Česko nemůže zahájit těžbu jako sólo akci, ale musí postupovat společně s ostatními členskými státy v IOM.

V minulých letech se však objevily zprávy, že by Česko mohlo svůj podíl v organizaci, a tím i naleziště na dně oceánů, prodat. >>Nyní to není aktuální. Případná privatizace našeho podílu by přišla na pořad dne až po sečtení všech zásob,<< uvedl Kavina.

Pět let se bude zkoumat

Od 80. let do současnosti probíhal v claimu Interoceanmetalu výzkum s cílem podrobně zmapovat přidělenou oblast a ocenit zdroje polymetalických konkrecí.

>>To mimo jiné obnáší získávání obrazu povrchu dna seismo-akustickým mapováním, dále vizuální metody detailu dna pomocí tažení kamery deset až patnáct metrů nad povrchem dna a také přímé vzorkování sedimentů a na nich ležících konkrecí,<< objasňuje Dreiseitl, přímý účastník čtyř expedic Interoceanmetalu do Tichého oceánu.

Výprav bylo v minulosti uskutečněno na dvacet, ta poslední v roce 2009. Trvají vždy asi dva měsíce.

>>Při průzkumu loď pluje sníženou rychlostí po předem stanovených trajektoriích, hlavním cílem je popis geomorfologie dna,<< dodává Rybár z košické univerzity.

Interoceanmetal podepsal s ISA kontrakt na provádění průzkumných prací s platností do roku 2016, navíc lze smlouvu o pět let prodloužit. V horizontu následujících let bude podle vyjádření Ivo Dreiseitla pokračovat vyhodnocování dat poslední expedice, jež shromáždila množství prvotního materiálu.

>>Dále bude v IOM probíhat vývoj těžebního zařízení, které by mohlo byt zkoušeno poprvé někdy po pěti až sedmi letech,<< předpovídá Dreiseitl.

AUTOR: Lukáš Rozmajzl

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů