zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Fukušima není argument

17.03.2011
Atomová energie
Fukušima není argument

Není horší zprávy pro odpůrce jaderné energetiky, než že budou spojeni s představou fundamentalistů, kteří se triumfálně vezou na vlně neštěstí. A v době, kdy v Japonsku ještě sčítají mrtvé, v prorockém vytržení kárají všechny, kdo odmítají přijmout jejich vize šťastné budoucnosti.

Takové počínání je lidsky pochybné, argumentačně nedotažené, komunikačně kontraproduktivní a celkově tragikomické.

Nová diskuse o jaderné energii

Havárie vyvolala celosvětovou diskusi o bezpečnosti a budoucnosti jaderné energetiky. Ale je jasné, že Fukušima sama o sobě není jednoznačným argumentem. V té diskusi je a bude mnoho politiky, ekonomických zájmů a ideologií. A bez ohledu na tu nepřehlednou směs je možné použít oba způsoby argumentace: že Fukušima ukazuje nevyzpytatelnost a rizika zahrávání si s takovou silou, jakou je jaderná reakce. I to, že poměřovat budoucnost jaderné energetiky tak výjimečným neštěstím, je přinejmenším unáhlené.

Aniž bychom znali alternativu jaderné energetiky, nemůžeme přesvědčivě tvrdit, že jaderné elektrárny se nemají stavět a využívat. Jenže odpůrci jádra mají u nás pověst nejenom fanatiků, ale také lidí, kteří dokážou nanejvýš hlásat "návrat na stromy", protože žádný alternativní nápad, jak pokrýt potřebu energie, nemají.

A tohle už je diskuse, která se týká bezprostředně Česka. Pokud by se tedy nějaká věcná diskuse u nás vedla. Pomineme-li všechna bezpečnostní rizika a nedořešené otázky typu úložiště vyhořelého paliva, zůstává tu ještě jedna zásadní věc: nový Temelín může být zastaralý už před tím, než bude dostavěn, tedy, jak se zatím počítá, někdy po roce 2020. Právě nyní začíná a v příštím desetiletí už bude v plném proudu boj o novou koncepci energetiky.

Můžeme se odsoudit k zaostalosti

Není to výmysl aktivistů ani fundamentalistů, nýbrž koncepce Evropské unie a pochopitelně i dalších ekonomicky vyspělých zemí. Ta koncepce je založena na obnovitelných zdrojích, nových sítích, větší autonomii spotřebitelů. Počítá i s úsporami, nikoli však se snižováním životní úrovně, natož s návratem na stromy.

Investovat stovky miliard korun do jaderné energetiky je tedy vysoce riskantní právě i v tomto smyslu. Znamená to vlastně petrifikovat současnou energetickou strukturu a vystavit se tak nevyhnutelnému riziku ztráty konkurenceschopnosti.

Nemusí jít a téměř s jistotou u nás ani nepůjde o havárii rozměrů Fukušimy. Jde "jen" o to, že se svobodně můžeme odsoudit k zaostalosti.


Michal Komárek
Autor je programovým ředitelem Greenpeace ČR

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí